Řidiče na D46 u Prostějova budou dál čekat kolony. Oprava dálnice se o rok protáhne

Nahrávám video

Roční zpoždění bude mít oprava dálnice D46 v Prostějově. Kvůli rekonstrukci sjezdu tam řidiči stojí během špičky v dlouhých kolonách i půl hodiny. Původní termín dostavby na podzim příštího roku silničáři nestihnou kvůli navazující opravě estakády. Hlavní práce tam letos vůbec nezačnou. Důvodem jsou problémy při výběru stavební firmy.

Dálnici mezi Olomoucí a Brnem projíždí řidič autobusu Vítězslav Stříbný několikrát denně. V Prostějově zastávku sice nemá, pravidelně tam s autobusem stojí v kolonách. „Už je to neúnosné. Pro řidiče je to psychicky náročné, ty kolony jsou strašné,“ postěžoval si.

Důvodem je úprava nebezpečného sjezdu do Prostějova. Řidiči tam jezdí místo ve čtyřech pruzích jen ve dvou. Současně s touto stavbou už měli silničáři opravovat i navazující mostovou část. Hlavní práce oproti původním předpokladům ale letos nezačnou.

„My jsme výběrové řízení zahájili včas, ale tím, že došlo k vyloučení jednoho uchazeče o tu zakázku, se správní lhůty prodloužily a protáhl tak i podpis smlouvy,“ vysvětlil šéf olomoucké správy Ředitelství silnic a dálnic Martin Smolka.

Problémy mají cestující i obyvatelé Prostějova

Hanáckou estakádu dlouhou zhruba osm set metrů postavili v osmdesátých letech. Od té doby neprošla žádnou velkou rekonstrukcí a podle Ředitelství silnic a dálnic je ve špatném technickém stavu. Příští rok ale silničáři opraví sjezd a polovinu estakády na východní straně. Ta západní přijde na řadu až v průběhu roku 2023.

Řidiči, kteří u Prostějova stojí v dlouhých kolonách, tak budou muset mít trpělivost ještě dva roky. „Budeme muset mít pevné nervy a nevím, jak to budeme zvládat. Problém mají i cestující, kteří pak pokračují návaznými spoji,“ poznamenal řidič autobusu.

„To, že se doba opravy prodlouží, je velká komplikace pro celé město,“ dodal ředitel prostějovské městské policie Libor Šebestík. Už teď má totiž Prostějov velké dopravní starosti. A když před dvěma týdny zavřeli dálnici kvůli nehodě, auta město úplně zablokovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 31 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 31 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 31 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 31 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co se stane po volbách do zastupitelstev obcí

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
před 31 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Křížkování kandidátů v komunálních volbách

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.
před 31 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senátní volby krok za krokem

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.
před 31 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Volby do zastupitelstev obcí krok za krokem

Voliči 9. a 10. října rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech v zastupitelstvech spravovat obce, rozhodovat o místních investicích, rozpočtu nebo rozvoji. Komunální volby se od ostatních typů voleb liší zejména způsobem hlasování. Volič totiž nevybírá pouze jednu kandidující stranu nebo koalici, ale může hlasovat i pro jednotlivé kandidáty napříč stranami.
před 33 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.