Ministr vnitra Seehofer vyhrožuje, že začne vracet migranty z hranic. Merkelová žádá čas

V Německu se vyhrocuje spor mezi kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) a ministrem vnitra Horstem Seehoferem (CSU) o vracení části uprchlíků přímo z hranic spolkové republiky. Snahy Seehofera, který už hrozí i jednostrannými kroky, podporuje hlasitě jeho Křesťanskosociální unie, zatímco za Merkelovou se postavilo vedení její Křesťanskodemokratické unie. Otevřeně už se začíná hovořit o vážné vládní krizi.

Již několikátá pře obou politiků ohledně migrace se týká Seehoferových plánů vracet hned na německých hranicích zpět běžence, kteří už byli registrováni v jiném státu EU, ve Švýcarsku nebo v Norsku.

Zatímco německé právo s takovým postupem obecně počítá, podle některých odborníků by odporoval evropským předpisům, a proto se proti němu staví i Merkelová, která v oblasti migrace požaduje celoevropská řešení.

Dvojice politiků konzervativní unie CDU/CSU, která Německu vládne ve velké koalici se sociální demokracií (SPD), se ve středu večer pokusila dobrat kompromisu, což se jim ale nepodařilo, i když oba přišli s upravenými návrhy. „Nepovažuji to za správný postup, protože je to jednostranné opatření,“ dala večer šéfka německé vlády znovu najevo svůj názor na návrhy ministra vnitra.

Merkelová požádala o dva týdny

Další návrh ve čtvrtek představilo vedení CDU. Počítá s tím, že by Německo přímo ze svých hranic posílalo zpět migranty, jejichž žádost o azyl už byla ve spolkové republice dříve zamítnuta. Zároveň ale křesťanští demokraté vyjádřili na mimořádném zasedání frakce podporu kancléřce a jejím snahám vyhnout se jednostranným krokům. Je podle nich nutné o vracení uprchlíků vyjednávat s ostatními zeměmi EU.

„Prosím, dejte mi ještě dva týdny,“ žádala podle listu Die Welt Merkelová své poslance. Podporu jí demonstrativně vyjádřil předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble, který mezi spolustraníky požívá velké důvěry.

Za Merkelovou, která chce čas do summitu EU na konci června, v zásadě stojí také koaliční sociální demokraté.

Markus Söder
Zdroj: Michaela Rehle/Reuters

Napravme chyby z roku 2015, vyzývá CSU

Naproti tomu politici CSU, které na podzim čekají zemské volby v Bavorsku, a proto chtějí v oblasti migrace působit rozhodně, už ztrácejí trpělivost. Seehofer podle německých médií dokonce pohrozil tím, že rozhodnutí vracet běžence přímo z hranic učiní sám bez ohledu na kancléřku. To by ve spolkové republice prakticky nemělo obdobu.

Na spor, o němž politici konzervativní unie otevřeně hovoří jako o velmi vážném, reagují i opoziční strany. Šéfka poslanců Levice Sahra Wagenknechtová vyzvala Merkelovou, aby současnou koalici ukončila. Předseda Levice Bernd Riexinger chce zase konec Seehofera ve funkci. Ministra vnitra tvrdě kritizují i levicoví Zelení, postavili se za něj naopak svobodní demokraté (FDP). Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) zase požaduje zahájení okamžitých kontrol na všech hranicích spolkové republiky.

„V oblasti přistěhovalectví nemůžeme už dělat žádné polovičaté věci,“ zdůraznil bavorský premiér Markus Söder s tím, že obyvatelé Německa ztrácejí trpělivost a politická reprezentace má poslední šanci na zachování důvěryhodnosti. „Jsme na historickém rozcestí, Musíme konečně napravit chybu z roku 2015,“ prohlásil Söder s odkazem na někdejší rozhodnutí Merkelové otevřít hranice a nechat přijít do země přes milion lidí.

Změna dosavadního německého postoje by vedla k tomu, že by spolková republika vracela běžence například přímo na hranicích s Rakouskem nebo Českou republikou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 1 hhodinou

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 4 hhodinami

USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.