Nord Stream 1 stojí. Plyn by měl opět proudit v sobotu

Rusko přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Podle agentury Reuters to vyplývá z dat pořízených při vstupu potrubí do Německa. Ohlášená odstávka má trvat do sobotního rána. Ruská plynárenská společnost Gazprom zhruba před dvěma týdny uvedla, že jediná zbývající kompresorová stanice potřebuje údržbu.

Zastavení dodávek plynu do Evropy prostřednictvím hlavního plynovodu dále vyostřuje hospodářskou válku mezi Moskvou a EU, míní Reuters. Podle agentury se rovněž zvyšují vyhlídky na ekonomickou recesi v Evropě a nutnost zavést úsporná opatření ohledně spotřeby plynu v některých zemích EU. Kvůli slabším dodávkám se výrazně zvýšila cena plynu pro evropský trh.

Údaje ze vstupních bodů spojujících Nord Stream 1 s německou plynárenskou soustavou potvrdily, že průtoky plynu klesly ve středu brzy ráno na nulu.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Z Německa jsou na něj navázány plynovody do dalších zemí, včetně České republiky. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu a EU v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Gazprom 19. srpna oznámil, že přeprava plynu Nord Streamem 1 by po třídenní odstávce měla být obnovena, pokud nenastanou žádné technické problémy. Plyn by měl potrubím znovu začít proudit v sobotu ve 3:00 SELČ. Evropské vlády se ale obávají, že by Moskva mohla výpadek prodloužit jako odplatu za západní sankce.

Gazprom omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickými problémy, mimo jiné chybějící turbínou ve stanici Portovaja. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Německo v reakci navýší investice do LNG terminálů

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko nemůže závazky u dodávek plynu plnit kvůli západním sankcím.

Šéf německé agentury Bundesnetzagentur Klaus Müller řekl, že povahu této nové údržby Nord Streamu 1 z technického hlediska nechápe. Nicméně pokud se od soboty objem plynu v potrubí vrátí na 20 procent kapacity, kde byl před údržbou, Německo si s tím poradí. Plynové zásobníky už má totiž naplněné téměř z 85 procent. Bundesnetzagentur má v Německu na starosti regulaci síťových služeb.

„V zimě můžeme vzít plyn ze zásobníků. Plynem teď šetříme (a musíme v tom pokračovat!), budeme mít LNG terminály a díky Belgii, Nizozemsku, Norsku (a brzy i Francii) plyn proudí,“ napsal Müller na Twitteru. Německo, stejně jako například Polsko, plánuje další investice do terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), aby mohlo surovinu odebírat i ze vzdálených ložisek a dovážet si ji na tankerech přes moře. Výrazně už se do Evropy zvýšil dovoz LNG ze Spojených států.

Rusko postupně utahuje kohoutky

Na 20 procent kapacity provozovatel Nord Streamu 1 objem přepravovaného plynu snížil postupně. V červnu nejprve na 40 procent, později víc, až na současnou pětinu. Kapacita potrubí je až 167 milionů metrů krychlových plynu denně, naposledy potrubím proudilo asi 30 milionů metrů krychlových za den.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v říjnu se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku ve středu v poledne pohybovala kolem 267 eur (6550 korun) za megawatthodinu a proti úterý byla asi o půl procenta vyšší. Na maximu se ocitla začátkem března, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy v jednom dni skokově vzrostla až ke 345 eurům za megawatthodinu, nakonec ale uzavřela zpět pod 200 eur za megawatthodinu. Cena v TTF je pro ceny plynu v Evropě určující.

Před rokem stál plyn v TTF zhruba 28 eur, před dvěma lety asi 15 eur za megawatthodinu. Už před loňskými Vánocemi se ale jeho cena prudce zvýšila a dostala se ke 130 eurům, než se v lednu vrátila pod 65 eur. Podle části analytiků to byla reakce na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do syrské Suvajdy po násilných střetech vstupují vládní jednotky

Do města Suvajda na jihu Sýrie začaly v úterý ráno vstupovat vládní vojenské jednotky. S odkazem na ministerstvo obrany to píší agentury AFP a Reuters. Ve městě žijí drúzové a v uplynulých dnech se v oblasti odehrály střety se sunnitskými beduíny, při kterých podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zemřelo devětadevadesát lidí. Podle agentury AFP však byly ve městě v úterý dopoledne slyšet výbuchy a výstřely.
10:14Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ruské drony zabíjely v Chersonu

Ruské drony v pondělí večer a v noci na úterý útočily na ukrajinská města. Úder v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny zabil pětašedesátiletou ženu. Oblastní správa později informovala, že ruský dron shodil v Chersonu výbušninu na osobní auto a zranil třicetiletého muže. Náletům dronů večer čelil také Černihiv. Ruské dělostřelectvo pak v noci ostřelovalo Záporožskou oblast, kde zranilo dva lidi. Cílem úderů se stala také Sumská oblast, kde byla zraněná jedna osoba.
06:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

S Putinem jsem ještě neskončil, řekl Trump BBC

Z ruského vládce Vladimira Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil, sdělil v rozhovoru pro britskou BBC americký prezident Donald Trump. Interview poskytl několik hodin poté, co Moskvě pohrozil až stoprocentními cly, pokud do padesáti dní neuzavře dohodu o ukončení války s Ukrajinou. Britské stanici šéf Bílého domu také řekl, že věří v kolektivní obranu. NATO přitom dříve opakovaně kritizoval jako zastaralé.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ultraortodoxní strana opouští Netanjahuovu vládu, té zbyde nejtěsnější většina

Jedna z izraelských ultraortodoxních stran opouští vládní koalici premiéra Benjamina Netanjahua. Sjednocený judaismus Tóry oznámil, že odchází z koalice kvůli dlouhodobému sporu o výjimky z branné povinnosti pro ultraortodoxní studenty židovských škol, informovala agentura Reuters. Kabinetu tak podle všeho v Knesetu zbyde ta nejtěsnější většina.
před 2 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 2 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 4 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Bez dohody do 50 dnů uvalí USA na Rusko tvrdá cla, hrozí Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel, pokud nebude do padesáti dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím Aliance, které zbraněmi podporují Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...