Kdo nosí ponožky do sandálů, neměl raději chodit na besedu do Domu ČT na festivalu ve Varech. Při besedě se tam poprvé představili Lichožrouti, nový film podle úspěšné knihy Pavla Šruta a Galiny Miklínové o neviditelných tvorech, kteří mohou za to, že lidem z každého páru ponožek zůstane jen jedna – ta lichá.
Lichožrouty si oblíbili nejen dětští čtenáři, ale i dospělí, kterým se díky nim dostalo rozumného vysvětlení nepárových ponožek. Lichožroutí příběhy, které Pavel Šrut napsal a Galina Miklínová ilustrovala, byla dokonce vyhlášena cenami Magnesia Litera Knihou desetiletí.
Tvůrci shodně tvrdí, že Lichožrouti existují, podle knihy je ale mohli vidět jen lichoni, tedy osamělí lidé. Díky filmu je spatří ale i ostatní. „Žánrově osciluje mezi dětskou gangsterkou a dobrodružným filmem. Je velice napínavý,“ podotkl Ondřej Trojan.
„Malý lichožrout se vydá hledat svou rodinu, dostane se k mafiánskému strýci Padremu a zamotá se do situace, ve které nikdy nebyl. Jeho bratrance unese jeho odvěký nepřítel Kudla Dederon. A ten naivní malý chlapec najednou pomáhá celé rodině dát se dohromady,“ prozradila o filmovém ději režisérka a animátorka snímku Galina Miklínová.
Příběh je podle ní trochu odlišný od toho knižního, v knize je prý více lichounství, tedy osamění, vyznění ale zůstává u knihy i filmu stejné:
„Vyznění je stejné pro lidi i pro Lichožrouty: Pokud máte rodinu, tak ji mějte rádi, protože jinou mít nebudete.“
Mafiána Padreho namluvil Ondřej Trojan, Dederona Marek Taclík, pro oba to byla první zkušenost s dabingem animovaných postaviček. Hlavnímu hrdinovi Hihlíkovi propůjčil hlas Kryštof Hádek. Diváci uslyší také Marka Najbrta, Josefa Somra, Tatianu Vilhelmovou nebo Matěje Rupperta, který nadaboval ruského lichožrouta Vasila.
Snímek vznikl ve 3D animaci. „Děláme poslední triky, začínáme pracovat na muzice, kterou nám dělá chorvatský muzikant, a finišujeme, protože premiéra je už v říjnu,“ připomněl Ondřej Trojan, kdy se diváci mohou na Lichožrouty těšit. Nejen v každém lichém kině.
