Vláda v pondělí rozhodla o prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus s příspěvky na náhrady mezd, a to do konce května. Kabinet ale řešil i věci, které se netýkají současné koronavirové situace. Schválil tak snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí a opět schválil novelu daňového řádu. Ministři rovněž přijali návrhy smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového bloku v Dukovanech pro jednání s Evropskou komisí. O financování stavby tohoto bloku chce mít vláda jasno do konce května.
Program Antivirus s příspěvky na náhrady mezd byl prodloužen do konce května. Program pokrýval zatím období od vyhlášení nouzového stavu 12. března do konce dubna. Vláda rozhodla o postupném otevírání provozů do 25. května. Prodloužení nynější kurzarbeitové podpory ještě aspoň o několik měsíců žádali odboráři a zaměstnavatelé.
Z programu se vyplácejí dva druhy příspěvků na náhrady mezd. Firmy, na které dopadla nařízená omezení proti šíření koronaviru, mohou získat 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě či výdělku lidí z uzavřených provozů, a to do 39 tisíc korun. Při výpadku pracovníků, surovin či snížení poptávky je to 60 procent vyplacené částky do 29 tisíc korun. Oba příspěvky se stanovují ze superhrubé mzdy.
„Nově přibyl měsíc květen. Je to nezbytný krok. Myslím si, že to není poslední prodloužení,“ uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní příspěvky na náhrady mezd mají podpořit pracovní místa a bránit propouštění.
Vláda je nakloněna snížení sociálních odvodů
Firmy by si mohly případně odložit sociální odvody za období od května do července. Uhradit by je musely do 20. září, a to se sníženým penále. To by místo nynějších zhruba 4,5 procenta dlužné částky mohlo činit jedno procento. Shodla se na tom vláda. Na tiskové konferenci o tom informovala mistryně Maláčová. Návrh zákona by podle ní kabinet mohl schválit za týden v pondělí.
„Je to jednoduchá a administrativně nenáročná pomoc firmám, jak jim dopřát vzduchu a nechat hotovost,“ uvedla ministryně.
Podpora solárům se sníží
Vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vnitřní výnosové procento (IIR) má činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí po jednání kabinetu řekl, že dosavadní podpora byla příliš vysoká. Očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Celkem stát ročně vyplatí na podpoře přes 40 miliard, předloni to bylo 46,1 miliardy. Ministr předpokládá, že se úspora rozdělí mezi pokles výdajů státního rozpočtu a snížení ceny elektřiny pro spotřebitele.
Vláda rozhodla o změně podpory pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie. U solární energetiky rozhodla o minimální možné podpoře, u ostatních zdrojů se drží mezi minimální a maximální hodnotou stanovenou Evropskou komisí.
„Nechápeme, proč ministr Havlíček dnes oznamuje návratnost pro solární elektrárny 6,3 procenta, když ministerstvo, které sám řídí, v pátek na vládu poslalo návrh zákona, který obsahuje návratnost 8,4 procenta. Jedná se podle nás o politickou objednávku, kterou chce vláda zničit tisíce podnikatelů a domácností a která ohrozí bankovní sektor vzhledem k tomu, že provozovatelé solárních elektráren ještě splácejí desítky miliard úvěrů,“ řekl agentuře ČTK předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.
Podle Havlíčka je podpora solárních elektráren neúměrně vysoká k tomu, nakolik se podílejí na výrobě elektřiny. Podpora pro fotovoltaické elektrárny ročně činí 29,2 miliardy korun, na celkové výrobě elektřiny se ale podílejí ze dvou procent. Havlíček to srovnal s výrobou elektřiny z biomasy, kterou stát ročně podporuje čtyřmi miliardami korun, na výrobě elektřiny se ale podílí ze 4,6 procenta.
U vodních, větrných a geotermálních elektráren stanovila vláda IIR sedm procent. Podpora pro výrobu elektřiny z biomasy bude 9,5 procenta, u bioplynu 10,6 procenta. U všech obnovitelných zdrojů bude vláda podporu vyplácet formou zeleného bonusu, kdy bude stát dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.
Novela daňového řádu opět půjde před poslance
Vláda schválila novelu daňového řádu, která by měla umožnit lidem spravování daňových záležitostí s finančním úřadem on-line z domova nebo kanceláře. Po neschválení předlohy sněmovnou minulý týden se ministerstvo financí rozhodlo zachovat lhůty pro vrácení nadměrných odpočtů u DPH na 30 dnech. To bylo přitom nejvíce kritizovanou částí normy. Kabinet požádá podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) sněmovnu o projednání ve zrychleném řízení.
Podle původního návrhu se měla lhůta pro vracení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty prodloužit z nynějších 30 na 45 dní. Senát přitom předlohu vrátil zpět dolní komoře s pozměňovacími návrhy a sněmovna ho minulý týden neschválila. Legislativní proces se tak vrátil na počátek. Novela mohla v konečném důsledku kvůli prodloužení lhůty vylepšit letošní hospodaření státu až o 16 miliard korun. Stát by totiž odpočty na DPH vracel místo v prosinci až v lednu.
Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Zjednodušeně jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný pláce DPH nakoupil.
Jak dál s výstavbou nového jaderného bloku v Dukovanech
Kabinet hnutí ANO a ČSSD v pondělí také přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér Havlíček. Dodal, že o financování stavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany chce mít vláda jasno do konce května. Způsob navrhnou Havlíček s ministryní financí Schillerovou.
Vedle zastřešující dohody nyní vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.
V přípravě je ještě třetí smlouva, která bude definovat podmínky, za jakých bude stát vykupovat elektřinu od ČEZ. Stanovená cena elektřiny se bude odvíjet od ekonomicky oprávněných nákladů na výstavbu jaderného bloku a přiměřeného zisku, nikoli od tržních cen elektřiny. Podle Havlíčka bude kvůli této smlouvě nutné nejprve připravit zákon o nízkouhlíkové energetice, který umožní státu objednat si výstavbu jaderné elektrárny, chce ho připravit do konce června.
Finanční model má zatím podle Havlíčka celou řadu variant. „Budeme silně tlačit na EU, aby financování bylo co nejlevnější, aby bylo akceptováno, že jde o nízkoemisní zdroj,“ uvedl Havlíček.
- Pátý blok elektrárny v Dukovanech by měl mít výkon 1200 megawattů a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Stavět by se mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
- Zdroj: ČTK
