Moskva - Vladimir Putin získal hned v prvním kole nedělních prezidentských voleb svůj třetí prezidentský mandát a nejvyšší ústavní post má zajištěn minimálně do roku 2018. Své čtyři soupeře podle očekávání nechal daleko za sebou. Podle předběžných výsledků, o nichž dnes informoval šéf ústřední volební komise Vladimir Čurov, získal stávající premiér 63,75 procenta hlasů. Ke zvolení by Putinovi stačila nadpoloviční většina. Hlasovat mohlo přes 108 milionů voličů, účast přesáhla 65 procent. Ruská ústřední volební komise už ale obdržela tisíce stížností na porušování volebních zákonů a nepovolenou agitaci.
Čurov vyhlásil Putina prezidentem po sečtení více než 99 procent volebních protokolů. Definitivní výsledky, které má komise ohlásit do 14. března, se podle Čurova budou lišit nejvýše v desetinách procenta. Za Putinem je se ziskem 17,18 procenta hlasů předseda ruských komunistů Gennadij Zjuganov, třetí je miliardář Michail Prochorov, který má 7,71 procenta hlasů. Čtvrtým je šéf nacionalistů Vladimir Žirinovskij s 6,24 procenta hlasů, pětici kandidátů uzavírá vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov s 3,84 procenta hlasů.
Vladimir Putin:
„Vyhráli jsme po otevřeném a čestném boji. (…) Byl to velmi důležitý test nás všech, celého ruského národa. Test politické zralosti, samostatnosti a nezávislosti.“
Žirinovskij a Mironov už pogratulovali Putinovi ke zvolení hlavou státu, Zjuganov volby označil za „nepoctivé, nelegitimní a netransparentní“. Putin naopak telefonicky blahopřál Prochorovovi k „úctyhodnému výsledku“ a popřál mu úspěch s novou pravicovou stranou, kterou miliardář zakládá.
V jednotlivých částech Ruska se výsledky výrazně liší. Putin sice všude vyhrál, ale v Moskvě pravděpodobně nedosáhl ani na polovinu voličských hlasů (47,2), v Petrohradu pro rodáka nehlasovaly ani tři pětiny voličů. Drtivou podporu má naopak na ruském venkově a zejména v oblasti neklidného severního Kavkazu. V Čečensku, kde volební účast překročila 99 procent, získal Putin bez tří desetin sto procent hlasů. V Dagestánu pro Putina hlasovalo okolo 93 procent voličů, v Ingušsku 92 procent. Stejného skóre dosáhli voliči s ruskými pasy v Jižní Osetii, která se odtrhla od Gruzie. V severní Osetii, která je součástí Ruska, favorit dostal jen 72 procent. V autonomních republikách v Povolží pro premiéra hlasovalo od 81 po 89 procent voličů.
Vladimir Putin:
„Když mi armáda boží řekne: vzdej se Ruska a žij v nebi, povím jí: Nepotřebuji nebe. Nechte mi mou vlast.“
Za úspěch označují ruská média volební výsledek liberálního kandidáta Prochorova. Bodoval hlavně u voličů ve velkých městech - v Moskvě i v Petrohradě se umístil hned za Putinem na druhém místě a předstihl i šéfa komunistů Zjuganova, který je celostátně druhý.
Hromadí se volební stížnosti
Ruská ústřední volební komise i pozorovatelské štáby jednotlivých prezidentských kandidátů shromáždily od začátku hlasování tisíce stížností na porušování volebních zákonů a nepovolenou agitaci. A to i přesto, že hlasování o osobě budoucího prezidenta sledovaly desetitisíce pozorovatelů. Podle šéfa volební komise se však potvrdí jen desetina jejich stížností.
Jen štáb prezidentského kandidáta Michaila Prochorova zaznamenal zhruba 4 000 pochybení. Zprávy o nich údajně docházely celou noc. Sám Prochorov, který je po sečtení téměř sta procent hlasů třetí se 7,4 procenta hlasů, prohlásil, že všechny zjištěné kauzy se dostanou před soud. Také asociace volebních pozorovatelů Golos zaznamenala přes čtyři tisíce stížností na nejrůznější narušení volebních pravidel, mj. hromadné vhazování volebních lístků v Dagestánu. „Kdybych volby měla ocenit na stupnici od jedné do pěti, dala bych jim tři mínus,“ uvedla ředitelka Golosu Lilia Šibanovová.
Náměstek ministra vnitra Alexandr Gorovoj agentuře ITAR-TASS řekl, že nedošlo k žádným vážným porušením zákona, která by mohla ovlivnit výsledky voleb. Putinovi odpůrci chtějí dát najevo svůj nesouhlas už večer, na povoleném protestním shromáždění v Moskvě.
