Jak financovat sociální služby a jak se postavit šmejdům? Diskutovali lídři z Pardubického kraje

Předvolební debata: Pardubický kraj –⁠ 2. část (zdroj: ČT24)

Pardubický kraj prosazuje terénní sociální služby namísto rozvíjení ústavní péče. Devatero lídrů kandidátek se shodlo na tom, že sociální služby je třeba dále podporovat a rozvíjet, otázkou ale zůstává, jak je financovat. Uchazeči o hejtmanský úřad diskutovali také o tom, jak si poradit s takzvanými šmejdy či jak přistoupit k inkluzivnímu vzdělávání.

Lídři kandidátek pro krajské volby se shodli na tom, že je třeba podporovat sociální služby v kraji a podporovat terénní služby, nikoliv ústavní péči. Podle Daniela Lebdušky (Piráti) by měla pokračovat progrese: „Ne ve vývoji, ale v množství poskytovaných služeb.“ Vidí také prostor pro ušetření peněz. „Terénní služby jsou mnohdy o dost levnější než ty pobytové,“ upozorňuje.

Hejtman kraje Martin Netolický kandidující za koalici Pro prosperující Pardubický kraj (ČSSD+Společně pro kraj+nez) chce navýšit finance na sociální služby, připomíná ale, že nutná je ochota státu. „Mohu to podtrhnout, to je naše cesta, ponechat všechny věkové kategorie v domácím prostředí, to je klíčové,“ komentuje podobu péče.

Lídr kandidátky Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL+SNK-ED+Nestraníci) Roman Línek podotýká, že nejde pouze o péči o seniory, ale také například o ohrožené děti. Prosazuje, aby se ústavy transformovaly v komunitní bydlení. „Jejich připravenost na normální život je nesrovnatelně lepší,“ říká o dětech, které v takových podmínkách vyrůstají. Chce docílit toho, aby dětské domovy vůbec nebyly potřeba.

Chráněné bydlení by rád podpořil Jan Foldyna (KSČM). Oceňuje, že k transformaci ústavů v komunitní bydlení už dochází. Kvituje to také Michal Kortyš (ODS+TOP 09), podle nějž se člověk s problémy či na sklonku života cítí nejlépe doma. „Populace stárne a moc dobře víme, že doma je doma. Lidé, kteří se o ně starají, musí chodit do práce, skoro od rána do večera,“ vysvětluje, proč jsou terénní služby potřeba.

Program krajské buňky hnutí ANO počítá s tím, že by k financování sociálních služeb mohlo docházet pomocí PPP projektů, tedy spoluprací veřejného a soukromého sektoru. Lídr kandidátky Martin Kolovratník si dle svých slov je vědom rizik, která podobné projekty přináší, je ale optimistou. „Jeden příklad za všechny – v Pardubicích bude za krátko otevírat soukromé Alzheimer centrum se slušnou kapacitou,“ dává za příklad s tím, že šlo o levný projekt.

Podle Tomáše Fadrného z SPD by kraj měl dát zcela prostor soukromé sféře a motivovat například výstavbu startovacích bytů. „Podporujeme mladé rodiny, chtěli bychom, aby získávaly bezúročné půjčky, aby se mohly dostávat k dostupnému bydlení,“ konstatuje. Upozorňuje, že bytů se staví čím dál méně. Roli kraje vidí v tom, že by mohl kupříkladu zřizovat bytová družstva, která by nabídla dostupnou variantu bydlení.

Michaela Matoušková (STAN) vnímá jako velice důležitou spolupráci kraje s neziskovým sektorem. Zdůrazňuje, že hejtmanství musí kontrolovat kvalitu poskytovaných služeb. Lituje, že kraji se dosud nepodařilo navýšit kapacitu terénních služeb. „Věřím, že v budoucnu se to určitě podaří,“ dodává.

„Je nutné přestat vnímat sociální služby jako nějaké instituce. Musíme k jednotlivcům, kteří pomoc potřebují, přistupovat individuálně,“ má jasno kandidát Zelených Robert Hrdina. Poukazuje na trend terénní práce ve vyloučených komunitách, kde pomáhají lidé, kteří v dané komunitě žijí a dokážou komunikovat její problémy. Kraj podle něj má dobrou zkušenost s neziskovým sektorem, který by měl dále podpořit.

Se šmejdy bojovat prevencí a mezigenerační osvětou

Pardubický kraj řeší také takzvané šmejdy – mnohé obce například zakazují podomní prodeje. Kandidáti se v debatě shodli na tom, že je potřeba posílit prevenci. Podle Fadrného za SPD jsou nejohroženější skupinou senioři, které je třeba dobře informovat. „V rámci prevence vydávat tiskoviny, zaplatit reklamní spoty do regionálních televizí, aby senioři byli informováni,“ navrhuje.

Foldyna  (KSČM) zdůrazňuje, že se seniory je potřeba také diskutovat – například na besedách, které by se věnovaly finanční gramotnosti. Komunisté se podle něj podobnou věc snaží prosadit i na úrovni základních škol pro nejmenší děti.

Hrdina (Zelení) vidí způsob, jak se šmejdům postavit, v mezigenerační osvětě. Mladí lidé – děti či vnoučata – by měli starším generacím vysvětlovat, jak technologie fungují a jak mohou být nebezpečné. „Je to i naše role, nelze se neustále obracet na stát a represivní složky, musíme to vzít do svých rukou,“ věří kandidát a zdůrazňuje osobní odpovědnost.

