Fond pro oživení evropských ekonomik se má spustit v lednu. Počet obětí v USA překonal válku ve Vietnamu

Fond pro oživení evropských ekonomik, které postihla pandemie koronaviru, by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem Evropské unie (EU). Členské země by měly dostávat pomoc ve formě půjček, grantů či finančních záruk, které by měly být v rámci plánu obnovy vyvážené. V USA už v souvislosti s koronavirem zemřelo více lidí, než jaký byl počet amerických obětí války ve Vietnamu, kde padlo 58 318 Američanů. List The New York Times ale ve středu napsal, že celkový počet obětí v USA může být mnohem vyšší. 

Video Události
video

Události: Koronavirus ve světě (29. 4. 2020)

Hlavně nejvíce zasažené státy jako Itálie či Španělsko, které se s vysokou zadlužeností či nezaměstnaností potýkaly už před pandemií, volají po co nejrychlejší pomoci od EU. Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni minulý týden prohlásil, že by fond o objemu až 1,5 bilionu eur (přes 40 bilionů Kč) mohl být připraven už v září.

Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová však ve středu prohlásila, že se Komise shodla na tom, že fond by měl být členským zemím k dispozici v lednu. „Je to samozřejmě velmi ambiciózní datum. Do té doby musíme co nejvíce využívat současné krátkodobé nástroje,“ řekla Jourová.

Ani lednový termín pro spuštění rozpočtu a záchranného fondu přitom nepovažují někteří experti za příliš reálný. Prezidenti a premiéři členských zemí se totiž v únoru nedokázali shodnout ani na základních parametrech návrhu víceletého rozpočtu, který ještě nepočítal s dopadem koronaviru na hospodářství. 

Komise zatím nezveřejnila konkrétní objem pomoci, odhady jednotlivých komisařů se ale pohybují od jednoho do dvou bilionů eur. Podle interního dokumentu zveřejněného minulý týden si chce EK přes 300 miliard půjčit na finančních trzích, další část by získala časově omezeným zvýšením příspěvků členských států. Odborníci ale upozorňují, že přesvědčit země, aby do společné kasy přispívaly více, bude mít Brusel za současné situace těžké.  

Hranici šest tisíc obětí překročilo Německo

Německo v úterý zaznamenalo 1304 nových případů nákazy koronavirem, což je o 160 více než v pondělí. I tak jsou ale čísla několikanásobně nižší než na začátku měsíce. Úmrtí infikovaných Institut Roberta Kocha v úterý registroval 202, o den dříve 163. Ještě výrazněji stoupl počet uzdravených. V pondělí jich podle odhadu institutu bylo 2900, v úterý 3100.

Nákaz zatím Německo dohromady zaznamenalo 157 641, uzdravených 120 400. Aktuálně je tedy infikovaných, o nichž úřady vědí, přes 37 200, což je o zhruba 1800 méně než v pondělí. Celkový počet úmrtí nakažených se v zemi, která má 83 milionů obyvatel a v níž každý den z různých příčin umírá kolem 2600 lidí, vyšplhal na 6115. Zemřelým bylo v průměru 81 let, 87 procent úmrtí připadá na lidi starší 70 let.

I když nyní nákaza ustupuje, varují odborníci pravidelně před možnou druhou vlnou. Aby na podzim a v zimě nekolidovala s chřipkovou epidemií, objedná Německo 4,5 milionu očkování před chřipkou.

Němci prodloužili varování před cestami do zahraničí

Německo současně prodloužilo varování před cestami do celého světa nejméně do 14. června. Týká se i států, jako je Česko, které jsou koronavirem zasaženy méně než spolková republika.

O prodloužení opatření, jež se vztahuje na cesty, které nejsou nutné, ve středu rozhodla německá vláda na doporučení ministerstva zahraničí. Znovu situaci posoudí v červnu. 

Nutné to podle německé diplomacie je kvůli tomu, že je nadále potřeba počítat s drastickým omezením mezinárodní dopravy a také karanténními opatřeními a omezením veřejného života v mnoha zemích světa. 

Takřka polovina Němců také kvůli pandemii odmítá otevření hranic pro letní dovolené v cizině. Vyplývá to z nového průzkumu veřejného mínění institutu YouGov, který si zadala agentura DPA.

