CIA brutálními výslechy překročila hranice, OSN žádá vyšetřování

Washington – Podle zprávy vyšetřovacího výboru amerického Senátu překročila CIA při výsleších příslušníků al-Káidy právní hranice. Metody vyšetřovatelů prý byly mnohem brutálnější, než se vědělo. Zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva už vyzval k trestnímu stíhání představitelů administrativy prezidenta George Bushe ml. a CIA, kteří tyto výslechy naplánovali a schválili.

Zhruba 500stránkový dokument shrnuje zprávu čítající 6 700 stran. Zpráva mapuje historii programu vyslýchání, který prezident George Bush mladší povolil po teroristických útocích z 11. září 2001. Do roku 2006 ale Bush nebyl informován o podrobnostech programu. Část výslechových postupů Bush později zakázal, zbytek praktik zastavil až jeho nástupce Barack Obama.

Palestinec podstoupil 183 waterboardingů

Zpráva například popisuje to, jak bylo muži souzenému za zosnování bombového útoku na loď USS Cole v roce 2000 při výsleších vyhrožováno zapnutou elektrickou vrtačkou. Nejméně jeden zadržený byl podle dokumentu terčem sexuálního vyhrožování s pomocí násady od koštěte.

Poté, co byl v Pákistánu zadržen Palestinec abú Zubajdá, jenž je podezřelý z organizování cest pro špičky al-Káidy v Afghánistánu, CIA získala povolení využívat nestandardní metody, mimo jiné takzvaný waterboarding, který simuluje topení, dále upírání spánku či věznění ve velmi omezeném prostoru. Představitelé CIA následně k povoleným technikám přidali další neschválené.

Některé z metod, především waterboarding, CIA nadále obhajuje, neboť tuto metodu běžně podstupují příslušníci zvláštních vojenských jednotek. Při této metodě člověk leží spoután a na obličeji má například ručník, na který teče proudem voda. Cílem je navodit pocit topení. Například abú Zubajdá jednou při tomto zákroku přestal zcela reagovat.

Pákistánec Chálid Šajch Muhammad, který tvrdí, že útoky z 11. září zosnoval, podstoupil waterboarding 183krát. Jeden z agentů CIA ve své zprávě uvedl, že Muhammad „do sebe vstřebal skutečně hodně vody“. V březnu 2003 pak agenti poznamenali, že tento druh mučení ho k větší spolupráci nepřinutil, i tak ale u něj s waterboardingem pokračovali dalších deset dní.

Rektální rehydratace, vyhrožování rodinám, místo postele beton…

Ve výčtu metod senátní zpráva uvádí, že nejméně pět zadržovaných mužů podstoupilo takzvanou rektální rehydrataci, což je metoda zavodnění organizmu. Další byli při výsleších podrobeni „ledovým koupelím“ nebo jim bylo vyhrožováno smrtí. Nejméně tři lidé si vyslechli výhrůžky rodinám, agenti CIA vyhrožovali ublížit jejich dětem. Jednomu muži také pohrozili, že znásilní jeho matku, dalšímu zase tím, že jeho matce podříznou krk.

Brutální byly i podmínky věznění. Jeden z údajných radikálů byl po dvoudenním bránění spánku připoután ke zdi a přinucen pouze v mikině ležet na betonové podlaze. Druhý den zemřel. Podle pitvy CIA bylo příčinou smrti podchlazení.

Waterboarding
Zdroj: ČT24

Republikáni zprávu z dílny demokratů okamžitě rozcupovali

Vydání zprávy je i součástí vnitropolitického boje v USA. Od ledna budou mít v Senátu většinu republikáni a zpráva, kterou vypracovali demokraté, by už byla jen těžko publikovatelná. Senátoři proto využili jednu z posledních možností, jak s ní vyjít na veřejnost. „Je to velmi politováníhodná skutečnost. Pro celý svět, nejen pro USA, by bylo velmi přínosné, aby Amerika v této problematice promluvila jednotně,“ míní zahraniční komentátor MF Dnes Teodor Marjanovič.

Vedení republikánů tvrdí, že netradiční výslechy pomohly zadržet předáky teroristů a zabít vůdce teroristické sítě al-Káida Usámu bin Ládina. Postup CIA zpětně brání i tehdejší prezident Bush. „Jsme šťastní, že máme muže a ženy, kteří tvrdě pracují v CIA v náš prospěch. Jsou to vlastenci. Zpráva snížila jejich příspěvek naší zemi,“ prohlásil Bush, který se jinak drží mimo politické dění.

Naopak prezident Barack Obama zprávu okomentoval tím, že zmíněné metody výrazně poškodily celosvětovou pověst USA. „Už nikdy se k těmto metodám neuchýlíme,“ slíbil současný šéf Bílého domu.

Senátní zpráva tvrdí, že informace získané od radikálů zadržovaných CIA nehrály v pátrání po bin Ládinovi klíčovou roli, ačkoliv zpravodajská služba tvrdí opak. Senátoři také uvedli, že brutální výslechy CIA přinesly mnoho zavádějících a špatných informací, mimo jiné falešnou výpověď o náborovém programu al-Káidy mířící na černošské Američany. Z dokumentu rovněž vyplývá, že CIA neprávem zadržovala nejméně 26 lidí, které zařadila do svého programu výslechů a tajných věznic.

Zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva a boj proti terorismu Ben Emmerson: „Šlo o jasnou strategii zosnovanou na nejvyšší úrovni Bushovy administrativy… Z pohledu mezinárodního práva jsou USA právně vázány tím, že odpovědné postaví před soud.“

USA ze strachu z odvety posílily bezpečnostní opatření

Bílý dům i americké tajné služby počítají i s tím, že šokující podrobnosti ze zprávy by mohly ve světě vyvolat násilné reakce. Americké úřady dnes potvrdily, že posílily bezpečnostní opatření u amerických objektů ve světě, včetně vojenských. „Zaregistrovali jsme několik náznaků, že zveřejnění zprávy by mohlo vést ke zvýšenému ohrožení amerických zařízení a jednotlivců všude na světě,“ řekl mluvčí Bílého domu Josh Earnest.

Krátce před zveřejněním výtahu ze zprávy se prezident Obama telefonicky spojil s polskou premiérkou Ewou Kopaczovou. Podle úřadu polské vlády obě strany vyjádřily naději, že zpráva negativně neovlivní vzájemné vztahy. Polsko dlouhodobě čelí kritice, že údajně poskytlo CIA vojenskou základnu k výslechům podezřelých z terorismu, Varšava to však vehementně odmítá.

Evropský soud pro lidská práva uložil v červenci Polsku vyplacení odškodného dvojici podezřelých z napojení na teroristickou organizaci al-Káida kvůli omezování osobní svobody a napomáhání k mučení. K tomu údajně došlo v roce 2002 v tajném vězení CIA v severovýchodním Polsku. Varšava se proti rozsudku v říjnu odvolala. Polští politici existenci věznice v bývalé vojenské základně s kódovým označením Quartz vždy důrazně odmítali. Uzavření vyšetřování polské vojenské prokuratury v této věci, které se už několik let koná v režimu utajení, bylo v listopadu opět prodlouženo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil jednomu z nejhorších útoků za poslední měsíce

Počet obětí nočního ruského útoku na Kyjev a jeho okolí podle nejnovější bilance stoupl na dvanáct. Nejméně 33 lidí utrpělo zranění, uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Ve třech čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice.
00:23Aktualizovánopřed 47 mminutami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu. Pohrozil všem, kdo by Teheránu pomáhali

Americký prezident Donald Trump ve středu večer (v noci na čtvrtek SELČ) vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu.
02:34Aktualizovánopřed 54 mminutami

Konec obecných a zavádějících tvrzení. Blíží se nová pravidla proti „greenwashingu“

Na konci září by měla v EU začít platit nová pravidla, jejichž cílem je přinést transparentní informace o udržitelnosti výrobků a služeb. Směrnice by měla omezit takzvaný greenwashing („lakování nazeleno“), tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmy nebudou moci propagovat své výrobky či služby pouze obecnými označeními jako „ekologické“ či „zelené“, aniž by toto tvrzení náležitě doložily. Do českého právního řádu novinky zavede novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která je aktuálně v Poslanecké sněmovně.
před 2 hhodinami

Libanon vydal Sýrii důstojníka Asadova režimu, čelí obvinění z vražd a mučení

Libanon ve středu předal Sýrii bývalého vysoce postaveného armádního důstojníka z doby vlády svrženého prezidenta Bašára Asada. Generálmajor Ádil Ísá bude v Sýrii čelit obviněním z vraždy, mučení a dalších závažných trestných činů, uvedlo syrské ministerstvo vnitra. Informovala o tom agentura Reuters a podotkla, že jde o první známý případ předání vojenského představitele Asadova režimu z Libanonu do Sýrie od Asadova pádu v prosinci 2024.
před 8 hhodinami

VideoHumanitární pracovníci pomáhají milionům lidí. Často i s nasazením vlastního života

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.
před 10 hhodinami

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarské úřady ukončily vyšetřování „zlatého konvoje“, žádný zločin se nestal

Maďarská celní a daňová správa (NAV) ukončila vyšetřování podezření z praní špinavých peněz, kvůli kterému maďarské úřady v březnu dočasně zadržely pracovníky ukrajinské banky přepravující přes Maďarsko hotovost a zlato z Rakouska na Ukrajinu. Vyšetřování skončilo, protože se žádný zločin nestal, napsala agentura MTI.
před 11 hhodinami

VideoNový maďarský prezident se ujal funkce

Třiasedmdesátiletý právník András Baka se ujal funkce maďarského prezidenta. Zvolila ho do ní vládní strana Tisza, zatímco opoziční Fidesz volbu bojkotoval. Předčasné ukončení mandátu jeho předchůdce Tamáse Sulyoka, kterého premiér Péter Magyar označoval za loutku režimu svého předchůdce Viktora Orbána, bylo součástí rychlých a výrazných změn ve fungování země, kterou současná vláda provádí. Úkolem prezidenta Baky bude mimo jiné dohlížet na jejich ústavnost. „Stav našich institucí je pouze jednou částí dědictví, s nímž se musíme vypořádat. Za nejzávažnější důsledek posledních let považuji hluboké rozdělení maďarské společnosti,“ prohlásil Baka v den svého zvolení.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.