Čtvrté výročí revoluce v Egyptě, protesty si vyžádaly mrtvé

Káhira – Ministerstvo zdravotnictví Egypta uvedlo, že při dnešních protestech u příležitosti čtvrtého výročí revoluce v Egyptě zahynulo jedenáct lidí. Nyní by už situace měla být klidnější. Egypťané si připomínají události, které vedly ke svržení autoritářského režimu dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka, v následujících letech ale došlo k dalším změnám v politice a Muhammada Mursího vystřídala v čele armáda. V zemi proto platí přísná bezpečností opatření.

Demonstrace se uskutečnily hned v několika egyptských městech. Policie se snažila zabránit konání velkých shromáždění a zasahuje i proti menším protestům v Káhiře a v dalších městech. Účastnily se jich vždy spíše stovky lidí. Např. v Alexandrii se střetla policie se zhruba třemi stovkami příznivců zakázaného Muslimského bratrstva, jeden demonstrant přitom zemřel. Podle policie byl muž ozbrojený a na policisty zaútočil jako první, uvedla agentura AFP. Další alespoň dva lidé přišli o život v provincii Baháríja na severu země, dva pak zahynuli v káhirské čtvrti Mataríja. Desítky lidí byly zraněny. Vloni v den výročí zahynulo při demonstracích islamistů doprovázených pochody stoupenců armády v čele vlády 49 lidí.

V metropoli policie slzným plynem rozehnala manifestaci v centru města. Bezpečnostní složky přísně dohlížely i na stoupence sesazeného prezidenta Muhammada Mursího, kteří protestovali na náměstí Tahrír. Napětí v Egyptě zvyšují zásahy v minulých dnech. V pátek při střetech policie s příznivci Muslimského bratrstva v Alexandrii zemřela 17letá studentka a další demonstrantka přišla o život v sobotu v Káhiře.

Od svržení autoritáře k vládě armády a pronásledování Muslimského bratrstva

Po svržení dlouholetého autoritářského prezidenta Husního Mubaraka vyhrálo volby islamistické Muslimské bratrstvo. Jím podporovaného prezidenta Muhammada Mursího ale v srpnu 2013 svrhla armáda. K moci se pak dostal současný prezident a bývalý generál Abdal Fattáh Sísí, který byl zvolen v květnu 2014. Po pádu Mursího zahájily úřady kontrolované vojskem vlnu pronásledování a ve vězení skončily tisíce členů a sympatizantů Muslimského bratrstva, ale i řada oponentů režimu z řad demokratické opozice.

Nahrávám video

Mnozí byli odsouzeno k trestu smrti, nicméně zrovna včera egyptský soud nařídil nový proces v případu 37 členů Muslimského bratrstva, kteří měli být popraveni, a 115 dalších, které čekala doživotní cela. Byli odsouzeni v masovém procesu, při němž právníci zadržených nedostali údajně možnost přednést obhajobu. Mezinárodní společenství to kritizovalo. V původním rozsudku mělo být popraveno dokonce 529 lidí, u většiny byl trest zmírněn na doživotí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 5 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 9 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 9 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled