Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které jsou hlavním hospodářem ve středních Brdech, zahájily projekt přeměny rozsáhlých ploch monokultur na pestré lesy druhového i věkového složení. Šetrné a přírodě blízké hospodaření zajistí novou generaci lesa bez nutnosti holosečných těžeb. Nově vytvořené ekosystémy budou stabilnější, budou lépe odolávat škůdcům, větru i sněhu a vysoká zvěř tam nenapáchá tak velké škody. Navíc zadrží víc vody.
Do změny hospodaření dají lesy 120 milionů korun, z čehož 73 milionů přijde z evropského programu LIFE, řekl mluvčí VLS Jan Sotona. Po ukončení pětiletého projektu budou už VLS hradit pokračování tohoto způsobu hospodaření ze svého.
První fázi projektu Life Adapt Brdy spouštějí VLS na deseti padesátihektarových demonstračních plochách v Brdech. Spolupracují s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity, Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti a Saskými státními lesy.
Podle šéfa VLS Romana Vohradského přejdou lesy v Brdech a postupně i v dalších lokalitách na model lesnického hospodaření s maximální podporou přirozených přírodních procesů. Postupně, ale rychle, přemění převážně smrkové monokultury na nové, druhově, prostorově i věkově pestré porosty. Dnes je v Brdech z osmdesáti procent smrk.
„Přirozenou obnovu budeme využívat v maximální možné míře, ale nijak neomezí naši těžbu. Bude více selektivní a tím i dražší, protože nebudeme těžit na malé holině, ale na mnohem větší rozloze,“ řekl výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral. VLS, které hospodaří podle lesního hospodářského plánu, si musí na činnost vydělat.
Těžba bude šetrnější
Na demonstrační plochy se budou podle Vybírala jezdit učit kolegové z jiných divizí VLS i ostatní vlastníci lesů a lesníci. „Šetrné a přírodě blízké hospodaření budeme už v průběhu pěti let projektu rozšiřovat na celé území Brd. Chceme tímto způsobem hospodařit na celých Brdech,“ řekl. Těžba bude podle náměstka výrazně šetrnější a člověk by ji neměl poznat.
„Projekt je unikátní v tom, že takový způsob hospodaření nebyl nikdy takto koncepčně pojatý na tak rozsáhlé ploše,“ popsal Pavel Češka, vedoucí oddělení lesní výroby VLS. Podle něj se za pět let nezmění celé území, ale tam, kde budou VLS zasahovat, tak to bude právě novými způsoby. „Porosty se budou prosvětlovat, budeme se snažit dostat do nich vláhu, zachovat přirozené zmlazení smrku a doplnit ho jinou dřevinou formou podsadeb,“ dodal.
Podle něj je přeměna na několik generací lesníků, ale někdo s ní musí začít. V Brdech VLS hospodaří na 22 600 hektarech. Model hospodaření chtějí rozšířit i do svých dalších pěti lokalit, následovat bude Horní Planá.
„Cílem je, aby v demonstračních plochách byly minimálně čtyři druhy dřevin – určitě smrk, buk a jedle, tedy základní směs, která v Česku historicky vždycky byla. Dále modřín a dub a další,“ upřesnil Češka.
„Projekt je v Česku unikátní nejen velikostí území, ale i tím, že zároveň řeší snižování stavů spárkaté (vysoké) zvěře, aplikuje lovecké systémy po vzoru saských lesů, kde se osvědčily,“ doplnil Jiří Novák z výzkumné stanice Opočno. Výhodou je, že VLS spravují celé území Brd a nepronajímají honitby. Už předloni zahájily zvýšené odlovy vysoké zvěře a teď mohou díky dotacím vytvořit udržitelný systém lovů.
Čím jsou lesy pestřejší, tím je podle Nováka menší riziko, že se rozpadnou vinou škůdce, který preferuje nějakou dřevinu. „Pokud mám monokulturu a dřevina je napadena, tak nám na velké ploše zmizí porost. Kdežto když je tam směs, tak se maximálně stane, že vypadne jedna složka a porost roste dál a další dřeviny zastanou tu funkci v ekosystému,“ řekl. Podle Nováka už se teď v některých částech Brd objevují „koberce zmlazení porostů“.
