Oblečení si lidé v obchodech podle Vojtěcha vyzkouší od 11. května. Sprchy a šatny v posilovnách se otevřou až později

V pondělí se v Česku mohly otevřít další obchody a služby, kterým vláda v březnu nařídila zavřít kvůli šíření koronaviru. V provozovnách ale platí přísná hygienická opatření, například oblečení by si ale lidé v kamenných prodejnách mohli podle ministra zdravotnicví Adama Vojtěcha (za ANO) znovu zkoušet až od 11. května. Vláda pak prodloužila program Antivirus, který pokrývá příspěvky na náhrady mezd. Rozhodnutím kabinetu také od úterý mají začít znovu platit zóny placeného parkování ve městech a obcích. Praha už ale ohlásila, že se ke standardnímu režimu ještě nevrátí.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a náměstek Roman Prymula
Zdroj: ČTK Autor: Roman Vondrouš

 

Od úterý už nebudou v Česku zrušené zóny placeného parkování ve městech a obcích. Vláda v pondělí zrušila příslušné krizové opatření, kterým o tom dřív rozhodla. Vyplynulo to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu.

„Vláda usnesení zrušuje s účinností od 28. dubna od 00:00 hodin,“ stojí v pondělním rozhodnutí. V zónách placeného parkování mohly dosud stát všechny automobily zdarma. Platilo to i pro takzvané modré zóny, které jsou určeny obvykle jen pro místní obyvatele a podnikatele.

Proti postupu vlády se ale ozval pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Vláda v tom zase dělá jen chaos. Oznámit nám obnovení modrých zón tři hodiny před jejich znovuobnovením nedává smysl,“ napsal na Twitteru. Uvedl, že neprodleně vydá nařízení o obnově platnosti modrých zón až 11. května. „Tento termín jsme chtěli po vládě a je domluvený i s jednotlivými městskými částmi,“ poznamenal Hřib.

Původně mohlo uvolnění parkovacích pravidel fungovat až do skončení nouzového stavu. Právě o jeho dalším pokračování bude v úterý jednat poslanecká sněmovna, kabinet aktuálně žádá, aby místo do 30. dubna nouzový stav pokračoval do 25. května.

Pokud by sněmovna nevyhověla žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu i po konci dubna, znamenalo by to podle ministra zdravotnictví otevření nejrizikovějších provozoven ze dne na den. Hrozila by druhá vlna epidemie nemoci COVID-19 a Vojtěch doufá, že poslanci to nechtějí riskovat. Nyní je otevírání rozplánováno na několik etap. Podle vicepremiérky Aleny Schillerové (za ANO) kabinet o podpoře návrhu nouzový stav prodloužit stále jedná s ostatními sněmovními stranami.

Vojtěch uvedl, že z epidemiologického hlediska musí trvat na tom, aby se podnikatelské činnosti, které musely přestat fungovat kvůli epidemii nového typu koronaviru, zprovozňovaly podle stávajícího plánu ve dvoutýdenních odstupech 11. a 25. května. „Abychom byli schopni vyhodnotit tu epidemiologickou situaci, rozestupy jsou dané inkubační dobou onemocnění,“ vysvětlil.

Prodloužení nouzového stavu do 25. května, o které vláda žádá, je podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) s koncem opatření logicky svázáno. „Nemůžeme z toho data ustupovat, pakliže opatření musí být v režimu krizového zákona, nic jiného nám nezbývá. Pokud by byl nouzový stav kratší o týden nebo 14 dní, padlo by to,“ dodal.  

Oblečení si vyzkoušíme v květnu

Oblečení by si lidé mohli v kamenných prodejnách smět znovu začít zkoušet od 11. května. Sprchy a šatny v posilovnách a fitness centrech by se mohly otevřít spíše až na konci května. S obnovením fungování bazénů a kin vláda počítá v poslední vlně uvolňování, tedy od 25. května. O konání hromadných akcí v létě chce vydat konečné stanovisko ve čtvrtek, uvedl Vojtěch. 

„Víme podle různých studií, že virus ulpívá na různých površích. A skutečně v rámci oblečení, pokud někdo je infikovaný a přetahuje si třeba tričko nebo svetr nebo nějaké šaty přes hlavu, přes ústa, přes nos, virus tam může ulpět,“ vysvětlil nynější omezení Vojtěch.

Plán na otevření restaurací, jejichž provoz je omezený kvůli epidemii nového typu koronaviru, v pondělí kabinet neuspíšil. O pokračování rozvolňování svých opatření v dalších plánovaných vlnách rozhodne vláda koncem příštího týdne, řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. 

