Reportérovi České televize Martinu Mikulemu se podařilo udělat rozhovor s bývalým šéfem nájemných vrahů, kteří pracovali pro nejznámějšího drogového bosse Pabla Escobara. S Jhonem Velasquezem se setkal v kolumbijském městě Medellín. Velasquez má sám na kontě asi 300 vražd, na tři tisíce dalších jich zorganizoval. Řadu let strávil ve vězení. Pro něj je to však už jen pouhá minulost. Další etapu života vidí v kolumbijském Senátu.
Reportéři ČT: Escobarův společník promluvil o vraždách i politických ambicích
Reportéři ČT: Kající se zabiják (zdroj: ČT24)
První odpověď na žádost o rozhovor s reportérem České televize byla neurčitá. Až po několika dnech poslal Velasquez souhlasný e-mail, později určuje i přesný čas a místo – neděle v 09:00 v Medellínu na křižovatce na kraji města, reportéra vyzvedne černé auto. Rozhovor se uskutečnil nedaleko Velasquezova bytu, v místnosti s pingpongovým stolem.
obrázek
O své temné minulosti se mluvit nebojí. Postupně během rozhovoru ztrácí zábrany, přejde k tykání a nabízí svůj plakát s podpisem. Prý se ve vězení změnil, svých činů lituje, tvrdí, že dnes by byl schopen zabít jen v sebeobraně. Na své schopnosti zabijáka je ovšem evidentně hrdý.
„Moje první vražda byla vražda řidiče autobusu, který předtím zabil matku jednoho narkotrafikanta. Když vystupovala, řidič nepočkal, upadla a udeřila se o chodník. On ji tam nechal jako nějakého psa a ujel. Patron (Escobar) souhlasil s tím, že ten chlápek musí zemřít. Dal mi tu práci, a tak jsem ho sejmul dvěma kulkami do hlavy. V tu chvíli jsem si uvědomil, že se ze mne stal profesionální zabiják. Začal jsem zabíjet a unášet. Stal se ze mne muž Pabla Emilia Escobara Gavirii,“ popisuje Jhon Velasquez-Popeye, bývalý šéf nájemných vrahů Pabla Escobara.
„Měli jsme zpravodajskou jednotku, která nám předávala informace o pohybu oběti. V kolik hodin vychází, kde parkuje, kde bydlí, kde pracuje, kam se chodí bavit, kde je jeho žena, milenka. Sledovali jsme ji, a když jsme ji měli unést, tak jsme ji unesli. Když jsme ji měli zabít, tak jsme ji zabili,“ popisuje svou dřívější práci Velasquez.
Jak se poznal s Escobarem?
S proslulým kolumbijským drogovým bossem Pablem Escobarem začal pracovat ve svých osmnácti letech. „Poznal jsem ho díky jedné slečně, která byla jeho milenkou. Skončil jsem u námořnictva, odkud pochází má přezdívka Popeye (Pepek), a začal jsem pracovat jako řidič a bodyguard pro tu slečnu,“ popisuje Velasquez seznámení s Escobarem. Z řadového bodyguarda se časem stává šéf týmu zabijáků kokainového krále.
Moc Pabla Escobara rychle rostla, v 80. letech se z něj stal sedmý nejbohatší člověk na světě. „V rodině udržoval klientelistické vztahy. Neváhal použít násilí. Vytvořil se kolem něj mýtus. Byl to jediný člověk, kterému se bombami skoro podařilo rozložit kolumbijský stát,“ uvedl publicista Ariel Avila.
Kolumbie se v té době zmítá v násilí. Drogové kartely bojují proti vládě i mezi sebou navzájem. Pro ochranu svých zájmů a majetku je Escobar ochoten udělat cokoliv. Uplácí policisty, ale i politiky a nejvyšší státní úředníky. Ty, kteří se nepodrobí, odstraní. Únosy, vydírání, vraždy a bombové útoky jsou téměř na denním pořádku.