V průzkumu 48 procent oslovených Němců chtělo, aby i v létě platil zákaz turistických cest do zahraničí. Dvacet procent respondentů by souhlasilo s otevřením hranic s vybranými zeměmi. Pro uvolnění letního turismu v rámci celé Evropské unie se vyslovilo pouze 13 procent lidí.

Města i hoteliéři se obávají, že přijdou o své příjmy

Přes hranice nyní mimo dopravu zboží mohou jen takzvaní pendleři, kteří jezdí za prací, případně lidé, kteří k tomu mají jiný pádný důvod. Německý ministr zahraničí Heiko Maas opakovaně upozorňoval, že brzká změna v dosavadních opatřeních se nepředpokládá.

„Normální prázdninová sezona s plnými plážovými bary a plnými horskými chatami nebude toto léto možná,“ řekl Maas. V současné době jsou prakticky vyloučeny i turistické pobyty v Německu, neboť hotely jsou z karanténních důvodů uzavřené. 

Za turistikou nesmí Němci ani ve své vlastní zemi, což se nelíbí místním cestovním kancelářím. Například do saských Drážďan přijede každý rok zhruba devětkrát víc návštěvníků, než je počet obyvatel města.  

V Belgii zemřelo dalších 170 lidí

Za posledních 24 hodin zemřelo v Belgii dalších 170 lidí, počet mrtvých v souvislosti s koronavirem tak stoupl už na 7501. Nově nakažených belgické úřady hlásí 525. Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse se v zemi potvrdila nákaza už u 47 859 lidí. V Belgii bylo od začátku pandemie hospitalizováno 4050 osob.

Nizozemsko hlásí dalších 145 mrtvých, čímž bilance stoupla na 4711 osob, uvedl nizozemský Národní ústav pro veřejné zdraví (RIVM). Skutečná čísla jsou však podle RIVM pravděpodobně vyšší, protože ve statistice jsou započteny pouze potvrzené případy. Nizozemsko oznámilo 386 nových případů, nákaza se celkem potvrdila u téměř 39 tisíc lidí. 

Británie ke středě eviduje již 26 097 mrtvých s koronavirem, což je druhý největší počet v evropských zemích. Počet obětí nákazy skokově vzrostl poté, co britské úřady začaly do statistik započítávat zemřelé ze všech prostředí, například z pečovatelských domů, které jsou nákazou silně zasaženy. Dosud přitom uváděly jen počty úmrtí v nemocnicích a naposledy v úterý informovaly o 21 678 obětech. Agentura Reuters nicméně upozorňuje, že mezinárodní srovnání jsou obtížná právě kvůli nesourodnosti dat z jednotlivých států.

Polsko zmírní opatření, otevře hotely a nákupní centra

Polsko zmírní další omezující opatření, která zavedlo proti šíření koronaviru. Premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil, že od 4. května budou moci při zachování přísného hygienického režimu otevřít obchody v nákupních centrech, stejně jako hotely a další ubytovací zařízení.

Od 6. května budou smět malé skupiny dětí přijímat jesle a školky. Otevřou se i některé kulturní instituce, jako jsou knihovny, muzea a umělecké galerie, uvedla televize TVN 24.

„Hotely a noclehárny otevíráme od 4. května proto, abychom nevyrazili na květnové svátky hromadně, protože hromaděním zvyšujeme riziko nákazy,“ řekl premiér. V nákupních střediscích budou podle něj platit stejná omezení jako v menších obchodech, tedy jeden zákazník na 15 metrů čtverečních.

Pokud jde o kulturní instituce, konkrétní rozhodnutí o otevření závisí na velikosti vnitřní plochy. „Některá muzea jsou velká, riziko bezprostřední blízkosti návštěvníků je tedy nízké,“ poznamenal. 

V zemi s 38 miliony obyvatel se nákaza koronavirem potvrdila podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví u 12 415 lidí. Zemřelých je v souvislosti s nemocí COVID-19 celkem 606. 

Francie začne v květnu rozvolňovat

Francouzský premiér Édouard Philippe v úterý představil plán postupného rozvolňování vládních opatření od 11. května. Toho dne by se měly znovu otevřít školky a základní školy na prvním stupni nebo obchody s jiným než nezbytným zbožím.