Náměstek uvedl, že stát musí být v rozvolňování obezřetný. „Byl konsenzus, že chceme vyhodnotit stávající situaci, zatím je plán takovýto, na konci příštího týdne budeme jednat, jestli situace zůstává klidná a lze něco zrychlit,“ konstatoval. Vicepremiér Havlíček dodal, že pokud bude situace lepší, kabinet uspíšení zváží, nesmí to být ale za každou cenu.

Vláda harmonogram pro rozvolnění svých opatření uspíšila minulý týden tak, že místo 8. června končí 25. května. Restaurace, hospody, bufety a kavárny mají podle plánu otevřít 11. května s obsluhou přes výdejní okénko, v provozu mohou být také venkovní zahrádky. Vnitřní prostory by se pak měly otevřít o dva týdny později, tedy v pondělí 25. května.

Video Události: Otevírání obchodů
video

Události: Otevírání obchodů

Delší Antivirus a daně on-line

Vláda na pondělním zasedání také rozhodla o prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus s příspěvky na náhrady mezd, a to až do konce května. Uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Program pokrýval zatím jen období od vyhlášení nouzového stavu od 12. března do konce dubna.

Maláčová na tiskové konferenci také uvedla, že by si firmy mohly případně odložit sociální odvody od května do července. Uhradit by je musely do 20. září se sníženým penále. To by místo nynějších zhruba 4,5 procenta dlužné částky mohlo činit jedno procento. Návrh zákona by podle šéfky resortu kabinet mohl schválit za týden. 

Vláda v pondělí také schválila celkovou výši odměn pro vojáky, celníky, policisty a hasiče, kteří pomáhají se zvládnutím epidemie koronaviru. Na služební platy vojáků z povolání uvolní 35,6 milionu korun, na platy příslušníků Celní správy má jít 44,2 milionu korun navíc a na platy policistů získá ministerstvo vnitra 783,9 milionu korun a na platy hasičů 99,76 milionu korun, informoval tiskový odbor Strakovy akademie.

„Epidemie COVID-19 nerespektuje pracovní dobu ani nárok na odpočinek. To znamená vyšší náklady na platy, pohotovosti, přesčasy a v neposlední řadě i na odměny u policie i hasičů,“ komentoval výsledek jednání vlády ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na Twitteru.

Šest nemocnic dostane 6,5 miliardy

Vláda v pondělí schválila i oddlužení šesti velkých státních nemocnic v Praze a Brně. Původně ministerstvo zdravotnictví navrhovalo 7,7 miliardy korun, vláda podporu snížila na 6,5 miliardy korun. Nemocnice si podle Vojtěcha nesou dluhy z minulosti, všechny už mají nové vedení.

Oddlužení formou jednorázového příspěvku na provoz by se mělo podle návrhu týkat Všeobecné fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Nemocnice na Bulovce, Thomayerovy nemocnice, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Fakultní nemocnice Brno. Nemocnice peníze použijí na úhradu závazků po splatnosti.

„Jsou to nemocnice, které čelily největšímu náporu v době pandemie,“ řekl na tiskové konferenci ministr. Zásah vlády je podle dokumentu, který vláda projednala, nezbytný pro další zajištění provozu v nezměněném rozsahu, ale především pro zajištění jejich náležitého rozvoje.

Video Události: Peníze pro nemocnice
video

Události: Peníze pro nemocnice

Pomoc si podle hejtmana zaslouží všechny nemocnice 

Oddlužení velkých státních nemocnic považuje hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) vůči ostatním nemocnicím za nespravedlivé. Ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) kvůli tomu odeslal otevřený dopis. „Pokud všechny ostatní nemocnice nebudou oddluženy státem podle stejného klíče, považuji tento krok nejen za hluboce nespravedlivý, ale v podstatě destabilizující státem nastavený systém úhrad za zdravotní péči. Zároveň by pak ty nemocnice, které hospodaří dobře, měly být odměněny,“ napsal hejtman.

Počin vlády je podle Čunka zahalen odůvodněním „koronavirového pláště“, což může podle jeho mínění navozovat dojem, že jejich dluhy vznikly za nouzového stavu. „Všechny navržené nemocnice k oddlužení své dluhy nasbíraly za mnoho let zpět, přestože mají stejně jako ostatní nemocnice v České republice hospodařit z prostředků získaných ze zdravotních pojišťoven,“ uvedl Jiří Čunek.

