Zajatec radikálů Bergdahl byl nakonec obviněn z dezerce a zbabělosti

Washington – Americký seržant Bowe Bergdahl, kterého USA loni dostaly z afghánského zajetí výměnou za pět členů Talibanu, byl obviněn z dezerce a ohrožení bezpečnosti své jednotky. Může dostat až doživotí. Bergdahl údajně nebyl unesen, ale sám zběhl k afghánským radikálům. Jeho případ vyvolal spory mezi prezidentem Barackem Obamou a Kongresem.

Nahrávám video
Za dezerci hrozí Berghdalovi doživotí
Zdroj: ČT24

Armáda Bergdahla po několikaměsíčním vyšetřování obvinila z „dezerce se záměrem vyhnout se důležité či riskantní povinnosti“ a „ohrožení bezpečnosti velení či jednotky“. Zatímco za první prohřešek mu hrozí nejvýše pět let vězení, za druhý může v případě odsouzení strávit za mřížemi zbytek života. 
  
Osmadvacetiletý veterán afghánské války byl po pěti letech v rukou příslušníků radikálního hnutí osvobozen v květnu a jeho případ vzbudil v USA řadu protichůdných reakcí kvůli údajné dezerci i proto, že během záchranné akce zahynulo několik amerických vojáků. Obviněný seržant po svém osvobození popisoval, že byl mučen a držen v kleci.

Předání Boweho Bergdahla
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Armádní vyšetřování mělo za cíl vyjasnit fakta a okolnosti kolem jeho zmizení a zajetí Talibanem, k němuž došlo v červnu 2009. Šetření vedl generál Kenneth Dahl, který byl v letech 2010 až 2012 jedním z velících důstojníků amerických sil v Afghánistánu.
  
O Bergdahlově dalším osudu rozhodne předběžné jednání na úrovni vojenské poroty. Po něm může být voják buď obžalován a zamířit před vojenský soud, ale i zcela zproštěn viny. Pokud bude Bergdahl shledán nevinným, bude mít za věznění nárok na více než 300 tisíc dolarů (přes 6,6 milionu korun) odškodného a na povýšení.  

Případ loni vyvolal v USA spory mezi Obamou a zákonodárným sborem. Řada zvláště republikánských kongresmanů kritizovala fakt, že Bílý dům Bergdahlovu výměnu za radikály provedl tajně a neinformoval Kongres, jak mu přikazuje zákon. Podle prezidenta bylo nutné k akci sáhnout rychle, neboť bylo ohroženo Bergdahlovo zdraví a život. Seržant po osvobození několik týdnů pobýval ve vojenské nemocnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...