O týden později se začnou postupně otvírat i druhé stupně základních škol, ale jejich žáci budou povinně nosit roušky, řekl Philippe. Francie zavede od 11. května povinnost nošení roušek také v prostředcích veřejné dopravy. Restaurace a bary zůstanou ve Francii zatím zavřené. 

Video Zprávy ve 12: Uvolňování opatření ve Francii a situace ve světě
video

Zprávy ve 12: Uvolňování opatření ve Francii a situace ve světě

Zdroj: ČT24

Ve Francii se však restrikce nebudou rozvolňovat všude stejnou rychlostí. Země by měla být rozdělena na dvě zóny – červenou, kde je situace vážnější a karanténa tam zůstane přísnější, a zelenou, kde se naopak řada protipandemických opatření může zmírnit. Mezi nejpostiženější regiony stále patří například Paříž a její okolí nebo Alsasko.

V zemi platí přísná omezení od 17. března. S více než 23 tisíci zemřelými lidmi s nemocí COVID-19 se jedná o jeden z nejhůře koronavirem zasažených států. Více než dva týdny však klesá například počet pacientů na jednotkách intenzivní péče.

Španělsko hlásí rekordní počet uzdravených

Španělsko oznámilo rekordní počet uzdravených za den, který dosáhl 6399. Informoval o tom deník El País s odvoláním na nové údaje ministerstva zdravotnictví. Podle nich se dosud v zemi potvrdilo 212 917 nakažených koronavirem, z nichž se zhruba polovina uzdravila. Úmrtí za den ve Španělsku přibylo 325, což je o 24 víc než o den dříve.

Žena na prázdném tržišti v Barceloně
Zdroj: AP
Autor: Emilio Morenatti

Celkem ve Španělsku zemřelo 24 275 lidí s nemocí COVID-19, což je třetí nejvyšší údaj ve světě. Co do počtu evidovaných případů nákazy je Španělsko, které má 47 milionů obyvatel, druhé na světě po USA. Od tohoto týdne Španělsko začalo uvádět jen případy potvrzené testem PCR, i tak je stále druhé ve světovém srovnání. 

Španělská vláda v úterý oznámila, že 4. května začne s postupným uvolňováním omezení zavedených v polovině března. Uvolňování bude mít čtyři fáze, které budou trvat celkem osm týdnů, pokud se výrazně nezhorší šíření nákazy.

Koronavirus v USA má více obětí než vietnamská válka

Komplikace související s koronavirem už vedly v USA k úmrtí více než 59 tisíc lidí, jak vyplývá z aktuální statistiky serveru worldometers.info. Předchozí překonání počtu 58 tisíc mrtvých ve Spojených státech všeobecně vyvolalo upomínku na počet amerických obětí války ve Vietnamu, byť jde svou podstatou o nesrovnatelné události.

Jak píše agentura AFP, pro mnoho Američanů má údaj o 58 tisíc padlých ve Vietnamu symbolický význam. Válka ze šedesátých a sedmdesátých let totiž zůstává pro Spojené státy jedním z největších traumat dvacátého století.

Údaj o podobném počtu mrtvých zaujal více amerických médií. Kanál National Geographic připomenul, že o pandemii koronaviru se hovoří jako o neviditelné válce. USA jsou podle dostupných údajů koronavirem nejpostiženější zemí světa, dosud se zde podle Hopkinsovy univerzity nakazilo přes milion lidí.

Epidemiolog z krizového štábu Bílého domu Anthony Fauci koncem března odhadl, že by při pandemii mohlo zemřít sto až dvě stě tisíc lidí. Později tento odhad zkorigoval na šedesát tisíc, k němuž se nyní USA přiblížily.

Analýza Washingtonské univerzity ale varuje, že pokud americké státy zruší omezení vyvolaná pandemií příliš brzy, zemře v USA do srpna letošního roku dalších 74 tisíc lidí.

Univerzita varovala, že křivka úmrtí dosáhla v USA vrcholu 15. dubna s počtem 2700 mrtvých, ale od té doby se vyrovnává pomaleji, než se čekalo. Šéf výzkumného týmu uvedl, že pokud Státy zavedené epidemické restrikce neuváženě zruší, denní počty mrtvých znovu stoupnou.