Otevřený dopis hejtmana Jiřího Čunka ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi 67.54 KB

Favipiravir dorazil do Prahy

Do pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v pondělí dorazil japonský lék favipiravir, bude ho distribuovat do nemocnic, které pečují o pacienty s nemocí COVID-19. Odpoledne nemocnice čeká i dodávku amerického léku remdesivir.

Léku Avigan s látkou favipiravir, který je určen na chřipku, je sto balení, což stačí maximálně pro dvacet pacientů. Pětina z toho je dar, který Česku poskytlo Japonsko, zbytek stát koupí. Lék se bude využívat jako experimentální, protože není v tuzemsku registrovaný.

Remdesivir je antivirotikum, které zabraňuje množení viru. Ve firmě Gilead ho vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře. Původně se měl používat proti ebole. Jako první v Česku ho na přelomu března a dubna dostával třiapadesátiletý pacient ve VFN, nemocnice má i další pacientku, které chce lék podávat.

Nemocnicím budou moci se zvládnutím koronavirové epidemie nově pomáhat vojáci, ti přitom doposud mohli vypomáhat jen v zařízeních sociální péče. O změně usnesení vlády v pondělí informoval ministr vnitra Hamáček. Kabinet se změnou zabýval na žádost Karlovarského kraje, který volá po vyslání vojáků do sociálních zařízení, léčebny dlouhodobě nemocných a lůžek následné péče v Mariánských Lázních. 

VZP: Dopady koronaviru se zatím výrazně neprojevily

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) počítá s tím, že na konci roku bude zřejmě ve ztrátě 23 miliard korun. Započítává už navýšení platby za státní pojištěnce a očekávaný pokles výběru pojistného o více než 18 miliard korun kvůli zhoršení ekonomiky. V pondělí to uvedli členové správní rady pojišťovny po jejím jednání.

Systém veřejného zdravotního pojištění letos počítal s výdaji okolo 350 miliard korun. Klienty VZP je zhruba 60 procent obyvatel, v letošním roce pojišťovna na péči plánovala vydat 208 miliard korun. Příjmy měla mít 210 miliard.

Na konci března měla pojišťovna 20,8 miliardy korun a na rezervním fondu asi 2,7 miliardy. Příjmy z výběru pojistného byly za první čtvrtletí na úrovni 24,1 procenta ročního plánu, loni 24,9 procenta. „Dopady koronaviru se zatím nijak výrazně neprojevily,“ řekl na tiskové konferenci po jednání správní rady její člen, poslanec Miloslav Janulík (za ANO). 

Otevřely posilovny nebo knihovny, ale v omezeném režimu 

Vláda se v úterý kvůli koronaviru chystá podruhé požádat sněmovnu o souhlas s prodloužením nouzového stavu, který v Česku kvůli epidemii nového typu koronaviru platí od 12. března. Kabinet chce, aby pokračoval do 25. května. Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu připustil, že pro prodloužení stavu nouze zatím kabinet nemá vyjednanou podporu. Opoziční strany většinou před svým rozhodnutím žádají od vlády detailní argumenty, k čemu by mělo další prodloužení sloužit.

V Česku mezitím začaly fungovat další provozovny, zavřená ale zatím zůstává většina obchodů ve velkých obchodních centrech, ale také restaurace, kadeřnictví, kosmetické služby, hotely i další ubytovací zařízení. S jejich otevíráním spolu s památkami, muzei, galeriemi či divadly počítají až další fáze uvolňování od 11. a od 25. května. 

Obchody, které se otevřely v pondělí 27. dubna, nesmí být v obchodním centru a musí mít samostatný vchod. V případě, že je obchod větší než 2,5 tisíce metrů čtverečních, mohou ho provozovatelé rozdělit například páskou.

Zboží v karanténě

Vedle zákazu zkoušení oblečení v prodejnách oděvů doporučuje ministerstvo zdravotnictví i zvláštní podmínky pro reklamace. Prodejci by měli nechat veškeré vrácené zboží před jeho dalším nabízením tři dny ležet. Knihovny mohou opět půjčovat vrácené knihy až po dvou dnech.

Některé prodejny se ale na otevření ještě nestihly připravit, zavřené tak zůstávají některé knihovny, například Národní knihovna. S hygienickými požadavky se musely vypořádat i posilovny. Vedle toho, že neotevřou zázemí, musí zajistit po každém klientovi dezinfekci strojů. Omezen je i počet trenérů. Na každých deseti metrech čtverečních plochy může cvičit jenom jeden člověk.

Omezen je i provoz zoologických zahrad. Ty mohou do areálu pustit maximálně 150 lidí na hektar plochy, přístupné navíc mohou být jenom venkovní prostory.