Pablo Escobar (vlevo) v aréně na býčích zápasech v Medellínu (foto z roku 1984)
Nájemní vrazi zabili tři kandidáty na prezidenta
Pro Escobara pracovaly tisíce nájemných vrahů, zejména mladí muži z chudinských čtvrtí, pro které tohle povolání znamenalo peníze a prestiž. Přežil jen Popeye a pár dalších. K jeho obětem patřil i bývalý kandidát na prezidenta Louis Carlos Galán. Popeye zabil kulkou do hlavy i někdejšího generálního prokurátora Hoyose. Za jeho smrt inkasoval 200 tisíc dolarů.
„Já jsem unesl Adrése Pastranu, který byl kandidátem na starostu Bogoty. V den, kdy ho policie osvobodila ze zajetí, jsem zabil generálního prokurátora Kolumbie Carlose Mauru Hoyose. Toho jsem unesl a zabil tady v Medellínu,“ vrací se k událostem Velasquez. Escobarovi lidé zavraždili celkem tři kandidáty na prezidenta. Provedli také útok na letadlo, ve kterém zahynulo přes sto lidí.
„Nájemní vrazi se většinou rekrutovali z velmi nízkých sociálních vrstev. Měli ale velký talent. Pro práci v těchto skupinách je potřeba talent. A je potřeba hroší kůži pro to, udělat, co se od vás žádá. Včetně toho být schopen zabít vlastní přátele nebo členy rodiny, pokud vám to přikáží,“ vysvětluje pracovnice městského úřadu chudinské čtvrti v Medellínu Catalina Torová.
Kdo byl Escobar?
V chudinských čtvrtích kolumbijského Medellínu je ovšem Escobar dodnes značně populární. Doprovází ho pověst člověka, který bohatým bral a chudým dával. „Tady ve čtvrti Moravia dal Pablo ubytování pěti stům rodinám. Odstěhoval je ze špíny a dal jim důstojné bydlení. Taky zaplatil výstavbu místního fotbalového hřiště, celé to zařídil a zaplatil i osvětlení,“ říká obyvatelka Medellínu Luzmila Hernandezová.
Escobar nechal opravit školy, nemocnice i kostely. V ulicích Medellínu jsou stále vidět jeho podobizny
„Měl světlé i stinné stránky. Byl dobrý, protože pomohl hodně chudým lidem. A špatný, protože zabíjel. Takže měl své přednosti i slabosti jako všichni,“ popisuje další obyvatelka Medellínu.
„Určitě pomohl hodně lidem. Zřejmě se považoval za Robina Hooda. Ve skutečnosti ale takový nebyl. Byl to vrah,“ podotýká obyvatel Medellínu Orlando Cuartaz. „Pablo Escobar byl levičák, ale umírněný. Byl to komunista, ale dobrý. Ne jako ti, co se pokoušeli vládnout v Československu,“ říká Velasquez, člověk, který jej znal řadu let.
Éra kolumbijského bosse končí v roce 1993
Escobar pokusům o zatčení dlouho unikal. Ze Spojených států ale sílil tlak na jeho vydání. Především tomu se chtěl Escobar vyhnout. Nechal se proto v Kolumbii zatknout a zavřít do luxusního vězení, které si sám postavil. Odtamtud dál svůj kartel v klidu řídil. „Byl jsem společně s Pablem Escobarem ve vězení třináct a půl měsíce. Ve vězení jsme zabili některé přátele, kteří nás zradili. To ale vedlo k tomu, že vláda ve vězení zasáhla. Uprchli jsme. Já jsem uprchl s Pablem Escobarem a unesl jsem náměstka ministra spravedlnosti a ředitele věznic,“ uvádí Velasquez.
Dalších šest měsíců se Escobar skrýval před spravedlností. V prosinci 1993 ho zastřelili kolumbijští policisté na střeše jednoho z domů v Medellínu. Spekulace o tom, že by jeho šéf spáchal sebevraždu nebo záhadně zmizel, Popeye popírá. „Přijela policie, vyrazila dveře, jeho bodyguard Limón v tu chvíli zemřel. Escobar vlezl na střechu, aby utekl. Dohnal ho plukovník Naranjo a vrazil mu kulku do hlavy. Normálka. Jsme ve válce. Zabil hodně lidí a taky zemřel. Nic víc na tom není,“ popisuje Escobarův konec Velasquez.
