Šťastný den D pro favority: Clintonová a Trump ovládli volební „superúterý“

Papírově nejnapínavější den primárek - nakonec vychází jako předpokládaný scénář. Během tzv. volebního superúterý dominovali republikánský kandidát Donald Trump a Hillary Clintonová z tábora demokratů. Trump zvítězil v sedmi státech stejně jako bývalá ministryně zahraničí. Oba se tak výrazně přiblížili finální nominaci pro listopadové volby.

Jako poslední se spočítaly hlasy republikánů na Aljašce. Ti hlasují rovněž ve státech Colorado, Severní Dakota a Wyoming, o kandidátech se tu ale rozhodne až později.

Excentrický miliardář Trump vyhrál v Georgii, Arkansasu, Alabamě, Massachusetts, Tennessee, Vermontu a Virginii. Pro jeho konkurenta, senátora Teda Cruze, se vyslovil „domácí“ Texas a kromě Aljašky také Oklahoma. Spíše zklamáním jsou zatím dosavadní výsledky pro floridského senátora Marca Rubia, do kterého vkládaly naděje zejména republikánské elity. Voliče ale dokázal dostatečně přesvědčit jen v Minnesotě.

Také u demokratů dospělo superúterý k očekávanému triumfu. Vítězné jméno Clintonové svítí u sedmi států: Georgii, Virginii, Alabamě, Tennessee, Arkansasu, Massachusetts a Texasu. Proti předpokladům se - podobně jako u republikánů - „vzepřely“ státy Oklahoma a Minnesota, a to ve prospěch Bernieho Sanderse. Ten zvítězil ještě v Coloradu a  Vermontu, jehož občany zastupuje v Kongresu.

Výsledky volebního superúterý
Zdroj: NY Times

Hillary Clintonová (DEM): Georgia, Virginie, Alabama, Tennessee, Arkansas, Massachusetts, Texas + Americká Samoa (nezačl. území USA)

Bernie Sanders (DEM): Vermont, Oklahoma, Colorado, Minnesota

Donald Trump (REP): Georgia, Arkansas, Alabama, Massachusetts, Tennessee, Vermont, Virginie

Ted Cruz (REP): Texas, Oklahoma, Aljaška

Marco Rubio (REP): Minnesota

Trump po vítězství v několika státech prohlásil, že chce republikány navzdory odporu podstatné části vedení sjednotit. V jistém smyslu se mu to i daří. Například ve státě Virginie mu dalo hlas více než trojnásobek republikánských voličů (998 tisíc) než před čtyřmi lety (265 tisíc). Jde také o více hlasů než kdykoliv v tomto státě od roku 1988.

  • Hillary Clintonová: 453 (1001 celkem)
    Bernie Sanders
    : 284 (371)
    (Pro nominaci je třeba dosáhnout 2383 delegátů)
  • Donald Trump: 203 delegátů (285 celkem)
    Ted Cruz: 144 (161)
    Marco Rubio: 71 (87)
    John Kasich: 19 (25)
    Ben Carson: 3 (8)
    (Pro nominaci je třeba dosáhnout 1237 delegátů) 

V sázce čtvrtina

Při nedávných zastávkách sice kandidáti mohli soupeřit stylově ve stínu lasvegaských kasin a hazardu, ta největší – jednorázová – sázka ale přišla až teď. Celkově sečteno se v úterý rozdělovala celá čtvrtina všech nominačních delegátů. 

Trump i Clintonová už dávají nepřímo najevo své sebevědomí - i tím, že v projevech krátce po zveřejnění prvních odhadů se pustili navzájem do sebe a méně již do svých stranických konkurentů.

„Po celé zemi dnes demokraté hlasovali pro to, abychom strhli zdi a společně byli velicí,“ uvedla Clintonová na shromáždění na Floridě. „Amerika je silná, pokud jsme silní všichni,“ dodala. Cílem podle ní není učinit Ameriku opět velikou, jak to pravidelně na svých akcích požaduje Trump, ale učinit Ameriku opět „celistvou“.

Trump na tiskové konferenci na Floridě, kterou uvedl jeho někdejší republikánský rival Chris Christie, řekl, že se těší na souboj s Hillary Clintonovou o křeslo v Bílém domě. Pogratuloval také svému protivníkovi Cruzovi k vítězství v Texasu a Oklahomě, „senátůrek“ Marco Rubio podle něj ale tuto noc prohrál na plné čáře. Sám sebe miliardář označil za „sjednotitele“, který vždy říkal a bude říkat pravdu.

Ameriku znovu postavíme na nohy. Sledoval jsem projev Hillary, ona mluví o tom, že platy jsou nízké, všude jsou chudí, všechno je chudé… Ale ona byla v politice přece tak dlouho. Pokud s tím nic neudělala doteď, neudělá to ani příští čtyři roky. Bylo by to jen horší a horší… Nepotřebujeme Ameriku jednotnou, ale znovu silnou.
Donald Trump
Máme hodně práce, ale tou prací není Ameriku znovu postavit na nohy. Amerika to nikdy nepotřebovala. Ameriku musíme znovu sjednotit. Musíme posílit tam, kde došlo k újmě, obnovit důvěru a respekt po celé zemi. Možná je neobvyklé tohle od kandidáta slyšet, ale já to budu říkat dál. Amerika dnes potřebuje více lásky a vřelosti.
Hillary Clintonová
Cesta ke zvolení americkým prezidentem
Zdroj: ČT24/US embassy/Americké centrum/Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.