Po lesních školkách začaly v Česku vznikat lesní školy. Teď je jich zhruba desítka a další budou přibývat. Nejde přitom o soukromé školy, ale o sdružení rodičů, kteří mají děti v domácím vzdělávání. Ministerstvu školství to nevadí, ovšem pouze na prvním stupni. S oporou v zákoně ani finanční dotací ale počítat nemůžou.
Matematika na mechu a kapradí: Obliba lesních škol roste
První takové zařízení v Česku vzniklo v Řevnicích, kam děti denně dojíždí z nedaleké Prahy. Zakladatelé této lesní školy chtějí v dětech hlavně zachovat touhu poznávat a přizpůsobují tomu i výuku. Většinu času dětí tráví venku, když se ale potřebují učit u stolu, mají k dispozici chatu, které říkají srub. „Počítají, píší, čtou, stejně jako děti v klasické škole, jenom jsou v jiném prostředí,“ vysvětlila koordinátorka jedné z lesních škol Stanislava Kratochvílová.
Otázkou zůstává, co s lesními školami bude dál. „Na druhém stupni to již vidím problematičtěji, protože tam já jsem zastáncem klasického vzdělávání ve školách,“ řekl ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). A podobně hlasovala nedávno i sněmovna. Existuje pouze pilotní projekt, jestli bude pokračovat, záleží na ministerstvu.
Jen za posledních sedm let počet soukromých škol vzrostl o třetinu. Školné se pohybuje v řádu tisícovek korun měsíčně. Odborníci doporučují, aby se děti z různých sociálních vrstev potkávaly v jedné škole a učily se od sebe navzájem. K tomu prý napomáhá právě rozvoj alternativní výuky. Pod vlivem konkurence se totiž začínají měnit i tradiční školy. Ministerstvo školství v tomto dává zatím volné pole působnosti. Podle resortu totiž není důležité, kde a jak se děti učí. Kritériem je splnění podmínek a vzdělávacích plánů.
2 minuty
Matematika na mechu a kapradí: Obliba lesních škol roste
