PROFIL: Josef Středula se chce z čela odborů přesunout do čela státu

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

Osobní a profesní život

Narodil se 12. listopadu 1967 v Opavě. Je ženatý a má tři děti. V mládí vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě, poté pracoval ve vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati. Do KSČ během minulého režimu nevstoupil. V roce 1990 se stal místopředsedou základní organizace odborů. Následující rok byl zvolen členem rady Odborového svazu KOVO, později se dostal do jeho vedení a profiloval se jako výrazný kritik pravicových vlád.

V roce 2014 byl zvolen do čela největší české odborové centrály, Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ve vedení odborů dlouhodobě prosazuje zvyšování mezd, například prostřednictvím kampaně Konec levné práce. Podle ČTK platí za tvrdého vyjednavače a několikrát přispěl ke zvýšení minimální mzdy nebo platů ve veřejném sektoru i ve firmách.

Dosavadní politická kariéra

Středula nezastával žádnou veřejně volenou politickou funkci ani nevstoupil do žádné politické strany. „Myslím, že nezávislost na politických subjektech je důležitá,“ řekl v září 2017 časopisu Týden. Svůj vstup do stranické politiky před prezidentskou kandidaturou odmítal. Přiznal ale, že na veřejné dění má skrze své postavení vliv. „Myslím, že jako předseda odborů v politice jsem,“ řekl Týdnu.

Politické postoje

Kvůli působení v čele odborů bývá Středula spojován zejména s levicovou politikou, mezi odbory a levou částí spektra existuje v otázkách práce přirozená programová blízkost. V červnu v podcastu Prostor X uvedl, že zároveň důvěřuje svým schopnostem oslovit kromě levicových voličů i „voliče středové a věřím tomu, že i voliče liberální a pravicové“. „Myslím, že se pohybuji někde kolem středu,“ popsal Deníku N svou politickou pozici. ČTK řekl, že podporuje členství v EU i NATO a prohlubování vztahů s USA. Je také pro zavedení manželství pro homosexuální páry i pro adopci dětí.

Volební program

Josef Středula svůj volební program založil na pěti pilířích. Prosazuje v nich právo na důstojnou mzdu, a to okamžitým zvýšením minimální mzdy o 2000 korun a o stejnou částku i příští rok. Zavázal se v něm také „usilovat o právo všech občanů na teplo domova a cenově dostupné energie“, stát má podle něj též zajistit právo na bydlení pro občany v každé situaci i kvalitní zdravotní péči všem bez rozdílu. Také přístup k internetu je podle něj „základní potřebou“ a nutné je zlepšit i mobilitu, tedy dostavět dálniční síť a zvýšit kvalitu silnic. 

Ekonomika

Středula se i z pozice odborového předáka dlouhodobě zasazuje o zvyšování platů či valorizaci důchodů. Jako „chybu od samého začátku“ označil v říjnovém rozhovoru pro Novinky.cz zrušení superhrubé mzdy. Také výběr Aleše Michla na pozici guvernéra České národní banky prezidentem Milošem Zemanem podle něj „nebyla nejlepší volba“, řekl v červnu pro Reflex. Rezervovaně se staví i ke Green Dealu, v Česku ani EU podle něj neexistuje řádná analýza dopadů tohoto plánu. EU by měla podle Středuly svůj ekologický plán revidovat.

Při řešení současné ekonomické krize by podle něj měla vláda využít mimořádné příjmy 200 miliard korun, které státní pokladna získá kvůli vysoké inflaci. S jejich pomocí navrhuje Středula financovat pomoc pro občany i firmy. Po vzoru Francie by reguloval i cenu některých výrobků, uvedl pro Novinky.cz. Reflexu řekl, že by se Česko mělo zasadit o naplnění dohody s Polskem o splavnění Odry, což by podle něj zajistilo „levnou vodní cestu, kde se přetankovává zkapalněný plyn“.

Válka na Ukrajině

Středula podporuje pomoc Ruskem napadené Ukrajině, Česko by v ní podle něj mělo pokračovat. „Pomáhat bychom měli, to je principiální záležitost a nikdy nevíme, kdy budeme potřebovat pomoc my,“ řekl pro Novinky. Měly by ale pokračovat snahy „dostat válčící strany k jednomu stolu“. Na Twitteru napsal, že by se Česko mělo podílet na obnově Ukrajiny. Z pozice šéfa odborů se Středula na jaře zasazoval o ochranu ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu.

Postoj k současné vládě

Středula se označuje za kritika současné vlády Petra Fialy (ODS). V polovině srpna zveřejnil otevřený dopis premiérovi, ve kterém mluvil o „trestuhodné nečinnosti“ kabinetu v souvislosti s ekonomickou krizí a apeloval na podporu pracujících i firem. ČMKOS svolala na začátku října demonstraci „proti chudobě“ na Václavském náměstí. Středula na ní zopakoval, že „vláda nekoná dostatečně, že koná pomalu“. V programu Středula uvádí, že kabinet „jen mlží a neříká občanům pravdu“.

Zároveň ale na Twitteru podpořil například přijetí takzvaného Magnitského zákona vládou –⁠ předpis je zaměřený proti cizincům, kteří se dopustili závažných mezinárodních zločinů. Podpořil také cestu kabinetu do Kyjeva. V červnu v Podcastu X řekl, že věří, že by v pozici prezidenta našel s vládou společnou řeč.

Role prezidenta

Novinkám Středula řekl, že by byl aktivním prezidentem „do špatných časů“, který by se zapojoval do legislativního procesu. Jeho ambicí je spojovat dvě Česka, „jedno pro chudé a druhé pro bohaté“, řekl ČTK.

V podcastu Prostor X popsal, že by chtěl ve funkci zkombinovat ochranu lidských práv Václava Havla, podporu českých podnikatelů v zahraničí Václava Klause a výjezdy mezi občany Miloše Zemana. Pravomoci hlavy státu jsou dostačující, řekl ČTK. „Respektuji Ústavu České republiky a nevidím důvod, proč by se v tomto ohledu měla měnit.“ Pražský hrad se chystá otevřít „nejen fyzicky, ale i myšlenkově“.

Kampaň

Kandidaturu oznámil počátkem května, přihlášku podal 8. listopadu. Středulovi se podle svých slov podařilo sesbírat 62 384 podpisů občanů, stejně tak pro kandidaturu získal podpisy 11 senátorů. Podporu mu vyjádřil i prezident Miloš Zeman.

Šéfem jeho kampaně byl Miroslav Sklenář, který působil jako hradní protokolář všech tří dosavadních prezidentů a podle Seznam Zpráv pracoval i u čínské skupiny CEFC (později CITIC). Sklenář je také členem představenstva spolku Přátelé Miloše Zemana a předsedou spolku Společně pro lidi, který Středulovi pomáhal se sběrem podpisů, organizace figuruje i mezi dárci. Podle informací Seznam Zpráv Sklenář v čele Středulova týmu v listopadu skončil.

Na začátku ledna Středula evidoval na transparentním účtu příjmy ve výši zhruba 9,5 milionu korun, výdaje tvořily necelých osm milionů korun. Mezi přispěvateli je například exministr vnitra Martin Pecina nebo Spolek pro lidi, který kandidátovi pomáhal se sběrem podpisů, částkou pět milionů korun Středulovi přispěl také podnikatel a člen ODS Richard Benýšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 6 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 7 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 7 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 16 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 18 hhodinami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 19 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 20 hhodinami
Načítání...