Železné město Vítkovice se stalo památkou evropského dědictví

Ostrava - Bývalý průmyslový areál dolních Vítkovic, přezdívaný Ostravské Hradčany, se dostal jako první ze čtyř českých památek na vznikající seznam Evropského kulturního dědictví. Strojírenská společnost Vítkovice v den výročí 180 let od založení převzala prestižní známku Evropské dědictví od ministra kultury Václava Jehličky. Připravovaný projekt evropského dědictví by měla schválit Evropská unie během příštího roku.

„Na toto ocenění jsme velmi hrdi. Je to zcela zásadní věc, neboť tato známka, oproti UNESCU, je opravdu známkou moderní. Unikátní je, že při posuzování se přihlíží k celému komplexu ukazatelů, jako je využití, historie i vývoj objektu. Bereme to také jako ocenění pětileté práce, kdy jsme pracovali na projektu nového využití Vítkovic, které dnes již neoznačujeme za Ostravské Hradčany, ale za Nové Vítkovice,“ prohlásil generální ředitel Vítkovice a.s. Jan Světlík.

Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu upozornila: „Trend oživování starých průmyslových závodů je v západní Evropě velmi aktivní a atraktivní. Vítkovice jsou naše největší národní památka a představuji si, že tento projekt ji natolik zviditelní, že bude atraktivní i pro svět. Doufejme, že momentální situace povede k nastartování nového využití průmyslových objektů i v této aglomeraci a nejenom zde.“

Soubor evropských kulturních památek chce EU vytvořit po vzoru UNESCO, které ve svém seznamu zahrnuje památky z celého světa. Podle ministra Jehličky ale nemá nový unijní projekt konkurovat světovému kulturnímu dědictví. „Oproti UNESCO nedbá evropský projekt až tak úzkostlivě na ochranu památek. Orientuje se spíš na jejich rozvoj a význam pro Evropu,“ dodal ministr.

Ostrava je podle Jehličky hlavním městem industriálního dědictví v ČR. „V minulosti jsme chápali památky pouze jako hrady, zámky a historická města. Na rozdíl od Evropy jsme zanedbávali průmyslové dědictví. Proto jsme se rozhodli, aby k nejvýznamnějším evropským památkám patřily také staré Vítkovice,“ řekl Jehlička.

Je připraven projekt pro využití celého areálu 

Na 253 hektarech nedaleko středu Ostravy by mělo vzniknout kulturně-společenské centrum s vědeckými pracovišti, vysokoškolským areálem nebo veřejným sportovištěm. Projekt s názvem Nové Vítkovice by měl stát až 60 miliard korun. Na obnovu památkově chráněných budov v dolní oblasti chce firma získat 560 milionů Kč právě od ministerstva kultury. První oživeným objektem by měla být VI. energetická ústředna, ve které vznikne vzdělávací centrum Svět techniky.

K evropskému kulturnímu dědictví budou patřit

například francouzské opatství Cluny, studentské koleje v Madridu, zámek Wawel v polském Krakově nebo rodné domy Pucciniho, Verdiho i Rossiniho v Itálii. Mezi další navrhované památky v Česku patří centrum Zlína, zámek Kynžvart a Vysoká u Příbrami.

Projektu evropského kulturního dědictví dali v listopadu zelenou ministři kultury členských zemí EU. Nyní se jím bude zabývat Evropská komise, která by měla celý projekt institucionalizovat. Definitivní schválení projektu čeká unii zřejmě ve druhé polovině roku 2009 za předsednictví Švédska.

Dobová fotografie areálu Vítkovic
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
před 1 hhodinou

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 18 hhodinami

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
před 18 hhodinami

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
před 19 hhodinami

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
včera v 11:39‌‌

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.