Obama zpytuje svědomí: Největší chyba? Zásah v Libyi bez dalšího plánu

Barack Obama považuje za svou největší „prezidentskou“ chybu, že mezinárodní společenství nepřipravilo plán na dobu po sesazení autoritářského vůdce Muammara Kaddáfího. Intervenci NATO ale považuje za správnou věc. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru pro televizi Fox News. Libye po pádu Kaddáfího upadla do chaosu – část země ovládá radikální Islámský stát.

V rámci arabského jara vypukly v únoru 2011 v Libyi mohutné protesty proti dlouholetému autoritářskému režimu. USA, Francie a další země NATO se nakonec rozhodly pomoci civilistům a v létě 2011 v zemi zasáhly.

Obama nyní přiznal, že nemít jasný plán pro přechodné období po pádu Kaddáfího režimu, byla jeho vůbec největší chyba. Kritizoval ale i své spojence – Francii a Británii. Zejména do britského premiéra Davida Camerona se pustil kvůli jeho nečinnosti po intervenci Aliance.

Americký prezident Barack Obama
Zdroj: Gary Cameron/Reuters

Poté, co byl libyjský vůdce zajat, brutálně zbit a následně zabit povstaleckými oddíly, si zemi rozdělily milice a postupně vznikla dvě konkurenční mocenská centra - hlavní město Tripolis a podstatnou část západní Libye ovládá islamistická vláda a parlament. Východní část země je pod kontrolou mezinárodně uznávané vlády vedené Abdalláhem Sáním a podporované parlamentem se sídlem v Tobrúku.

V lednu vznikla nová vláda národní jednoty na základě jednání znepřátelených stran zprostředkovaných OSN. Islamisté se ovšem odmítají vzdát moci v její prospěch.

Chaos v rozvráceném státě Západu nepomáhá i proto, že Libye se stala výchozím bodem pro migranty směřující ze severu Afriky do Evropy.

Úder proti Islámskému státu v Libyii je prý na spadnutí

Část země navíc ovládá Islámský stát. Odhaduje se, že má v Syrtě až pět tisíc bojovníků, mezi nimi stovky Tunisanů, Súdánců, Jemenců a také příznivců nigerijské skupiny Boko Haram. Prošli prý výcvikem a jsou připraveni útočit.

Velitel amerických speciálních jednotek v Africe Donald Bolduc tvrdí, že se v Evropě připravuje koordinovaná akce proti radikálům. Americká armáda, stejně jako Francouzi, už provádí monitorovací lety. Američané už navíc dvakrát podnikli nálety na Islámský stát.

Vláda v Tripolisu prohlásila, že bude jakoukoli intervenci považovat za napadení. Vedení z Tobrúku zase chce, aby operace nebyla zahájena bez předchozí dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinérie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde zemřela žena a zranění utrpěli dva lidé. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov a Cherson, v Oděse je desítka raněných, píše web Ukrajinska Pravda. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 5 mminutami

Pavel v Ankaře jednal o obraně, výdajích i pomoci Ukrajině

Vývoj obranných výdajů členských zemí Severoatlantické aliance či další pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi, budou mezi tématy závěrečného dne summitu NATO v turecké Ankaře. Šéfové států a vlád 32 členských států se sejdou na jednání Severoatlantické rady, s projevem by měl vystoupit také český premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholná schůzka transatlantické obranné aliance by mohla též přinést pohled na budoucnost vztahů mezi Spojenými státy a ostatními spojeneckými zeměmi.
03:25Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výdaje na obranu a summit NATO

Lídři 32 zemí na summitu NATO debatují mimo jiné o plnění závazků o výdajích na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Ankary slíbil, že Česko v příštím roce dá na obranu dvě procenta HDP, letos to podle něj vláda nestihne. Prezident Petr Pavel ocenil, že Babišův kabinet chce závazky vůči NATO naplnit. Na středečním zasedání Severoatlantické rady chce nicméně slyšet argumenty premiéra, kterými zdůvodní, proč letos Česko dvouprocentní hranici výdajů na obranu nesplní. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou rozebrali místopředseda Senátu Ladislav Václavec (za ANO), poslankyně a bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD), poslankyně Michaela Šebelová (STAN), senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti).
před 52 mminutami

Kuvajt čelil útokům, USA dříve provedly údery na Írán

Americká armáda v úterý večer SELČ oznámila, že podnikla sérii útoků proti Íránu. Jde podle ní o odpověď na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, které proplouvaly Hormuzským průlivem. Írán údery označil za „zjevnou agresi“ a slíbil odvetu. Kuvajtská armáda podle agentur později oznámila, že její protivzdušná obrana se aktivovala kvůli útokům „nepřátelských“ dronů a raket. Sirény se rozezněly také v Bahrajnu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na desítky amerických vojenských objektů v těchto dvou zemích.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVěk mají ověřovat, ale nedělají to. Sociální sítě v testu v Austrálii pohořely

Sociální sítě v Austrálii zcela propadly v testu, zda kontrolují věk svých uživatelů, míní tamní vláda. Poradci kabinetu zkušebně vytvořili 50 účtů s deklarovaným věkem 16 let. Napříč devíti platformami – včetně Instagramu, TikToku a Youtube – pravost tvrzení nezkoumala žádná. Země přitom loni jako první na světě zakázala tyto platformy mladým do 16 let. Austrálie koncem června zvýšila pokuty pro technologické giganty a chce usnadnit jejich soudní postih za nedodržování předpisů. Věkovou hranici pro sociální sítě zavádí či zvažuje stále víc zemí.
před 3 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Le Penová oznámila, že bude kandidovat v prezidentských volbách

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová po verdiktu odvolacího soudu uvedla, že příští rok bude kandidovat v prezidentských volbách. Soud rozhodl, že je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci. V roce 2027 bude mít však Le Penová elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Podle serveru The Guardian politička uvedla, že se kvůli této části rozsudku obrátí na kasační soud.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled