PROFIL: Josef Středula se chce z čela odborů přesunout do čela státu

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

Osobní a profesní život

Narodil se 12. listopadu 1967 v Opavě. Je ženatý a má tři děti. V mládí vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě, poté pracoval ve vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati. Do KSČ během minulého režimu nevstoupil. V roce 1990 se stal místopředsedou základní organizace odborů. Následující rok byl zvolen členem rady Odborového svazu KOVO, později se dostal do jeho vedení a profiloval se jako výrazný kritik pravicových vlád.

V roce 2014 byl zvolen do čela největší české odborové centrály, Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ve vedení odborů dlouhodobě prosazuje zvyšování mezd, například prostřednictvím kampaně Konec levné práce. Podle ČTK platí za tvrdého vyjednavače a několikrát přispěl ke zvýšení minimální mzdy nebo platů ve veřejném sektoru i ve firmách.

Dosavadní politická kariéra

Středula nezastával žádnou veřejně volenou politickou funkci ani nevstoupil do žádné politické strany. „Myslím, že nezávislost na politických subjektech je důležitá,“ řekl v září 2017 časopisu Týden. Svůj vstup do stranické politiky před prezidentskou kandidaturou odmítal. Přiznal ale, že na veřejné dění má skrze své postavení vliv. „Myslím, že jako předseda odborů v politice jsem,“ řekl Týdnu.

Politické postoje

Kvůli působení v čele odborů bývá Středula spojován zejména s levicovou politikou, mezi odbory a levou částí spektra existuje v otázkách práce přirozená programová blízkost. V červnu v podcastu Prostor X uvedl, že zároveň důvěřuje svým schopnostem oslovit kromě levicových voličů i „voliče středové a věřím tomu, že i voliče liberální a pravicové“. „Myslím, že se pohybuji někde kolem středu,“ popsal Deníku N svou politickou pozici. ČTK řekl, že podporuje členství v EU i NATO a prohlubování vztahů s USA. Je také pro zavedení manželství pro homosexuální páry i pro adopci dětí.

Volební program

Josef Středula svůj volební program založil na pěti pilířích. Prosazuje v nich právo na důstojnou mzdu, a to okamžitým zvýšením minimální mzdy o 2000 korun a o stejnou částku i příští rok. Zavázal se v něm také „usilovat o právo všech občanů na teplo domova a cenově dostupné energie“, stát má podle něj též zajistit právo na bydlení pro občany v každé situaci i kvalitní zdravotní péči všem bez rozdílu. Také přístup k internetu je podle něj „základní potřebou“ a nutné je zlepšit i mobilitu, tedy dostavět dálniční síť a zvýšit kvalitu silnic. 

Ekonomika

Středula se i z pozice odborového předáka dlouhodobě zasazuje o zvyšování platů či valorizaci důchodů. Jako „chybu od samého začátku“ označil v říjnovém rozhovoru pro Novinky.cz zrušení superhrubé mzdy. Také výběr Aleše Michla na pozici guvernéra České národní banky prezidentem Milošem Zemanem podle něj „nebyla nejlepší volba“, řekl v červnu pro Reflex. Rezervovaně se staví i ke Green Dealu, v Česku ani EU podle něj neexistuje řádná analýza dopadů tohoto plánu. EU by měla podle Středuly svůj ekologický plán revidovat.

Při řešení současné ekonomické krize by podle něj měla vláda využít mimořádné příjmy 200 miliard korun, které státní pokladna získá kvůli vysoké inflaci. S jejich pomocí navrhuje Středula financovat pomoc pro občany i firmy. Po vzoru Francie by reguloval i cenu některých výrobků, uvedl pro Novinky.cz. Reflexu řekl, že by se Česko mělo zasadit o naplnění dohody s Polskem o splavnění Odry, což by podle něj zajistilo „levnou vodní cestu, kde se přetankovává zkapalněný plyn“.

Válka na Ukrajině

Středula podporuje pomoc Ruskem napadené Ukrajině, Česko by v ní podle něj mělo pokračovat. „Pomáhat bychom měli, to je principiální záležitost a nikdy nevíme, kdy budeme potřebovat pomoc my,“ řekl pro Novinky. Měly by ale pokračovat snahy „dostat válčící strany k jednomu stolu“. Na Twitteru napsal, že by se Česko mělo podílet na obnově Ukrajiny. Z pozice šéfa odborů se Středula na jaře zasazoval o ochranu ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu.

