Co přinesla kafkovská konference?

Liblice - Slovy, že kafkovská konference v Liblicích v roce 1963 byla silně politicky laděnou, dobře veřejnosti "prodanou" akcí, která změnila život mnoha jejím účastníkům, ukončil německý vědec Jürgen Danyel letošní mezinárodní konferenci, která se pod názvem "Kafka a moc" konala 24. a 25. října na místě původní konference, na zámku Liblice u Mělníka. Její účastníci se snažili z různých pohledů zodpovědět, jaký byl vztah Kafkova díla a událostí, které vyvrcholily v roce 1968, a také má-li Kafkovo humanistické slovo i dnes moc.

„Zajímá nás, zda a jak spolu souvisí rozdílný pohled politiků, historiků, filosofů a filologů. Do jaké míry se Kafkovy texty samy o sobě bouří proti represím? A podržel si jeho rozbor mocenských poměrů svou platnost i po zhroucení totalitního systému?“ nastolil na začátku letošní konference otázky její organizátor, profesor novější německé literatury na Universitě v Heidelbergu Roland Reuss. Sám vystoupil se svým příspěvkem nazvaným „Mocná slova, mocné spisy“ v literárněvědném a filozofickém bloku konference.

Kautman, Goldstücker, Reiman, Seghersová

Osobami, jejichž jména na konferenci často zněla - v příspěvcích i v následných diskusích - byli zejména František Kautman, Eduard Goldstücker, Pavel Reiman, Anna Seghersová, Ernst Fischer a Walter Ulbricht. První tři jmenovaní různými způsoby přispěli ke konání konference, dodnes se vedou spory, kdo do jaké míry a kdo byl iniciátorem myšlenky, ve své době nesmírně troufalé a s malou nadějí na svolení politických špiček.

Tuto otázku otevřel hned v úvodu konference publicista Alexej Kusák ve svém příspěvku „Co všechno jsme s Kafkou zažili“, v němž popisoval okolnosti vzniku konference, a stejně jako ve své publikaci Tance kolem Kafky za prvotního iniciátora konference označil sám sebe spolu s Františkem Kautmanem, který chtěl blížící se 80. výročí Kafkova narození oslavit zřízením muzea autorovi. Kusák trval především na účasti Maxe Broda a rakouského znalce umění Ernsta Fischera, tehdejšímu režime značně nepohodlného. Z publika mu oponoval syn Pavla Reimana, historik Michal Reiman, který za původce myšlenky označuje svého zesnulého otce. Jak v jednom z následujících referátů řekla spisovatelka a publicistka Alena Wagnerová, Kafka na počátku 60. let „visel ve vzduchu“ a na různých místech se lidé snažili dostat jeho dílo do diskuse a rehabilitovat ho.

Postava německé spisovatelky Anny Seghersové je v souvislosti s konferencí z roku 1963 zahalena tajemstvím z toho důvodu, že velká znalkyně a průkopnice Kafkova díla z konference záhy odjela a následně se o jejím přínosu vyjadřovala velmi opatrně. Podle Kautmana to způsobila další z účastnic, která na ni vyvíjela nátlak, aby podepsala oslavná slova na Waltera Ulbrichta, stalinistu a prvního tajemníka komunistické strany NDR. Seghersová se zalekla a z konference odjela.

Co předcházelo a následovalo

Několik referujících (Oldřich Tůma, Jiří Pernes aj.) se ve svých příspěvcích věnovalo přiblížením poměrů v Československu 50. a 60. let a přístupu k Franzi Kafkovi, jehož dílo zde bylo do konce 50. let zakázáno a o autorovi se mlčelo. „Měla jsem pocit, že se mi zhroutí myšlenkový svět. Kafka popisoval situace člověka v realitě, kterou jsme dobře znali, ale o které nikdo takto nepsal,“ zavzpomínala na své první setkání s Kafkovým dílem Wagnerová.

Na konferenci zazněly i připomínky způsobu, jakým se k liblické konferenci z roku 1963 stavěly v 90. letech české politické špičky, které ji mnohdy označovaly za marxistickou a snažící se Kafkovo dílo vrátit do hry pomocí kompromisů s režimem. Podle Jürgena Danyela je tento přístup pochopitelný (zmiňuje ho ve své publikaci i Kusák) a je nemožné napsat dějiny konference bez prozkoumání všech jejích vrstev. Nicméně konference podle jeho slov přispěla k upevnění tehdejší intelektuální veřejnosti, obnovila soudržnost mezi Západem a Východem a přispěla k modernizaci Československa. 

Letošní konference se zúčastnilo přes 100 zájemců z Čech, Německa, Rakouska, Švýcarska, Velké Británie i USA, kteří vyslechli 13 příspěvků literárních vědců, historiků i literárních tvůrců. Hlavnímu programu předcházelo čtení Kafkových textů večer 23. října a o den později se večer konala pódiová diskuse. Konferenci uspořádal Institut für Textkritik v Heidelbergu ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd a s podporou Česko-německého fondu budoucnosti v rámci Zipp - česko-německých kulturních projektů. 

  • Alexej Kusák autor: Linda Fryčová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/488/48773.jpg
  • Dějiště konference Kafka a moc autor: Linda Fryčová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/488/48779.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novým filmovým Bondem je Robert Pattinson

Britský herec Robert Pattinson se stane novým představitelem Jamese Bonda, oznámily oficiální účty filmové série o agentovi 007 na sociálních sítích. Čtyřicetiletý Pattinson bude sedmým hercem, který ztvární slavného britského špiona, a prvním po odchodu Daniela Craiga. Objeví se v připravovaném 26. filmu série, který bude režírovat Denis Villeneuve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 16:56‌‌

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
13. 11. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
13. 11. 2026‌‌

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
13. 11. 2026‌‌

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.