Letzelův palác jaderná bomba nezničila, na hrob teď dostane kameny z něj

Nahrávám video

Náchod navštívila delegace z Japonska. Přijela uctít zdejšího rodáka, architekta Jana Letzela. Ten Japonce na počátku 20. století seznámil s moderní architekturou a vyprojektoval Průmyslový palác v Hirošimě, který jako jedna z mála staveb nepodlehl naprosté zkáze, již rozpoutala jaderná bomba 6. srpna 1945.

Nejhorší zbrani, kterou proti sobě lidé použili, alespoň částečně odolalo v Hirošimě jen málo budov. Nejslavnější z nich je Průmyslový palác, neboť fotografie pustiny, v jejímž středu se tyčí železobetonová budova s kupolí, zůstává výmluvným důkazem jaderné hrozby. Zejména pro Čechy má ale ještě jeden rozměr. Onu stavbu, která přežila jaderné peklo a dnes slouží jako Památník míru, projektoval architekt Jan Letzel z Náchoda.

Do Náchoda nyní zástupci hirošimské univerzity přivezli šest úlomků kamenů z Letzelova nejslavnějšího díla. Památku Jana Letzela uctili návštěvníci z orientu také obřadem u jeho hrobu. „Milý pane Jane Letzele, děkujeme vám za to, co jste pro Japonsko udělal, a tímto vám vzdáváme hold,“ řekl nad náchodským hrobem Rebun Kayo z hirošimské univerzity. Architektovi potomci gesta návštěvníků ocenili. „Byla jsem dojatá. Myslím si, že ani pohřeb Jana Letzela takový nebyl,“ poznamenala manželka Letzelova prasynovce Dana Hejzlarová.

Rebun Kayo strávil půldruhého desetiletí hledáním zbytků staveb, které jaderný výbuch v Hirošimě zničil. Úlomky z Průmyslového paláce našel v řece. Nyní je předal architektovým potomkům a představitelům města. Dokázal jim také přesně ukázat, kde ve stavbě úlomky původně byly. Architektův prasynovec Jiří Hejzlar uvedl, že jeden z hirošimských úlomků umístí přímo na Letzelův hrob. Další by potom měly být k vidění v náchodském muzeu.

Hirošima se stala jako významný přístav a průmyslové centrum hlavním cílem prvního jaderného bombardování v dějinách. Americký bombardér na její centrum shodil bombu „Little Boy“ 6. srpna 1945. Bezprostředně zahynulo asi 70 tisíc lidí, desetitisíce dalších později podlehly zraněním nebo nemoci z ozáření. Podruhé a prozatím naposledy byla jaderná bomba ve válečném konfliktu použita o tři dny později, kdy americký bombardér zamířil nad Kokuru, ale kvůli špatnému počasí nakonec shodil bombu na Nagasaki.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 1 hhodinou

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 14 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
včera v 20:31‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
včera v 06:00‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.