Ruský prezident Vladimir Putin v projevu k poslancům prezentoval široký rejstřík nových strategických zbraní. Řekl, že koncem loňského roku ruská armáda úspěšně vyzkoušela nový typ balistické rakety na jaderný pohon. Raketa má podle něj neomezený dolet a její letová dráha je nepředvídatelná. „Nikdo ve světě takové rakety nemá,“ tvrdí prezident.
Informaci, doprovázenou působivou velkoplošnou projekcí, prezident doprovodil tvrdou kritikou zbrojních ambicí Spojených států, které podle něj veškeré ruské návrhy na dohodu ignorují.
Rusko odpovědělo průlomem v budování strategického potenciálu včetně nové generace těžkých mezikontinentálních raket Sarmat, řekl prezident. Obrázky z jejich zkoušek měli poslanci v sále možnost zhlédnout na celoplošné projekci. „Ve vývoji jsou i další nové unikátní systémy,“ řekl Putin v komentáři k dalším videozáznamům.
Stejně jako raketou na jaderný pohon s neomezeným doletem nedisponuje podle Putina žádná armáda ani novými podmořskými aparáty s mezikontinentálním dosahem a jadernou náloží, laserovými systémy, novými nadzvukovými zbraněmi nebo raketami nezachytitelnými radary, prohlásil šéf Kremlu za bouřlivého potlesku posluchačů.
Bezpečnost Ruska se v důsledku těchto zbrojních systémů v násobcích zvyšuje, řekl Putin. „Nechtěli nás vyslechnout, tak teď nás slyší,“ dodal.
První část poselství věnoval ekonomice
Poselství, v jehož úvodu se Putin věnoval ekonomické situaci, výrazně ovlivnily blížící se prezidentské volby, v nichž je ruský vůdce velkým favoritem. V příštích šesti letech, což je i délka mandátu budoucího prezidenta, se podle Putina sníží počet lidí žijících pod hranicí bídy o polovinu na deset milionů.
Věnoval se i demografickým změnám. Ačkoliv se zvýšila průměrná délka života, cílem je, aby přesáhla 80 let. Rusko podle něj dokázalo překonat období dvou populačních poklesů a to po 2. světové válce a na konci minulého století.
Demografické ztráty koncem 90. let se nyní projevují, protože rodiny zakládají méně početné ročníky, což má vliv na ekonomický růst, uvedl. Z tohoto důvodu Rusko zavádí opatření na podporu porodnosti (příspěvky na dítě, místa ve školkách, levnější hypotéky) a související rozpočtové výdaje budou zvýšeny o 40 procent, uvedl.
Na péči o mladé rodiny vláda uvolní 3,4 bilionu rublů (1,3 bilionu korun), zvýší se důchody, rozšíří se bytová výstavba a zlepší komunikace, slíbil prezident. Výdaje na budování silniční sítě se zdvojnásobí na 11 bilionů rublů. V příštím desetiletí by Rusko mělo upevnit své postavení mezi pěti nejsilnějšími ekonomikami světa. Hrubý domácí produkt na obyvatele by se měl zvýšit o polovinu.
- V roce 2015 zasáhla Rusko recese v důsledku nízkých cen ropy i mezinárodních sankcí. Propad pokračoval i v roce 2016, loni se ale díky zvýšené poptávce ze světa a vládní podpoře importu začalo ruskému hospodářství dařit. Rusko loni vyvezlo více zboží (za 336,8 miliardy dolarů) a zároveň i více dováželo (212,7 miliardy dolarů).
- Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele činil 27 900 dolarů při růstu HDP o 1,8 procenta, což byla pro Rusy radostná zpráva vzhledem k předchozímu poklesu o 2,8 procenta před třemi lety. Pro srovnání – HDP v ČR činil loni 35 200 dolarů při růstu 3,5 procenta.
- Míra nezaměstnanosti činila v Ruské federaci loni 5,5 procenta, i v tomto ohledu je na tom Česko lépe (2,8 procenta). Běžní Rusové se v roce 2017 těšili pomalejšímu růstu cen (4,2 procenta) oproti 7 procentům v roce 2016. V ČR loni míra inflace činila odhadem 2,3 procenta.
- Ruská populace činila 142 257 519 osob k červenci 2017. Rusko již dlouho válčí s nízkou porodností, i loni byl růst populace záporných minus 0,08 procenta. Průměrná měsíční mzda v Rusku byla k lednu 2018 14 199 korun, průměrný důchod pak 5193 korun. Necelá osmina Rusů stále žije pod hranicí chudoby, v Česku je to necelá desetina (9,7 procenta v roce 2015).
- Pokud jde o dosažené vzdělání, 54 procent Rusů od 25 do 64 let mělo v roce 2015 vysokoškolský titul, v témže roce měl vysokoškolský titul každý zhruba šestý Čech. Průměrně se muži v Rusku dožívají 65,3 let, ženy 77,1, v ČR jsme na tom lépe (75,8 a 81,9).
- Zdroje: cia.gov/ OECD/tradingeconomics.com
Putin, očividně nachlazený, zmínil nutnost rozšíření „prostoru svobody“ a zdokonalení demokratického systému země. Rusko podle něj musí zvýšit dynamiku rozvoje a „otevřít se světu a novým myšlenkám“. Pro projev si tentokrát nezvolil Georgijevský sál moskevského Kremlu, ale rozlehlejší výstavní síň Manéž v centru metropole.
Rusové půjdou k volbám 18. března a Putin, jemuž průzkumy přisuzují 60 až 70 procent hlasů, se do kampaně zatím nijak výrazně nezapojil. Vyhýbá se předvolebním debatám v médiích, volební programy svých sedmi soupeřů nijak nekomentoval.
Čtvrteční výroční poselství, které Kreml z obvyklého prosincového termínu přesunul na dobu těsně před volbami, označují ruská média za obsáhlou prezentaci volebního programu dosavadního prezidenta, který kandiduje jako nezávislý. Opozice kriticky poukazuje na to, že ústavou předepsaný projev Putin využil k volební propagandě, která je svým mediálním dosahem ostatním kandidátům nedostupná.
