Irák nechce turecké vojáky v Ninive, vyzval Ankaru ke stažení

Irák protestoval u tureckého velvyslance proti přítomnosti tureckých vojáků v oblasti Ninive na severu Iráku. Ankara se ohradila, že vojáci přišli pomoci s bojem proti tzv. Islámskému státu. Zakladatel výcvikového tábora u Mosulu navíc řekl, že turecké vojáky pozval irácký premiér, aby pomohli s výcvikem. Bagdád však vzkázal, že nikoho o vyslání pozemních sil nežádal, a irácký prezident obvinil Turecko z porušení mezinárodního práva, zatímco významný poslanec vyzval vládu k letecké operaci.

Turecký bezpečnostní zdroj řekl v pátek agentuře Reuters, že v severním Iráku poblíž Mosulu bylo nasazeno přinejmenším několik set tureckých vojáků. Šlo prý o akci, o které byla informována koalice zemí bojujících proti Islámskému státu, a cílem mělo být poskytnutí „odborné pomoci“ iráckým ozbrojeným silám. „Výcvik byl v této oblasti prováděn již dva až tři roky. I toto je součást výcviku,“ řekl zdroj agentury.

Zakladatel výcvikového tábora u Mosulu a bývalý guvernér Ninive Asíl Nudžajfí řekl, že jsou turečtí vojáci v oblasti na žádost iráckého premiéra Hajdara Abádího a ministra obrany Chálida Ubajdího. Přišli, aby cvičili bojovníky, kteří chtějí osvobodit Mosul od IS. Podobně se vyjádřil také turecký premiér Ahmet Davutoglu. „(Tábor) vycvičil více než dva tisíce našich mosulských bratří, kteří se podílejí na osvobozování Mosulu od teroristické organizace Islámský stát,“ řekl předseda turecké vlády v projevu pro zástupce odborů. 

Nahrávám video

Podle iráckého prezidenta se porušují mezinárodní normy

Bagdád však prohlásil přítomnost tureckých vojáků v provincii Ninive za invazi a nepřátelský čin. Vyzval Ankaru k jejich okamžitému stažení. Podle úřadu iráckého premiéra v Iráku operuje „zhruba jeden ozbrojený prapor“ tureckých vojáků. Prezident Fuád Masún označil vstup tureckého vojska na irácké území za „porušení mezinárodních norem a zákonů a irácké suverenity“. Podle něj incident přispívá k dalšímu zvýšení napětí v regionu. Irák také oficiálně protestoval proti přítomnosti cizích vojáků u tureckého velvyslance.

Irácký prezident Fuád Masúm
Zdroj: Reuters/Charles Platiau

Předseda branného a bezpečnostního výboru iráckého parlamentu Hakím Zámilí by potom chtěl, aby reakce iráckých špiček neskončila pouze u slov. Vyzval premiéra, aby armáda proti tureckým vojákům na iráckém území zahájila letecké údery.

Již v pátek řekl irácký premiér Hajdar Abádí, že si nepřeje, aby v Iráku působily pozemní jednotky jiných států. Narážel však na úmysl Spojených států poslat do Iráku 200 členů speciálních jednotek. „Vyslání bojových pozemních jednotek bez ohledu na to, z jaké by byly země, bychom považovali za nepřátelský akt a podle toho bychom jednali,“ varoval předseda irácké vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 4 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 4 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.