Německo přestává vracet syrské uprchlíky do zemí, v nichž vstoupili na půdu Evropské unie. Místo toho úřady rozhodují rovnou o udělení azylu. Úřady tak končí s uplatňováním společné evropské azylové politiky. Informoval o tom server Spiegel Online s odvoláním na nové vnitřní předpisy Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF).
Německo je prvním státem EU, který takové rozhodnutí přijal. „Vítáme tento akt evropské solidarity,“ prohlásila mluvčí Evropské komise. Berlín svým přístupem ukazuje, že není možné přenechat plnou zátěž současné uprchlické vlny pouze na státech na vnější hranici Unie, přes něž běženci přicházejí, podotkla mluvčí.
Podle Spiegelu směrnice pouze potvrzuje stávající praxi – od ledna do konce července požádalo v zemi o azyl zhruba 44 tisíc Syřanů a pouze 131 z nich bylo vráceno do zemí, kde poprvé vstoupili na evropskou půdu.
Německo letos očekává, že do země dorazí až 800 tisíc žadatelů o azyl, zhruba čtyřnásobek proti roku 2014. Podle odhadu ministerstva vnitra by Syřané měli tvořit 22 procent všech běženců.
Uprchlická vlna vyvolala i napětí v tamní společnosti. Několik ubytoven pro běžence se stalo terčem žhářských útoků a v saském městě Heidenau vyvolali pravicoví extremisté kvůli přijímání uprchlíků několikadenní nepokoje.
„Situace je vyhrocená, hrozba útoku z krajně pravicového spektra je opravdu hmatatelná. Není to jen Heidenau, v noci na včerejšek hořelo v Bádensku, v noci na dnešek pak další ubytovna v Braniborsku. Policie už napočítala 200 útoků proti takovýmto ubytovnám od začátku roku,“ informoval zpravodaj ČT Martin Jonáš.
Sociálním demokratům někdo vyhrožuje pumovým útokem
Němečtí politici násilnosti vůči imigrantům odsoudili. Předseda Německé sociální demokracie (SPD) Sigmar Gabriel označil viníky za smečku a vyzval k jejich potrestání. SPD se kvůli jeho výrokům potýká se sérií výhružných e-mailů. Policie dokonce na krátkou dobu vyklidila sídlo strany – anonymní telefonát totiž pohrozil socialistům pumovým útokem.
Baar: Evropa by měla přijmout razantní opatření
K cestě do Evropy nutí běžence pokračující konflikty v Sýrii a Iráku, ale i zhoršující se podmínky v utečeneckých táborech v Turecku, Jordánsku a Libanonu. Právě těmto zemím by měla být poskytnuta pomoc, míní řada evropských politiků.
„Příčinou je určitě i neschopnost zemí vypořádat se s přílivem (uprchlíků). Je to záležitost, kterou bude nutné řešit na evropské úrovni. Pro Evropskou unii je to obrovská výzva,“ míní politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
Podle něj se situace hned tak nezlepší. „Konflikty v Sýrii ani v Iráku nekončí, situace v Afghánistánu a v Libyi se také nezlepšuje,“ podotkl Baar s tím, že krize využívají migranti z dalších zemí i pašeráci, kteří na tom vydělávají. „Budou toho využívat, dokud to bude možné,“ myslí si politolog.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky varoval, že makedonskou hranici by mohly v příštích měsících překročit až tři tisícovky běženců. Migrantů přibývá i na srbsko-maďarské hranici. Podle Baara musí Evropa přijmout taková opatření, aby k přívalu běženců nadále nedocházelo. „Evropa říká, že už tolik imigrantů nezvládne, ale v podstatě neudělala žádné tvrdé kroky, aby se proudy zmírnily a lidé věděli, že budou posláni zpět,“ poznamenal politolog.
Miliony syrských uprchlíků – pro arabské země velká zátěž
Země, které sousedí se Sýrií, absorbovaly v posledních třech letech skoro čtyři miliony uprchlíků, připomněl ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. „Syřanů, kteří překračují hranice, přibývá, s postupujícím časem je tak život v táborech těžší,“ konstatoval Pánek s tím, že důležité je, aby Evropa poslala kromě peněz také experty.