Vysoké školy se otevírají i pro studenty nižších ročníků

Od pondělí mohou znovu přijímat klienty i lázně, otevřou ale až začátkem května, dříve nestihnou po vynucené pauze vše připravit. Od pondělí také platí, že na konzultace, klinickou a praktickou výuku a praxi na vysoké škole či do vysokoškolské knihovny mohou začít individuálně chodit i studenti nižších ročníků. Částečně obnovují provoz i sociální služby, zatím po internetu nebo telefonu.

Původní vládní harmonogram umožňoval od pondělí otevřít provozovny do 200 metrů čtverečních. Posilovny byly zahrnuty do vlny od 11. května, zoologické zahrady dokonce až do etapy od 25. května. Poslední omezení obchodu a služeb mělo padnout podle prvotních plánů 8. června.

Autoškoly zřejmě zdraží výuku

Od pondělka mohou opět zahájit výuku i autoškoly, zatím však v omezeném režimu.  Teoretické výuky se budou moci zúčastnit maximálně čtyři studenti, praktickou jízdu pak může absolvovat pouze jeden. „To nebude problém zvládnout, porostou však provozní náklady autoškol,“ uvedl předseda Asociace autoškol Ondřej Horázný.

Koronavirová krize a s ní související vládní zákaz činnosti ale některým autoškolám způsobily i statisícové ztráty. Ceny řidičských kurzů tak nejspíš do budoucna porostou.

Předseda Asociace autoškol pak pozornil, že některé otázky provozu kurzů je ještě třeba dořešit, jde například o zkoušky. Není také jisté, zda se otevřou všechny autoškoly, podle Horázného totiž někteří provozovatelé nechtějí kvůli epidemii spěchat.

Na Slovensko nebo do Rakouska možná už od července

Turisté z Česka by mohli už od července začít cestovat do sousedních zemí, jako je Slovensko nebo Rakousko. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řek ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) s tím, že rozhodující by byl další vývoj situace v souvislosti s šířením koronaviru. Pokud by byla příznivá, mohlo by to být údajně i dříve. 

Od srpna by se pak podle šéfa diplomacie mohly otevřít i další destinace. „V případě nejpoškozenějších států, jako jsou Itálie, Francie, USA, je ještě předčasné mluvit o tom, kdy do nich bude možné cestovat,“ upozornil. Dál nicméně podle něj platí doporučení, že přes uvolňování pravidel by lidé neměli cestovat do zahraničí s výjimkou nutných případů.

Pendleři se nově mohou z práce za hranicemi vracet domů každý den, potřebují k tomu ale nejdéle čtyři dny starý negativní test na koronavirus. Zdravotnická zařízení tak teď pendlerům musí přizpůsobit kapacitu svých testovacích zařízení. Například strakonická nemocnice jich během pondělka otestovala více než padesát. Potvrzení vyjde zhruba na dva a půl tisíce korun. Pokud jej pendleři nepodstoupí, musí po návratu do vlasti zamířit do dvoutýdenní karantény.

Video Události
video

Události: Situace na hranicích

 

Banky vstupují do chytré karantény

Od pondělí se do projektu takzvané chytré karantény zapojují i banky, které budou poskytovat údaje potřebné pro vytvoření vzpomínkových map. Banky budou předávat informace ministerstvu zdravotnictví, které je od nich bude požadovat na základě souhlasu lidí nakažených koronavirem. 

V první vlně se do projektu chytré karantény tento týden zapojí Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB a Moneta.

Chytrá karanténa, kterou stát naplno spustí 1. května, má u každého nakaženého vytvořit stopu, kde se posledních pět dní pohyboval a případně kdy se setkal s někým na delší dobu než 15 minut. Potřebná data o pohybu mají sdělovat mobilní operátoři, banky pak informace o platbách kartou nebo výběrech z bankomatů.

„Na základě intenzivní spolupráce s ministerstvem zdravotnictví, Úřadem pro ochranu osobních údajů, Českou národní bankou, občanskou iniciativou Covid19.cz a Asociací poskytovatelů mobilních sítí se nám uspokojivě podařilo definovat podmínky pro ochranu a zabezpečení osobních údajů klientů bank,“ řekl právník bankovní asociace Filip Hanzlík.

Mariánské Lázně a Napajedla hlásí další nakažené

V nemocnici v Mariánských lázních od neděle přibylo 26 nakažených, celkem jich tak už je 43. Z tohoto je 34 mezi pacienty a devět nakažených jsou zaměstnanci, uvedla mluvčí Krajské hygienické stanice Karlovy Vary Michaela Zajíčková. Nemocnice, která je soukromým zdravotnickým zařízením s menšinovým podílem města, zatím funguje bez větších omezení. 