Escobar v Medellínu postavil stovky domů pro chudé
Tak skončil nejbohatší zločinec planety a s ním se postupně rozpadl i jeho kartel. Pád impéria ale přežil Pablův bratr, dnes devětašedesátiletý Roberto Escobar. V jednom z bývalých domů kokainového krále se reportérovi ČT při organizované prohlídce podařilo právě jeho bratra potkat. „Považoval mě evidentně za Escobarova fanouška a nabídl mi společnou fotografii. V tu chvíli jsem navzdory zákazu natáčení prozradil, že jsem novinář, a položil mu otázku: Proč to Pablo všechno dělal? Šlo mu o peníze, nebo to byla spíš jeho filozofie, politika?“
„Zaprvé, my jsme pocházeli z velmi chudé rodiny. On navíc rád pomáhal chudým lidem. Měl své motto, které opakoval: 'Na světě může být chudoba, ale nesmí být bída',“ říká bratr Pabla Escobara Roberto Escobar. Na otázku, zda všichni ti mrtví nebyli až příliš vysoká cena, už odpovědět odmítá a rozhovor ukončuje.
Teď jde o život mně, uvědomuje si Velasquez
Popeye skončil po svém útěku s Escobarem opět ve vězení a strávil v něm třiadvacet let. Cenná svědectví, která poskytl, mu pomohla získat zpět svobodu. Vězeňská služba mu jako cennému svědkovi poskytovala zvláštní ochranu. Tu ovšem na svobodě nemá a nepřátel má mnoho.
„Ano, mám mnoho nepřátel. Můj život má cenu dva miliony dolarů. (…) Dávám si hodně pozor. Byl jsem expert na sledovačky. Teď jsem zase expert na to, jak se sledování vyhnout,“ uvedl Velasquez s tím, že stejné riziko podstupuje i náš reportér.
„Jsem člověk, který má kontrolu nad svými emocemi. Jsem velmi disciplinovaný. Českoslovenští bandité a ti kolumbijští jsou stejní chlapíci. Tam u vás mají pušky AK47, my je máme taky. Vy zabíjíte, my zabíjíme, vy čtvrtíte lidi, my čtvrtíme lidi, vy pašujete koku, my pašujeme koku, vy unášíte lidi, my je taky unášíme. Ale je jeden rozdíl. Disciplína,“ uvedl Velasquez s tím, že české nájemné vrahy zná z filmů.
Na své minulosti teď vydělává
Svou krvavou minulost teď prodává jako vypravěč. Zážitky ze života Escobarova zabijáka už popsal několika televizním scenáristům. Spolupracuje prý i na přípravě filmu pro Hollywood. Je velmi aktivní na Youtube. V Kolumbii zná jméno největšího profesionálního zabijáka každý a Popeye už má další plán, jak naložit se svou publicitou. Kandidovat do Senátu. Zákon mu to zatím neumožňuje, Popeye ale věří, že se to změní.
Jhon Velasquez
„Je spousta věcí, které bych jako politik mohl dělat pro mladé lidi. Chtěl bych například pracovat v oblasti lidských práv,“ popisuje.
Někteří by Velasqueze rádi viděli v politice, jiní zase nevěří, že se člověk jako on může změnit. Že se do Senátu ale opravdu dostane není příliš pravděpodobné. „Jde o to jen rozvířit debatu. Zákon mu to neumožní. Nikdo, kdo spáchal zločin proti lidskosti, se nemůže účastnit politiky,“ říká publicista Ariel Avila.
Velasquez sám se od své minulosti distancuje, nijak se jí ale netrápí. Svědomí má prý klidné. Věří v boha a počítá s tím, že ten mu vše odpustí. „Bůh říká: ‚Můžeš být největším vrahem na světě, pokud se ale kaješ, vstoupíš v království nebeské.'“ Bůh nás žádá, abychom v naši poslední hodinu učinili pokání. Pokud to uděláš, dostaneš se bez problémů do nebe. Protože Bůh je láska, věří Velasquez.