Kurdistán jako smutná oáza bezpečí – každý šestý je uprchlík

Irbíl – Kurdská autonomní oblast se v současnosti stala záchytným útočištěm pro více než milion uprchlíků – nejen z islamisty okupovaných území Iráku, ale i okolních států. Kurdové a další náboženské menšiny doufají, že pešmergské milice, proslavené už z bojů proti režimu Saddáma Husajna, uchrání tisíce utečenců před islámskou konverzí nebo smrtí. Situace v Kurdistánu je nicméně alarmující - přelidněné uprchlické tábory, nedostatek jídla i chybějící kanalizace.

Každý šestý člověk pohybující se v současném Kurdistánu je uprchlík. Do oblasti, kde normálně žije pět milionů obyvatel, uteklo před boji bezmála jeden a půl milionu lidí z ostatních částí Iráku i sousední Sýrie. Přes veškerou pomoc OSN a humanitárních organizací má tábor jen základní vybavení. Chybí kanalizace, je nedostatek elektřiny i málo místa ve školách.

„Měli jsme možnost natáčet v několika uprchlických táborech. Ta situace je opravu napjatá. Město (Irbíl) v posledních deseti letech zažívalo velký boom. Začalo se tady hodně stavět a hodně investovat díky penězům, které pocházejí hlavně z ropného byznysu… Za poslední dobu je zde podle některých odhadů až o 350 tisíc uprchlíků více - ať už jde o uprchlíky ze Sýrie, nebo příslušníky náboženských menšin,“ komentuje zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Spolu s ním se kamery ČT dostaly do tábora Qawergosk, kde žije téměř 15 tisíc lidí. Přes veškerou pomoc OSN a humanitárních organizací má areál jen základní vybavení. „V Sýrii jsme už neměli ani vodu, ani elektřinu, padaly bomby. No, tady to není o moc lepší,“ popisuje kurdská uprchlice Alísa. Navzdory nepříznivým podmínkám se ale utečenci snaží improvizovat a udržet alespoň zdání normálnosti. V táboře je tak možné výjimečně narazit na holičství, svatební salon nebo počítačovou hernu. „Máme tu pro děti i hřiště nebo rodinný koutek. Snažíme se, aby zapomněly, co se děje v Sýrii a jak to vypadá tady v táboře,“ popisuje koordinátor hnutí Save the Children Chalíl Osman Hasan.

Schopnost Kurdistánu přijímat další uprchlíky ale slábne. Jeho metropole Irbíl se rychle zaplňuje nejen Kurdy, ale třeba také arabskými křesťany. Ti všichni opustili své domovy kvůli hrozbě Islámského státu. Radikální hnutí vyhlašuje na dobytých územích samozvaný „chalífát“ a na ty, kteří odmítnou konvertovat k islámu, pořádá hony.

Novou uprchlickou krizi vyvolává také situace v syrském Kobani. Turecko už od roku 2011, kdy začal syrský občanský konflikt, přijalo skoro milion běženců a nyní tam přichází nová vlna Kurdů. Evropská komise na pomoc pro ně poskytne 3,9 milionu eur (107 milionů korun). Tyto peníze mají pomoci humanitárním organizacím zajistit pro Syřany čistou vodu, přístřešky, potraviny i léky. Suma pochází z fondu 150 milionů eur, jež Evropská komise pro letošek vyčlenila na řešení syrské krize.

Vydáno pod