The New York Times: Počet mrtvých je vyšší

List The New York Times ve středu napsal, že počet obětí koronaviru v USA může být mnohem vyšší, než oficiálně uvádějí úřady. Odvolává se na rozbor statistiky úmrtnosti, kterou publikuje vládní Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Newyorský list opírá své tvrzení o data o úmrtnosti v sedmi nejpostiženějších amerických státech. Uvádí, že od 8. března do 11. dubna ve státech New York, New Jersey, Massachusetts, Michigan, Colorado, Maryland a Illinois zemřelo v průměru o 50 procent víc lidí, než je v tomto období obvyklé. V New Yorku byla dokonce úmrtnost trojnásobná.

Zpřístupněte laboratoř ve Wu-chanu, vyzývá Čínu Pompeo

Washington ve středu znovu vyzval čínské úřady, aby umožnily kontrolu virologické laboratoře ve Wu-chanu, kterou někteří označují za původce nákazy koronavirem. Ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že svět se musí seznámit s tím, jak ve Wu-chanu epidemie vznikla. Podle ministra by měl být Peking transparentní. 

Pandemie výrazně zhoršila vztahy mezi USA a Čínou. Washington a Peking se vzájemně obviňují z nezvládnutí krize, která v Číně začala a na Spojené státy dopadla s největší silou. Pompeo už dříve řekl, že Čína propuknutí epidemie včas neoznámila a zatajovala, jak je nemoc nebezpečná.

„Do virologického ústavu ve Wu-chanu stále nemáme přístup, svět tam nemá přístup. Nevíme přesně, kde se virus vzal. V Číně existuje řada laboratoří, které podle našeho mínění dál pracují s nakažlivými patogeny, a my nevíme, je-li zabezpečení takové, aby se nic podobného znovu nestalo,“ prohlásil Pompeo.

Čína ohlásila 22 nových případů

Pevninská Čína v úterý zaznamenala 22 nových případů nákazy koronavirem, o den dříve jich bylo šest. S odvoláním na čínské úřady o tom informovala agentura Reuters.

Doposud byla v pevninské Číně, která nezahrnuje Hongkong a Macao, potvrzena nemoc COVID-19 u 82 858 lidí. Žádné nové úmrtí stejně jako za pondělí nebylo hlášeno, a tak oficiální bilance počtu obětí spojených s nákazou v nejlidnatější zemi světa zůstala na 4633.

S výjimkou jednoho byly všechny úterní případy infekce zaznamenány u lidí, kteří do Číny přicestovali ze zahraničí, uvedla čínská Národní zdravotnická komise. O den dříve zaevidovala Čína tři importované případy.

Samostatně vede Čína statistiku takzvaných asymptomatických případů nákazy, což znamená, že u daných lidí je infekce koronavirem bez příznaků. Národní zdravotnická komise oznámila za úterý 26 nových případů, což je oproti pondělní bilanci 40 případů pokles.

V květnu se po odkladu kvůli pandemii sejde čínský parlament

Všečínské shromáždění lidových zástupců, čínský zákonodárný sbor, se po odkladu kvůli pandemii sejde 22. května. Rozhodlo o tom vedení parlamentu, napsala agentura Reuters. Agentura poznamenala, že určení termínu zasedání je další známkou návratu Číny k normálu.

Zákonodárný sbor, který má takřka 3 tisíce delegátů, se schází zpravidla jednou ročně na zhruba desetidenním zasedání v Pekingu, aby mimo jiné vytyčil hlavní ekonomické cíle země. Letošní zasedání mělo začít 5. března, ale vláda kvůli šíření koronaviru v únoru rozhodla o jeho odložení.

Stálý výbor, který je vrcholným orgánem Všečínského shromáždění lidových zástupců, podle agentury Nová Čína považuje současnou epidemiologickou situaci za natolik zlepšenou, že schůzi nic nebrání.

O den dříve než zasedání parlamentu, tedy 21. května, je navržen rovněž začátek zasedání Čínského lidového politického poradního shromáždění.

Nakažených v Rusku je téměř 100 tisíc 

Rusko zaznamenalo 5841 nově potvrzených případů nákazy během uplynulých 24 hodin, což je méně než předchozí den, kdy tento počet činil 6411. Celkový počet potvrzených případů ve všech ruských regionech dosáhl 99 399, uvedla agentura TASS s odvoláním na krizový štáb.

Nákaza si v Rusku, které má přibližně 146 milionů obyvatel, od počátku pandemie vyžádala 972 životů. Z toho 108 lidí zemřelo během uplynulých 24 hodin. Více než 10 tisíc lidí se z nemoci COVID-19 uzdravilo.