Postoj k současné vládě

Středula se označuje za kritika současné vlády Petra Fialy (ODS). V polovině srpna zveřejnil otevřený dopis premiérovi, ve kterém mluvil o „trestuhodné nečinnosti“ kabinetu v souvislosti s ekonomickou krizí a apeloval na podporu pracujících i firem. ČMKOS svolala na začátku října demonstraci „proti chudobě“ na Václavském náměstí. Středula na ní zopakoval, že „vláda nekoná dostatečně, že koná pomalu“. V programu Středula uvádí, že kabinet „jen mlží a neříká občanům pravdu“.

Zároveň ale na Twitteru podpořil například přijetí takzvaného Magnitského zákona vládou –⁠ předpis je zaměřený proti cizincům, kteří se dopustili závažných mezinárodních zločinů. Podpořil také cestu kabinetu do Kyjeva. V červnu v Podcastu X řekl, že věří, že by v pozici prezidenta našel s vládou společnou řeč.

Role prezidenta

Novinkám Středula řekl, že by byl aktivním prezidentem „do špatných časů“, který by se zapojoval do legislativního procesu. Jeho ambicí je spojovat dvě Česka, „jedno pro chudé a druhé pro bohaté“, řekl ČTK.

V podcastu Prostor X popsal, že by chtěl ve funkci zkombinovat ochranu lidských práv Václava Havla, podporu českých podnikatelů v zahraničí Václava Klause a výjezdy mezi občany Miloše Zemana. Pravomoci hlavy státu jsou dostačující, řekl ČTK. „Respektuji Ústavu České republiky a nevidím důvod, proč by se v tomto ohledu měla měnit.“ Pražský hrad se chystá otevřít „nejen fyzicky, ale i myšlenkově“.

Kampaň

Kandidaturu oznámil počátkem května, přihlášku podal 8. listopadu. Středulovi se podle svých slov podařilo sesbírat 62 384 podpisů občanů, stejně tak pro kandidaturu získal podpisy 11 senátorů. Podporu mu vyjádřil i prezident Miloš Zeman.

Šéfem jeho kampaně byl Miroslav Sklenář, který působil jako hradní protokolář všech tří dosavadních prezidentů a podle Seznam Zpráv pracoval i u čínské skupiny CEFC (později CITIC). Sklenář je také členem představenstva spolku Přátelé Miloše Zemana a předsedou spolku Společně pro lidi, který Středulovi pomáhal se sběrem podpisů, organizace figuruje i mezi dárci. Podle informací Seznam Zpráv Sklenář v čele Středulova týmu v listopadu skončil.

Na začátku ledna Středula evidoval na transparentním účtu příjmy ve výši zhruba 9,5 milionu korun, výdaje tvořily necelých osm milionů korun. Mezi přispěvateli je například exministr vnitra Martin Pecina nebo Spolek pro lidi, který kandidátovi pomáhal se sběrem podpisů, částkou pět milionů korun Středulovi přispěl také podnikatel a člen ODS Richard Benýšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 25 mminutami

ŽivěNedělní debata o důchodech či sociálních dávkách

Hlavním tématem Nedělní debaty je důchodová reforma a valorizace důchodů, mluvit se v ní bude ale i o sociálních dávkách či hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Pozvání přijali ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), jeho předchůdce ve funkci Marian Jurečka (KDU-ČSL) a expremiér Jiří Rusnok. Diskuzi moderuje Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebírají experti.
před 2 hhodinami

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
před 2 hhodinami

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
před 5 hhodinami

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
před 6 hhodinami

Na umělém oplodnění žen bez partnera se koalice neshodne

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce v říjnu předložit vládě návrh, že umělé oplodnění mohou podstoupit i ženy bez partnera. Podporu v koalici pro něj nicméně nemá. Třeba šéf resortu práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) by asistovanou reprodukci umožnil jen manželům.
před 7 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Video„Druhý domov,“ říká o dočasné základně v Pardubicích velitel letky gripenů

České gripeny v posledních týdnech startovaly na ochranu aliančního nebe nad Polskem ze své dočasné základny v Pardubicích. V mateřské Čáslavi totiž začala první část modernizace v rámci přípravy na letouny F-35. „Je to komplexní rekonstrukce letiště Čáslav z důvodu pořízení moderních letounů páté generace F-35, takže od jara zde strávíme minimálně dva roky,“ vysvětlil velitel 211. letky gripenů Petr Zápařka, podle kterého Pardubice nejsou ani tak azylem, jako spíše „druhým domovem“. Největší výzvou je podle Zápařky fakt, že Pardubice jsou výrazně větším městem než Čáslav. „Hodně řešíme téma hluku. Zaznamenali jsme nějaké stížnosti. Chtěl bych ujistit všechny spoluobčany a lidi, kteří bydlí v blízkosti pardubického letiště, že se opravdu snažíme maximálně zefektivnit výcvik, aby byly hlukové dopady co nejmenší,“ sdělil.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.