Ptákovina – divadelní událost na začátku sezony

Praha - V pátek 19. září se uskuteční oficiální premiéra hry Milana Kundery Ptákovina v Činoherním klubu. Jedná se o ojedinělou událost, a to z více důvodů: Hra nebyla od roku 1969 nikde uváděna, navíc jde teprve o druhý divadelní titul známého dramatika a spisovatele, který je uveden na české jeviště. Dosud jedinou hrou, která se v Česku s jeho svolením hraje, je Jakub a jeho pán.

Milan Kundera žije od roku 1975 ve Francii, v České republice veřejně nevystupuje a dlouhodobě se straní pozornosti médií. I jeho romány, které píše ve francouzštině, zde vycházejí se zpožděním nebo vůbec. Autor to vysvětluje absurdní situací, kdy knihu překládá do jeho mateřštiny někdo jiný a on na korigování nenalézá čas a energii. K inscenování Ptákoviny neudělil po roce 1968 dosud souhlas, v rozhovoru pro Činoherní klub říká: „Život ve Francii mne zcela pohlcoval a divadlo nebylo nikdy mou vášní, Ptákovina se pro mne stala jen blednoucí vzpomínkou. A po roce 1989 jsem na to nebyl připraven. Potřeboval jsem se na hru po tak dlouhé době znovu podívat a hlavně si být jist, že ten, kdo ji bude inscenovat, na ní nebude nic měnit.“

Režisér Ladislav Smoček o textu:

„Jazyk hry je naprosto dokonalý a její obsah je hodný mistra, který je vynikajícím světovým esejistou.“

Tím, komu Kundera projevil důvěru, se stal režisér Ladislav Smoček. „Především je Smoček starý přítel, kterého mám rád. Za druhé ho obdivuji i jako režiséra a jako dramatického autora. A za třetí, právě proto, že není jen režisér, ale zároveň (anebo hlavně) dramatický autor, je jedním z těch mizících divadelníků, kteří ještě berou vážně dramatický text,“ uvádí spisovatel dále v rozhovoru, který pro program k inscenaci v Činoherním klubu vedl sám se sebou a jenž následně publikovala Mladá fronta DNES.

Spisovatel Milan Kundera zformuloval ve hře mistrovským způsobem příběh, v němž se podle režiséra Ladislava Smočka odrážejí nejzákladnější vztahy mezi lidmi. „Hra je tak dokonale napsaná a formulovaná, že pokud by se jen změnil slovosled ve větách, ublížilo by se jim,“ uvedl Smoček. Ptákovinu hrají v Činoherním klubu tak, jak byla napsána v roce 1966, součástí programu bude kompletní vytištěné znění hry.

Ptákovina je absurdní groteska o moci a sexu na pozadí školního prostředí. Kolotoč absurdních situací se začne roztáčet ve chvíli, kdy se na školní tabuli objeví kosočtverec znázorňující ženské pohlaví, dále pak rovnítko a slovo „ředitel“.

Zajímavostí také je, že hra nebyla uvedena ani ve Francii, kde se druhá Kunderova hra Jakub a jeho pán hraje dlouhá léta s velkým úspěchem. „Narazilo to na podivnou překážku. Hra je založena na kresbě kosočtverce. Myslel jsem si, že ten symbol je znám na celém světě. Ale pak jsem zjistil, že Francouzům to vůbec nic neříká a že tomu znaku rozumějí pravděpodobně jen Češi. Bez magie kosočtverce ztratila hra své boží požehnání. Nevěděl jsem, jak ho nahradit,“ vysvětluje autor.

Režisér do inscenace obsadil například Ondřeje Vetchého do role ředitele, Jaromír Dulava hraje předsedu, Marika Procházková představuje Růženu, Lenku Skopalovou do roli matky, Lucii Žáčkovou jako Evu či Braňa Holička jako žáka. Autorem scény je Luboš Hrůza, kostýmy navrhla Simona Rybáková.

Milan Kundera obdržel v roce 2007 Státní cenu za literaturu, konkrétně za první domácí vydání románu Nesnesitelná lehkost bytí, s přihlédnutím k dosavadní prozaické a esejistické tvorbě. Pro ocenění si ale ze zdravotních důvodů nepřijel.  

Kundera je nejznámějším a nejčtenějším spisovatelem českého původu, i když některé jeho opusy v češtině vůbec nevyšly. Francouzský občan, původem z Brna, loni konečně svolil k tomu, aby v češtině oficiálně poprvé vyšel jeho zásadní román Nesnesitelná lehkost bytí (1985). I s tím, že 21 let předtím dílo již vyšlo v exilovém nakladatelství Škvoreckých a kniha dosáhla obrovského čtenářského úspěchu.

Překladatel, básník, dramatik, scenárista, spisovatel Milan Kundera:

narodil se 1. dubna 1929 v Brně. Učil se hře na klavír a do pětadvaceti let se věnoval skladbě. Po maturitě studoval literární vědu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pak přešel na režii a posléze scenáristiku na Filmovou fakultu Akademie múzických umění. Po absolutoriu v roce 1952 tam přednášel světovou literaturu. V roce 1970 přišel o místo, živil se například překlady pod cizími jmény a psaním horoskopů do Mladého světa. Po odchodu do Francie v roce 1975 vyučoval na univerzitách v Rennes a Paříži. V roce 1981 obdržel francouzské občanství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novým filmovým Bondem je Robert Pattinson

Britský herec Robert Pattinson se stane novým představitelem Jamese Bonda, oznámily oficiální účty filmové série o agentovi 007 na sociálních sítích. Čtyřicetiletý Pattinson bude sedmým hercem, který ztvární slavného britského špiona, a prvním po odchodu Daniela Craiga. Objeví se v připravovaném 26. filmu série, který bude režírovat Denis Villeneuve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 16:56‌‌

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
13. 11. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
13. 11. 2026‌‌

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
13. 11. 2026‌‌

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.