Vatikán - Ochraně životního prostředí je věnovaná druhá encyklika, kterou zveřejnil papež František a s níž se obrací na všechny lidi, nikoli jen na věřící. Hlavní příčinou oteplování, jež ničí planetu, je podle hlavy katolické církve lidská činnost. Papež v encyklice Laudato si' (Buď pochválen) také poukazuje na to, že za neúspěch vrcholných jednání o ekologii může podřízenost politiky financím.
Encyklika je nejautoritativnější dokument, jaký může papež vydat. Vždy se zabývá otázkami, které církev v dané chvíli považuje za nejdůležitější. František převzal své jméno po svatém Františku z Assisi, jenž je patronem ekologie. Od svého nástupu do funkce v březnu 2013 zmínil vztah člověka a přírody již v několika svých vystoupeních. Například loni v lednu uvedl před diplomaty ve Vatikánu: „Bůh vždycky odpustí, my odpouštíme někdy, ale když se s přírodou špatně zachází, ta neodpouští nikdy.“
„Mnohé vědecké studie upozorňují, že větší část globálního oteplování v posledních desítkách let je důsledkem velké koncentrace plynů se skleníkovým efektem (oxid uhličitý, metan a další), které se vypouštějí hlavně v důsledku lidské činnosti,“ stojí v encyklice Laudato si'. Název je inspirován modlitbou Františka z Assisi.
Papež varuje, že toto století může být svědkem vážných klimatických změn a ničení ekosystémů, pokud se nic neudělá. „Lidstvo si musí uvědomit, že je nezbytné pozměnit životní styl, výrobu a spotřebu. A to s cílem bojovat proti oteplování, tedy alespoň proti lidským příčinám, které ho vyvolávají či zvyšují.“ Je třeba ihned jednat, zdůraznil František na adresu mezinárodního společenství. Vyzývá k odvážné kulturní revoluci s cílem napravit to, co nazývá „strukturálně zvrhlý“ ekonomický systém. Systém podle něj umožňuje bohatým vykořisťovat chudé a dělá ze Země „ohromnou hromadu špíny“. Papež vyzval všechny obyvatele planety k odpovědnosti.
Hlava katolické církve v encyklice odmítla odsoudit geneticky upravené organismy (GMO), ale zato kritizovala sociální nerovnováhu a extenzivní zemědělství. „Je obtížné dělat všeobecné soudy ohledně transgenetického vývoje u rostlin nebo zvířat, pro lékařské nebo chovatelsko-pěstitelské účely,“ uvedl papež. Poukázal přitom na velkou diferencovanost a zdůraznil, že „riziko vždy nevyplývá z techniky samotné, ale z její nevhodné či nadměrné aplikace“.
Papež vyzývá země světa, aby snižovaly množství skleníkových plynů v ovzduší. Tím se podle komentáře stanice France25 trefuje hlavně do Spojených států a Číny, jejichž výroby nejvíce znečišťují životní prostředí a které se zdráhají to zásadně změnit. Odpovědnost za zlepšení stavu leží podle Františka na ekonomických velmocích. „Nadešel čas přistoupit na určité omezení (ekonomického) růstu v některých částech světa a poskytnutí zdrojů pro zdravý růst v jiných částech světa,“ věří papež. Zatím však je podle něj úsilí v zájmu zlepšení životního prostředí často neúspěšné kvůli odporu mocných a nezájmu lidí. „Ekonomický zájem dokáže velmi snadno převážit nad obecným blahem a zmanipulovat informace ve svůj prospěch,“ píše se v encyklice.
Jak v rozhovoru pro ČT uvedl přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty UK Marek Vácha, papežův text je zásadní tím, že se obrací nejen ke katolickým křesťanům, ale i ke všem lidem dobré vůle a připomíná, že ochrana přírody nemůže bý naše volnočasová aktivita, ale povinnost člověka jako občana tohoto vesmíru.
Univerzálnost textu Vatikán podpořil tím, že encykliku představili novinářům společně ghanský římskokatolický kardinál, řecký pravoslavný teolog, německý ateistický vědec a americká ekonomka a katolička.
Pan Ki-mun vyzval ke schválení klimatické dohody
Encykliku o 191 stranách ihned uvítaly organizace na ochranu životního prostředí. Text například podle vědce Veerabhadrana Ramanathana z amerického oceánografického ústavu povede lidi nejspíš k větší odpovědnosti.
Podpořil ji i generální tajemník OSN Pan Ki-mun a vyzval vlády všech zemí ke schválení důležité dohody o klimatu na konferenci v Paříži. „Změna klimatu je jedním ze základních úkolů lidstva a morální otázkou, která zahrnuje dialog vedený s úctou se všemi složkami společnosti,“ zdůraznil nejvyšší představitel Spojených národů v prohlášení. „Lidstvo má povinnost chránit náš společný domov, planetu Zemi, a projevit solidaritu s nejchudšími a nejzranitelnějšími, kteří nejvíce trpí změnami klimatu,“ dodal.
V této souvislosti Pan Ki-mun důrazně apeloval na vlády, „aby národní zájmy podřídily zájmům obecným a aby přijaly ambiciózní, univerzální dohodu o klimatu“ během mezinárodní konference, která se má tímto tématem zabývat mezi 30. listopadem a 11. prosincem letošního roku ve francouzské metropoli.
Encyklika však podle AP vyvolá nelibost u mnoha konzervativců ve světě včetně USA. „Nemyslím, že bychom měli politizovat naši víru. Myslím si, že náboženství nám má pomáhat stát se lepšími lidmi a méně by se mělo zabývat věcmi, které zasahují do politiky,“ řekl republikánský kandidát na amerického prezidenta, katolík Jeb Bush. Není zdaleka sám, který si myslí, že papež se nemá zapojovat do debaty o příčinách a řešení oteplování.
Františkova první encyklika nazvaná Světlo víry byla výsledkem společné práce s jeho předchůdcem Benediktem XVI. Text zdůrazňuje, že víra je službou obecnému blahu, a vybízí věřící, aby nebyli arogantní, ale otevření dialogu, a to i s bezvěrci. V encyklice šlo mimo jiné také o otázku solidarity s ilegálními imigranty.
