Brno – Zeď jako symbol rozdělení z politických nebo náboženských pohnutek i jako podobenství lidské osamělosti je tématem knihy povídek deseti evropských autorů. Vedle držitele Nobelovy ceny Heinricha Bölla nebo polské spisovatelky Olgy Tokarczukové je v ní zastoupen i český spisovatel Jiří Kratochvíl. Ilustrovaná antologie s názvem 1989. Příběhy zdí je určena především dětem a mládeži.
Berlínská zeď, nejznámější symbol rozdělené Evropy, padla v listopadu 1989, méně nápadné zdi se ale stavět nepřestaly. Nakladatelství Host v anotaci píše: Méně symbolické, méně nápadné, přesto budované s obdobnou nenávistí, se strachem a bez touhy po dorozumění. Dosud nás obklopuje labyrint nesmyslných zdí, které rozdělují lidstvo z rasových pohnutek, kvůli odlišné víře, kultuře i pro majetek. Kniha jako velké graffiti o snu, o ideálu, namířená proti intoleranci a smutné šedi zdí, je věnována novým mladým architektům. Aby již navždy namísto tupé strnulosti zdí volili živou a tvořivou ohebnost mostů.
Povídková kniha původně vydaná k výročí pádu Berlínské zdi se stala loni bestsellerem knižního veletrhu v Římě. Mimo originálního italského vydání vyšla také ve Francii, Německu, Polsku, Rusku a Španělsku, nyní byla přeložena do češtiny. „Neoblékneme si dederonové košile a nezačneme vysvětlovat, co to byli domovní důvěrníci. Musíme se ale snažit zprostředkovat emoci, kterou tehdy lidé zakoušeli,“ říká vydavatel Miroslav Balaštík z nakladatelství Host.
Největší zeď dneška? Internet
Povídky v Příbězích zdí jsou mnohdy pohádkově laděné, plné nápaditých obrazů a fantazie. Vrací se i do historie – například polská spisovatelka Olga Tokarczuková se snaží vžít do myšlení vojáka střežícího hranice socialismu. Český příspěvek naopak našel své téma v přítomnosti.
Podle autora povídky Jiřího Kratochvíla má zeď podobu dlouhé řady počítačových monitorů, u kterých sedíme spojeni se světem, a přitom každý sám. V pohádkové moralitě vystupují postavy pojmenované jako televizáci, computeráci a interneťáci. „Přišel jsem na to, že nejnebezpečnější zdí dneška je paradoxně internet. Zároveň spojuje a zároveň rozděluje,“ dodává Kratochvíl.
I ve zdánlivě prostupném světě existují zdi, sice neviditelné, ale drží pevně, upozorňuje kniha. „Zdi, které jsou mezi rodiči, kteří se rozvádí, zdi, které obklopují člověka, když se uzavře…“ vyjmenovává další příklady Balaštík. Antologie je uvozena citátem Ericha Honeckera, generálního tajemníka Komunistické strany NDR, z 19. ledna 1989, vztáhnout by se jeho slova dala ale i na ty stále existující a méně nápadné zdi: Zeď tu bude stát padesát, nebo klidně i sto let, pokud ji budeme potřebovat.
1989. Příběhy zdí. Zastoupení autoři: Elia Barcelóová, Heinrich Böll, Andrea Camilleri, Didier Daeninckx, Max Frisch, Jiří Kratochvil, Ludmila Petruševská, Ingo Schulze, Olga Tokarczuková a Miklós Vámos; ilustroval: Henning Wagenbreth; vydalo: nakladatelství Host.
