Divadelník, skladatel a textař Jiří Suchý se s typickým nadhledem a humorem zamýšlí nad základními otázkami víry a života. V útlé knížce Klaun si povídá s Bohem zachytil rozhovory, které vedl s nejvyšším 15 let.
Klaun Jiří Suchý si povídá s Bohem. Ten se s ním ale vždycky nebaví
Rozhovor s Jiřím Suchým: Říkal jsem si, jak to vlastně je (zdroj: ČT24)
Suchý je spojen především s divadlem Semafor. Jeho umělecká kariéra ale začínala, dá-li se to tak říct, v pražském kostele svaté Anežky, kde jako malý hoch ministroval a zpíval ve sboru. „Tehdy jsem se ještě moc neptal,“ nevzbuzoval v něm prý svatostánek žádné nutkání k teologickým rozpravám. „Ale čím jsem byl starší, tím víc mi v hlavě začaly bujet myšlenky, jak to vlastně je, říkal jsem si, že brát to, jak je mi předkládáno, je nejpohodlnější a i nejméně poctivé.“
Když je mi nejhůř
/text písně: Jiří Suchý/
Jo, když je mi nejhůř
zvednu oči vzhůru
Tam, kde tuším
songy andělskýho kůru
Jo, když je mi nejhůř
zvedám oči k nebi
Tam, kde tuším ruce,
probodnuté hřeby
Já nemám zdání,
kdo ty ruce probod
A nevím ani, kde se pomoc hledá
Vím jenom o tom,
že když mi teče do bot
je tu něco, co mi oči
vzhůru k nebi zvedá
Možná, že ty ruce se mi jenom zdají
a andělský kůry vůbec nezpívají
Nevím, kde je pravda
Vím však, že když zvednu
svoje oči vzhůru
nedopadnu ke dnu
Já nemám zdání
kdo ty ruce probod
A nevím ani, kde se pomoc hledá
Vím jenom o tom,
že když mi teče do bot
je tu něco, co mi oči
vzhůru k nebi zvedá
Stoupám k Tobě, Bože
Nechci světa svody
Děsí mě však to
že nezvládnu ty schody
A tak, abych byl k tobě trochu blíže
za pomoci zdviže
zbav mě zemský tíže
Já nemám zdání
kdo ty ruce probod
A nevím ani, kde se pomoc hledá
Vím jenom o tom
že když mi teče do bot
je tu něco, co mi oči
vzhůru k nebi zvedá
Na sto sedmnácti stránkách se Jiří Suchý nyní svěřuje s úvahami o existenci a neexistenci Boha. Rozebírá desatero, podobu ďábla, ale ptá se i na šatník Panny Marie nebo ho zajímá, odkud se bere nápad. Jeho názory na tyto otázky se prý časem proměňovaly. „Objevuju nové pohledy na jednu a tutéž věc. Ta věc je totiž tak ohromná, že jeden pohled prostě nestačí,“ domnívá se, „můžu se dívat zleva, zprava, zespoda, seshora a objevovat úplně nové motivy.“
Hovory klauna s Bohem - Jiří Suchý v pořadu Cesty víry (zdroj: ČT24)
Klaunem z názvu knihy je on sám. Hledat cestu k odpovědím mu pomáhá humor, s nímž dotazy Bohu pokládá. Odpověď na všechno ale prý nedostal. „Dokonce se se mnou ani moc nebavil, abych řekl pravdu. Někdy za něj nastoupil anděl-mluvčí, který mě spíše vnuknul odpovědi na položené otázky,“ prozradil Suchý o rozpravách s Bohem.
Věřím, že náš mozek a našich pět smyslů není všechno, co je v tom velikém vesmíru možno využít, že existují i další nepoznané věci – a to mě začalo lákat. Najednou jsem si říkal: Co je to inspirace? Co je to intuice: To jsou věci nehmotné, přesto jim všichni věříme.