10 spisovatelů nabádá: Zbořte zdi, stavte mosty

Brno – Zeď jako symbol rozdělení z politických nebo náboženských pohnutek i jako podobenství lidské osamělosti je tématem knihy povídek deseti evropských autorů. Vedle držitele Nobelovy ceny Heinricha Bölla nebo polské spisovatelky Olgy Tokarczukové je v ní zastoupen i český spisovatel Jiří Kratochvíl. Ilustrovaná antologie s názvem 1989. Příběhy zdí je určena především dětem a mládeži.

Berlínská zeď, nejznámější symbol rozdělené Evropy, padla v listopadu 1989, méně nápadné zdi se ale stavět nepřestaly. Nakladatelství Host v anotaci píše: Méně symbolické, méně nápadné, přesto budované s obdobnou nenávistí, se strachem a bez touhy po dorozumění. Dosud nás obklopuje labyrint nesmyslných zdí, které rozdělují lidstvo z rasových pohnutek, kvůli odlišné víře, kultuře i pro majetek. Kniha jako velké graffiti o snu, o ideálu, namířená proti intoleranci a smutné šedi zdí, je věnována novým mladým architektům. Aby již navždy namísto tupé strnulosti zdí volili živou a tvořivou ohebnost mostů.

Povídková kniha původně vydaná k výročí pádu Berlínské zdi se stala loni bestsellerem knižního veletrhu v Římě. Mimo originálního italského vydání vyšla také ve Francii, Německu, Polsku, Rusku a Španělsku, nyní byla přeložena do češtiny. „Neoblékneme si dederonové košile a nezačneme vysvětlovat, co to byli domovní důvěrníci. Musíme se ale snažit zprostředkovat emoci, kterou tehdy lidé zakoušeli,“ říká vydavatel Miroslav Balaštík z nakladatelství Host.

Nahrávám video

Největší zeď dneška? Internet 

Povídky v Příbězích zdí jsou mnohdy pohádkově laděné, plné nápaditých obrazů a fantazie. Vrací se i do historie – například polská spisovatelka Olga Tokarczuková se snaží vžít do myšlení vojáka střežícího hranice socialismu. Český příspěvek naopak našel své téma v přítomnosti.

Podle autora povídky Jiřího Kratochvíla má zeď podobu dlouhé řady počítačových monitorů, u kterých sedíme spojeni se světem, a přitom každý sám. V pohádkové moralitě vystupují postavy pojmenované jako televizáci, computeráci a interneťáci. „Přišel jsem na to, že nejnebezpečnější zdí dneška je paradoxně internet. Zároveň spojuje a zároveň rozděluje,“ dodává Kratochvíl.

I ve zdánlivě prostupném světě existují zdi, sice neviditelné, ale drží pevně, upozorňuje kniha. „Zdi, které jsou mezi rodiči, kteří se rozvádí, zdi, které obklopují člověka, když se uzavře…“ vyjmenovává další příklady Balaštík. Antologie je uvozena citátem Ericha Honeckera, generálního tajemníka Komunistické strany NDR, z 19. ledna 1989, vztáhnout by se jeho slova dala ale i na ty stále existující a méně nápadné zdi: Zeď tu bude stát padesát, nebo klidně i sto let, pokud ji budeme potřebovat.

1989. Příběhy zdí. Zastoupení autoři: Elia Barcelóová, Heinrich Böll, Andrea Camilleri, Didier Daeninckx, Max Frisch, Jiří Kratochvil, Ludmila Petruševská, Ingo Schulze, Olga Tokarczuková a Miklós Vámos; ilustroval: Henning Wagenbreth; vydalo: nakladatelství Host. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
před 5 hhodinami

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
před 17 hhodinami

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
před 23 hhodinami

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.