Islám podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) patří k Německu, země však má potíže s integrací uprchlíků. Jejich přijetí v dramatické situaci v roce 2015 bylo správné, nedovede si představit, že by se je tehdy Německo pokoušelo vodními děly zastavit na hranicích. Řekla to v jediné živě vysílané předvolební televizní debatě se svým vyzyvatelem Martinem Schulzem (SPD).
Merkelová přiznala potíže s integrací uprchlíků, jejich přijetí přesto považuje za správné
Merkelová a Schulz se utkali v předvolební debatě (zdroj: ČT24)
Merkelová byla v debatě konfrontována se statistikou, podle níž si dvě třetiny Němců myslí, že islám k zemi nepatří. Uvedla, že skeptickému postoji lidí rozumí, protože jsou ve jménu islámu páchány teroristické útoky. Zároveň ale poznamenala, že v Německu žijí čtyři miliony muslimů, kteří mají podíl na úspěchu spolkové republiky.
Šéfka německé vlády se zároveň nechala slyšet, že Berlín nebude trpět islamistické kazatele nenávisti. „Kazatelé nenávisti nemají v naší zemi co dělat,“ řekl i Schulz, podle něhož je ale jen výrazná menšina muslimů radikální.
Merkelová: Máme problémy s integrací
Musíme bojovat s příčinami migrace. Musíme investovat mnohem víc do rozvojové pomoci, do řešení konfliktů. Současná vláda už tak činí, ale zaměstnávat nás to bude i příští čtyři roky.
Merkelová také obhajovala svoji migrační politiku z krizového roku 2015. Šlo podle ní o velmi dramatickou situaci, v níž bylo správné běžencům pomoci otevřením hranic. Nedovedla si představit, že by se Německo na hranicích pokoušelo tisíce uprchlíků zastavit vodními děly.
Schulz s postupem Merkelové z větší části souhlasil, měla ale podle něj dopředu informovat své evropské kolegy. Integrace běženců, kterých do Německa v letech 2015 a 2016 přišlo 1,2 milionu, podle něj může být úkolem pro celou generaci.
Podobně to vidí i šéfka německé vlády. „Máme integrační problémy,“ přiznala. Připustila také chyby německé vlády v migrační politice, které vidí především v tom, že se Berlín v minulosti více nevěnoval situaci běženců v mimoevropských zemích.
- Záznam celé debaty:
Schulz: Erdogan překročil všechny meze
Kandidát sociální demokracie se v debatě vyslovil pro ukončení vyjednávání o vstupu Turecka do Evropské unie (EU). Původně byl pro vstup, režim tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana však podle něj překročil všechny meze. Poukázal i na fakt, že Ankara zadržuje několik Němců a varoval, že do Turecka není možné bez obav cestovat.
Dospěli jsme do bodu, kdy žádný německý občan nemůže bezpečně cestovat do Turecka. Ankaře je nutné říct, že překročila červenou linii. Proto se nemůže stát členem Evropské unie. Mimochodem je to pro mě velmi těžké, protože jsem dříve vstup Turecka do Unie velmi podporoval.
Merkelová konstatovala, že se Turecko velkou rychlostí vzdaluje od demokratických zvyklostí. Nikdy nebyla pro to, aby země vstoupila do EU. Pro zastavení rozhovorů je ale nejprve potřeba shoda všech unijních členů, míní. Rozhovory podle ní beztak prakticky neexistují.
Berlínský bar sleduje debatu Schulze s Merkelovou
Mýtné: Merkelová pro, Schulz proti
Schulz slíbil, že pokud se stane kancléřem, nezavede poplatky pro osobní auta na německých dálnicích. Obává se, že by se projekt vůbec nemusel vyplatit. Sociální demokracie, která vládne v koalici s konzervativní unií CDU/CSU, přitom pro zavedení poplatků hlasovala. Merkelová je i nadále pro zavedení mýtného.
Že může být mýtné ztrátové, jsou přitom přesvědčeni i někteří němečtí odborníci. Dálniční poplatky totiž fakticky zaplatí jen zahraniční motoristé. Řidiči aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích. Pro zrušení mýtného pro osobní auta jsou také opoziční Zelení a Levice.
- Devadesátiminutová debata byla jediným podobným střetnutím obou uchazečů o kancléřský post. Koalice CDU a CSU má v aktuálních průzkumech podporu kolem 39 procent voličů, SPD 22 až 24 procent. Parlamentní volby se v Německu uskuteční 24. září.