Provozuje ambulance, dlouhodobou lůžkovou péči a lůžka následné péče. „Oddělení jsou zdravotnickým personálem zajištěna, nevylučujeme ovšem, že se tento stav nezmění s ohledem na vývoj situace. Nadále je poskytována akutní péče pacientům, a to se striktním dodržováním protiepidemiologických opatření,“ uvedla Veronika Kropfreiterová pověřená řízením nemocnice.

Nemocnice má celkem 103 zaměstnanců, ti pozitivní na COVID-19 jsou v domácí karanténě.

Počet nakažených roste i v obci Napajedla na Zlínsku, celkem jich je už 41. Hygienici tam do pondělka udělali celkem 226 odběrů. Ve městě se již dříve objevila nákaza u personálu v obchodě s potravinami, která se poté šířila dál. Prodejna se zavřela, hygienici poté vyzvali nakupující, kteří měli či mají zdravotní problémy, aby se přihlásili.

„Všechny dohledané případy onemocnění souvisí s prodejnou COOP a další ohniska nákazy nebyla zjištěna,“ uvedla Vendula Ševčíková z krajské hygienické stanice. „Co se týká sociálních služeb, testován byl pouze ošetřující personál, který byl nakupovat v prodejně COOP. Klienti zůstávají v domově, nevychází,“ dodala Ševčíková.

V domově důchodců Břevnice se už uzdravila polovina klientů

V domově důchodců v Břevnicích na Havlíčkobrodsku se už z nemoci COVID-19 uzdravilo 12 z 20 klientů. Pozitivní testy na koronavirus má kromě zbylých obyvatel domova pořád i část jeho zaměstnanců, z 12 se jich podle ředitelky domova Hany Hlaváčkové zatím uzdravilo sedm. Krajští hasiči, kteří personálu v zařízení pomáhali od konce března, tam skončili k pondělnímu ránu. Chod domova je zajištěný pomocí dobrovolníků.

Domov Břevnice se stará se o lidi s demencí. Kvůli koronaviru je zařízení od 28. března v karanténě. V domově bylo původně 22 klientů, dva zemřeli v nemocnici.

Vláda projedná dotace pro sociální služby

Vláda bude ve čtvrtek rozhodovat o penězích, které mají poskytovatelům sociálních služeb pomoct uhradit výdaje na ochranu před koronavirem. V pondělí to uvedla Maláčová.

Z mimořádných dotací by se měly podle návrhu jejího úřadu zaplatit i odměny pro pracovníky. Podle něj by zaměstnanci v sociálních službách podle druhu práce a rizika nákazy měli dostat příplatek od 15 tisíc do 45 tisíc korun hrubého za měsíc. Celkové dotace by činily do konce dubna nejvýš 9,37 miliardy korun, spočítal resort práce.

Vláda o dotacích začala jednat v pátek. Maláčová doufá, že kabinet podporu pro sociální služby schválí. Ministryně financí Schillerová řekla, že je připravena peníze pro sociální služby uvolnit, ale chce ještě diskutovat „o parametrech“. Podle Schillerové by odměnu měli dostat hlavně zaměstnanci „v první linii“. Maláčová se k postoji financí nevyjádřila.

Počet nakažených stoupá pomaleji, přibývá uzdravených

V neděli bylo v Česku potvrzeno 52 nových případů nákazy koronavirem, od začátku pandemie se tak v zemi nakazilo dohromady 7404 lidí. Nedělní přírůstek nově nakažených je nejnižší od poloviny března, o víkendu se ale zpravidla provádí méně testů.

Naopak přibývá uzdravených lidí, kterých je podle nejčerstvějších informací ministerstva zdravotnictví 2555, aktuálně nemocných tak je 4628. V souvislosti s onemocněním COVID-19 zemřelo v Česku už 221 osob.

Kolektivní imunita proti COVID-19 se podle epidemiologa Rastislava Maďara, který patří v době pandemie k poradcům ministra zdravotnictví, vytváří v české populaci velmi pomalu, pokud vůbec. Protilátky může mít i méně než procento testovaných, uvedl.

Podíl osob, které se s nemocí setkaly a prodělaly ji bez příznaků, má zjistit aktuální studie na 27 tisících testovaných. K pondělku bylo otestovánu už přes 18 tisíc lidí. Například v Praze už byly naplněny kvóty pro všechny věkové kategorie. Hygienici tak v hlavním městě v rámci studie testují už jen ty, které pozval Český statistický úřad.

Video Události
video

Události: Plošné testování