Problémů, kterým čelí Pardubický kraj, je celá řada. Patří mezi ně například sucho, životní prostředí nebo stav zdravotnické péče. Jsou ale i témata, která pro kraj vypadají pozitivně, jako například nezaměstnanost. Ta se drží na 2,7 procenta. K tomu přispělo i to, že kraj není závislý na turismu, a proto mu pandemie koronaviru z tohoto hlediska neuškodila tolik jako jiným regionům. O tom, jak může krajské vedení regionu pomoci, v předvolební debatě diskutovali krajští volební lídři.
Na Pardubicku řeší sucho i stav životního prostředí. O situaci v kraji debatovali volební lídři
Pardubický kraj má dlouhodobě problémy s turismem, patří totiž k nejméně navštěvovaným regionům v Česku. Právě proto ale také během pandemie koronaviru utrpěl v této oblasti nejméně škod a udržel si nejvyšší zaměstnanost. Bez práce je v regionu nyní devět tisíc lidí, na druhou stranu úřad práce nabízí 26 tisíc volných míst.
Mnohé firmy v kraji ihned po uvolnění vládních opatření po první vlně pandemie proto rozjely výrobu na sto procent, uvádí předseda představenstva hospodářské komory Pardubického kraje Josef Koprivňanský.
Podle Koprivňanského je výhodou, že region na turismu nestojí. „Historicky jsme na posledním místě v rámci turistiky. Ani jsem nezaregistroval, že by byl oslabený turistický ruch. Paradoxně letošní sezona zapříčinila to, že se nám ten turistický ruch rozhýbal, protože lidi nemohli odcestovat do zahraničí,“ uvedl s potěšením.
Sucho i přes povodně přetrvalo
Jedním z důležitých témat pro Pardubický kraj je sucho. To se sice podle nejnovějších zpráv meteorologů daří překonávat, srážky jsou letos dokonce nadprůměrně vysoké. V horách a v podhůřích však situace stále není dobrá, chybí tam především povrchová voda.
Hydrologové však tvrdí, že se letos alespoň částečně podařilo doplnit zásobárny podzemní vody. Jak v zemědělství, tak i v samotném vodohospodářství nedostatek povrchové vody ale stále činí velký problém. V kraji se zvažuje výstavba několika nádrží a přehrad.
Generální ředitel Povodí Labe Marián Šebesta uvádí, že v kraji je v povrchových tocích vod relativně dostatek a prakticky nikde nedosahují stupně sucha. V krátkodobém horizontu je tato situace ale výjimečná, od roku 2015 až do loňska v kraji sucho převažovalo prakticky kontinuálně. Deficit vody tak výrazně narůstal.
„Letos jsme začínali s deficitem přibližně osm set milimetrů srážek, což je víc než jedna roční srážka. Nicméně letošek byl dostatečně vodnatý, takže to trochu upravil,“ uvedl.
Jako správce toků může na nedostatek povrchové vody reagovat jen relativně omezeným způsobem, nejsou totiž schopni ovlivnit hospodaření s vodou v krajině. Nezbývá tedy nic než osvěta a nějaká drobná opatření. Snaží se však zefektivnit provoz nádrží. „V letošním roce při vědomí sucha v letech předchozích se nám podařilo například zadržet o deset milionů metrů krychlových víc a jsme připraveni výrazně nadlehčovat průtoky v Labi,“ řekl.
I rybáři mají dlouhodobě problémy se suchem. To souvisí nejen s tím, že je v rybnících nedostatek vody, ale i s onemocněními ryb. Za šíření infekce může i teplejší léto, respektive teplota vody nad 23 stupňů Celsia.
Málo vody je především v horských oblastech, dlouhodobě tam totiž neprší. Důsledkem je, že je vody v řekách méně a je teplejší.
Téma pro volební lídry
Co může krajské vedení pro budoucnost regionu udělat, bylo i téma předvolební debaty v pondělí večer na ČT24.
Diskutující se do ní nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
Hlasování proběhne na začátku října a o přízeň voličů v něm – v případě Pardubického kraje – usiluje celkem osmnáct politických uskupení. Lídři, kteří se středeční debaty nezúčastní, dostali od České televize možnost stručně představit své volební priority.