OBSE: Předvolební kampaň stranila Putinovi
Předvolební kampaň jednoznačně stranila Vladimiru Putinovi, řekl dnes v Moskvě šéf pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE). Podle jeho slov hlasování provázely závažné problémy, „Nešlo o opravdovou soutěž a kvůli zneužívání vládních zdrojů nikdy nebylo pochyb o tom, kdo nakonec vyhraje,“ uvedl Tonino Picula, šéf pozorovatelské mise OBSE.
Pozorovatelé připomněli, že státní média před hlasováním informovala hlavně o Putinovi. Samotný průběh hlasování ohodnotili kladně, nicméně výhrady mají k tomu, jak se ve skoro třetině volebních obvodů hlasy sčítaly. Vedení společné pozorovatelské mise OBSE a Parlamentního shromáždění Rady Evropy také vyzvalo ruské úřady k tomu, aby vyšetřily údajná porušování volebních zákonů.
Washington ani Evropská komise Putinovi neblahopřály
Spojené státy Rusko vyzvaly, aby nechalo všechny hlášené problémy nezávisle vyšetřit. Jakmile budou výsledky potvrzeny, jsou nicméně s nově „zvoleným prezidentem“ připraveny spolupracovat. Agentura AP poznamenala, že prohlášení nezmiňuje Putina jménem a nepogratulovalo mu. K odstranění nedostatků, jež volby porvázely, vyzvala také Evropská unie a stejně jako Obama ani předseda Evropské komise José Barroso Putinovi zatím k očekávanému úspěchu negratuloval. Podle své mluvčí to udělá takovým způsobem, o jakém sám rozhodne, a v době, kterou si také sám zvolí.
Západoevropské země reagovaly opatrně. Německá kancléřka Angela Merkelová podle svého mluvčího „sází na pokračování strategického partnerství s Ruskem“. Zároveň ale Putina vyzvala k dalším reformám a „politicko-společenské modernizaci“ země. Mluvčí ale také kritizoval průběh hlasování, stejně tak i Britové; ministerský předseda David Cameron nicméně považuje výsledky za definitivní a přeje si mít s Moskvou konstruktivní vztahy. Také podle francouzského ministra zahraničí Alaina Juppého není zvolení Putina v prvním kole navzdory kritikám způsobu hlasování zpochybněno: „Naším cílem je rozvíjet partnerství, které jsme měli s Ruskem, absolutně strategické partnerství ve všech směrech.“
Gratulace k vítězství Putinovi vyjádřili autoritářští prezidenti Sýrie, Venezuely a Číny. Syrský prezident Bašár Asad označil vítězství za obdivuhodné, venezuelský prezident Hugo Chávez doufá v posílení vztahů s Ruskem. Čínský prezident Chu Ťin-tchao připomněl, že v souladu s tradičním čínským postojem v zahraniční politice jsou ruské volby interní záležitostí země.
U amerických a západoevropských Rusů vítězí jasně Prochorov
Ruská ústřední volební komise zveřejnila také výsledky hlasování o hlavě státu, které během noci docházely ze zahraničí. Volební místnosti byly zřízeny na ruských velvyslanectvích či konzulátech, ale často i v pronajatých prostorách na veřejných místech. Výsledky z České republiky komise nezveřejnila, na Slovensku hlasovala většina Rusů pro Vladimira Putina.
Z publikovaných údajů nicméně vyplývá, že čím západněji od ruských hranic se hlasovalo, tím menší počet hlasů dostal vítěz prezidentských voleb Putin. Úměrně s tím se zvyšoval počet hlasů pro liberálního kandidáta Michaila Prochorova. Drtivou porážku utrpěl Putin na západním pobřeží USA. Podle voličských průzkumů v Los Angeles a San Francisku pro Putina hlasovalo jen 11 procent Rusů, zato Prochorovovi jich odevzdalo hlas 65 procent.
„Prochorova čeká v politice dobrá budoucnost“
Prochorov podle agentury Interfax po oznámení prvních výsledků telefonicky hovořil s Putinem. Budoucí prezident po rozhovoru Prochorova pochválil za jeho předvolební kampaň a řekl, že jeho výsledek je úctyhodný. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov konstatoval, že Prochorova čeká v politice „dobrá budoucnost“.
Peskov uvedl, že Putin nikdy nevylučoval dialog s „konstruktivně naladěnou opozicí“ a že v politice, stejně jako ve všech ostatních oblastech je budoucí prezident „absolutním pragmatikem“. Sám Prochorov na spekulace o případné nabídce na významný post, kterou prý má Putin pro něj připravenou, odpověděl, že veškeré případné návrhy odmítne.
Prochorov ve svém volebním štábu vyjádřil naději, že Putin ve své staronové funkci bude pokračovat v transformaci ruského politického a ekonomického systému. Naznačil, že v krátké budoucnosti hodlá svůj volební úspěch zúročit v založení nové politické strany. Mělo by se tak podle něj stát do konce března.