Poslanec a krajský lídr hnutí ANO Kolovratník poznamenal, že byť jsou šmejdi vždy o krok napřed, legislativu se dařilo slušně posunout a další kroky se chystají. Prevenci by zaměřil na školství, osnovy podle něj v tomto ohledu nejsou kvalitní a osvěta spočívá na odvaze ředitelů a učitelů, kteří se k ní odhodlají. Kraj by se podle něj měl „otevřít aktivní spolupráci se seniorskými organizacemi“.

Hejtman Netolický, který vede kandidátku Pro prosperující Pardubický kraj (ČSSD+Společně pro kraj+nez), ale upozorňuje, že k takové spolupráci dochází. „Domnívám se, že Pardubický kraj dělá maximum, abychom komunikovali se zastřešujícími organizacemi,“ říká. Poukazuje také na informační brožuru, která o problematice šmejdů informuje a kterou kraj vydal.

S tím, že senioři jsou organizováni, souhlasí také Kortyš (ODS+TOP 09). „Už v těch zařízeních, kde jsou, se snažíme vnášet prvek, který stmeluje – mohou jezdit na výlety, něco vyrobit, to potřebují, aby se o ně někdo staral,“ usuzuje. Kraj má dle něj možnost přispívat například na univerzitu třetího věku.

Lebduška (Piráti) zdůrazňuje, že v Chrudimi se proti šmejdům podařilo zakročit soukromou aktivitou, kdy se pro seniory skutečně organizují výlety, na kterých jim nikdo nepodsouvá hrnce. Zpětná vazba na tuto činnost je podle něj výborná. Kromě toho probíhají také kurzy gramotnosti, na nichž se senioři učí, jak se šmejdům bránit. Také Lebduška vyzdvihuje zejména mezigenerační osvětu.

Matoušková (STAN) považuje problém šmejdů zejména za problém obcí a měst. Na obecní úrovni dle jejích slov skvěle funguje právě mezigenerační propojování skrze univerzitu třetího věku. Línek kandidující za Koalici pro Pardubický kraj (KDU-ČSL+SNK-ED+Nestraníci) pak upozorňuje, že problematika se nedotýká pouze seniorů, ale celé populace. Sociální služby podle něj mají být prvek prevence.

Předvolební debata: Pardubický kraj (zdroj: ČT24)

Polemika o osobních asistentech pro děti na školách

Jedním z aktuálních témat je možné omezení osobních asistentů na školách. Obejít by se bez nich museli podle vyhlášky ministerstva školství třeba žáci s poruchami učení či tělesným handicapem.

S takovým krokem nesouhlasí Kolovratník, který věří, že ve svém názoru nebude ve sněmovně osamocen.

Vůči rušení pozic asistentů se vyjádřil také Fadrný, zdůraznil ale, že SPD je proti inkluzi. „Máme za to, že někteří žáci si zaslouží takovou specializovanou péči, aby působili ve specializovaných školách,“ tvrdí. Některé děti podle něj vyžadují speciální péči a přístup k inkluzi je špatný. Fadrný prý není proti asistentům, protože ti působí právě i ve speciálních školách.

Foldyna věří, že děti, které jsou „trošku postiženy psychicky“, by měly mít odpovídající vzdělání, ale v žádném případě by neměly brzdit ostatní žáky.

Naproti tomu Hrdina považuje možné omezení činnosti asistentů za jednoznačný krok zpět. „Dítě má nárok na to, být přijato v kolektivu a účastnit se aktivit s vrstevníky. Tomu může pomoci odborný asistent ve třídě. Ten je tam od toho, aby se nezdržovala výuka,“ zdůrazňuje s tím, že k inkluzivnímu vzdělávání přistupují všechny civilizované státy.

Do civilizované společnosti asistence patří i podle Línka, záměr ministerstva považuje za zmatečný. Lebduška zdůrazňuje, aby stát neomezoval možnost volby, rodiče podle něj nejlépe vědí, jestli jejich dítě může studovat v běžné škole. „Nikomu bych to ale nenutil, ať si každý vybere, jak to cítí a jak to cítí dítě. Nemůžeme z pozice státu diktovat,“ je přesvědčen. Asistenci by zachoval v současné podobě.

Pokud ministerstvo na jedné straně říká, že chce inkluzi, tak na druhé straně nemůže odebírat asistenci, konstatuje Matoušková. Upozorňuje na to, že osobní asistenty využívají i zdravé děti, které zkrátka potřebují jiný přístup. Je podle ní zásadní, aby děti byly zařazovány do kolektivu.

Podle Kortyše je špatně, že je problematika chápána jako „ode zdi ke zdi“. Považuje za rozumné, aby asistenty měly například děti na vozíčku. Mentálně postiženým je ale podle Kortyše potřeba věnovat daleko větší pozornost. „To, že v některých věcech brzdí, je pravda,“ tvrdí.

Podle Netolického na náklady spojené s inkluzí upozorňovala Asociace krajů. Resort školství nyní přichází s úsporami, ale je otázkou, jestli je dělá na správném místě, uvažuje hejtman. Stát dle jeho slov musí přemýšlet, než něco zavede – k rodinám, které nyní asistenci využívají, by bylo nefér ji zase odebrat, uzavírá.

Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.

  • Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
  • Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
  • Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.