Nejhorší zůstává situace v Moskvě, kde bylo zaznamenáno 50 646 případů nákazy, z toho 2220 bylo nově potvrzeno. Obyvatelé Moskvy mají od 30. března nařízeno zůstat doma a vycházet jen v nejnutnějších případech. 

V Íránu zemřelo dalších 80 lidí

V Íránu v uplynulých 24 hodinách zemřelo dalších 80 lidí nakažených koronavirem, čímž bilance mrtvých v zemi vystoupila na 5957. S odvoláním na íránské ministerstvo zdravotnictví o tom informuje Reuters. Nákaza se dosud v jedné z nejhůře zasažených zemí potvrdila u 93 657 lidí.

Země díky klesajícímu trendu šíření nákazy už umožnila částečně obnovit hospodářské aktivity. Lidé se mohli vrátit do obchodů, na tržiště nebo do parků. Dále má však platit zákaz shromažďování, což se dotkne věřících o muslimském postním měsíci ramadánu, který začal minulý čtvrtek.

V úterý se íránský prezident Hasan Rúhání nechal slyšet, že přílišný strach je horší než koronavirus. „Přílišný strach, přílišná úzkost, přílišné starosti jsou horší než tento koronavirus samotný a tento virus opravdu dokáže zničit lidem životy a připravit je o klid,“ uvedl prezident. Zároveň ale zdůraznil, že by Íránci měli být opatrní.

Takový je život, uvedl Bolsonaro k vysokému počtu úmrtí

V Latinské Americe zemřelo podle oficiálních statistik téměř 9000 lidí z celkem 177 tisíc osob, u nichž se potvrdila nákaza koronavirem. Reálné počty jsou ale vyšší, protože v regionu se provádí málo testů. Navíc podle Panamerické zdravotnické organizace nákaza koronavirem v regionu ještě vrcholu nedosáhla.

Nejhůře postižená koronavirem je v Latinské Americe její nejlidnatější země Brazílie, kde se dosud potvrdilo na 70 tisíc případů nákazy a přes 5000 úmrtí. Reálná čísla jsou ale v této zemi s 210 miliony obyvatel podle epidemiologů mnohem vyšší, země totiž udělala dosud jen asi 1600 testů na milion obyvatel. Například Chile, jež testuje na koronavirus nejvíce v regionu, jich udělalo asi 8700 na milion obyvatel.

Brazílie je co do počtu potvrzených úmrtí s COVID-19 devátá na světě. Brazilský prezident Jair Bolsonaro ale pandemii stále zlehčuje a tvrdí, že důležité je zachovat chod ekonomiky.

„Je mi to líto, ale co chcete, abych udělal?“ řekl v pondělí novinářům Bolsonaro, když se ho ptali na vysoké počty úmrtí. „A ačkoliv mé druhé jméno je Mesiáš, nedokážu dělat zázraky,“ dodal prezident, který COVID-19 označil několikrát za „chřipečku“. Bolsonaro také odhadl, že podle něj se koronavirem nakazí 70 procent brazilské populace. „To je bohužel realita,“ uvedl. A dodal, že „takový je život“.

WHO: Z afrických zemí má nejvíc nakažených Egypt

Africkou zemí s největším počtem nakažených koronavirem je podle WHO Egypt. Ten má aktuálně 5042 potvrzených nákaz, zatímco Jihoafrická republika, která je na druhém místě v žebříčku, hlásí 4996 potvrzených případů. Africkou zemí s největším počtem úmrtí v souvislosti s nemocí COVID-19 je Alžírsko.

WHO už několikrát varovala, že rozšíření koronaviru v Africe je zatím v počáteční fázi. Jestliže počet nakažených naroste, mohlo by to mít na kontinent vážné následky. Pravdou nicméně je, že mnoho afrických zemí jednalo poměrně rychle a přijaly přísná karanténní opatření, aby šíření viru zabránily.

Podle WHO je v Africe zatím skoro 35 tisíc nakažených a něco přes 1500 obětí. Největší počet mrtvých mají po Alžírsku Egypt (163) a Jihoafrická republika (93). Velké množství nakažených hlásí rovněž Maroko (4246), Alžírsko (3649), Kamerun (1705), Ghana (1671) či Nigérie (1337).