Karlovy Vary - Kdo není s námi, je proti nám, tahle v historii už několikrát použitá věta podle amerického režiséra Olivera Stonea nejlépe vystihuje poválečné Spojené státy. „My jsme prostě vždycky věřili tomu, že jsme někým ohroženi,“ dává Stone do souvislosti mocenské prvenství USA a jejich paranoiu. Ale i Spojené státy podle něho čeká jednou zánik, stejně jakoukoli jinou říši v dějinách.
Stone se do své vlasti pustil na tiskové konferenci na karlovarském festivalu, jehož je hostem. Mimo jiné na ní vyjádřil své sympatie k Edwardu Snowdenovi, který vyzradil detaily amerického odposlechového programu, za což je obviněn ze špionáře a stíhání se snaží zabránit (zatím marným) získáním azylu. „Snowden by měl zůstat v USA a George Bush a jiní by měli být zavřeni kvůli válečným zločinům,“ nechal se slyšet Stone.
„Je pro mě hrdina, protože zveřejnil tajemství, která by nás měla zajímat všechny,“ uvedl, že o něco podobného se snažil i ve svém desetihodinovém dokumentu Nevyřčené dějiny Spojených států, který je kritickým pohledem na USA jako velmoc sledující napříč nejrůznějšími dějinnými situacemi – od 2. světové války po současnost – vlastní dobyvačné a ziskuchtivé cíle. Karlovarský festival ze snímku promítá dva díly: věnované atomové bombě a zabývající se přístupem prezidentů Bushe a Obamy k válce proti terorismu.
„Lidem chybí celkový obraz a my se ho tímto snímkem snažíme postihnout. Celkový obraz je skutečně důležitý, ale neučí se o něm na školách,“ upozorňuje Stone a jako příklad uvádí podle něj neúplné informace o svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki na sklonku druhé světové války. „To, co se odehrávalo v Sovětském svazu a jeho satelitech v kontextu propagandy, je nesrovnatelné s tím, co jsme zažívali my. Protože mýtus o jaderných bombách byl motivovaný jen paranoiou, strachem o národní bezpečnost,“ tvrdí Stone.
Všichni se Ameriky bojí a Amerika se bojí všech, tvrdí Stone
Snowden požádal o azyl asi ve dvaceti zemích - neúspěšně. „A proč je tomu tak?“ ptá se režisér. „Protože se všichni Ameriky bojí!“ odpovídá si. Zdůrazňuje přitom, že jako filmař jen vypráví příběhy - a to platí i v případě Nevyřčených dějin, jakkoli jejich téma vyznívá politicky.
"Je to pouze příběh země, která ztrácí svou cestu. USA si myslí, že jsou dominantní silou v celém vesmíru. Jsou silné na mořích, na zemi, ve vzduchu i v kybernetickém prostoru. Před druhou světovou válkou to byla nevinná země, ale po ní je ochromenná strachem o národní bezpečnost, strachem z komunismu. Od roku 1945 je příběh Ameriky příběhem paranoie," říká Stone. A ten podle jeho názoru odstartovalo svržení atomových bomb, které dalo Spojeným státům pocit morální nadvlády.
„Vy všichni jste pod kontrolou velkého bratra z USA. Je to takové globální odposlouchávání,“ tvrdí, že ke světu vyobrazeném Georgem Orwellem v románu 1984 nemá ten současný v něčem zas tak daleko. „Jak dlouho může člověk zůstat nezávislý ve světě, když existuje takovýto systém?“
Odpovídá si dalším snímkem, který představuje v Karlových Varech - historickým velkofilmem Alexander Veliký o makedonském panovníkovi, který ve své době ovládl většinu tehdy Řekům známého světa. „Je to paralelní příběh mezi minulostí a přítomností,“ upozorňuje Stone. „Alexander je vlastně úplným protikladem George Bushe. Alexander vybudoval říši mysli, kdežto Bush stojí za vším, co je špatného na pověsti Západu,“ domnívá se Stone, který bývalého amerického prezidenta kritizuje za invazi do Iráku. Kriticky i svými filmy (Četa, Narozen 4. července) se vyslovil také proti válce ve Vietnamu, z které se vrátil s traumatizujícími zkušenostmi. „Historie nás učí jednu věc,“ uzavírá Stone. „Žádná říše nevydrží, ani dominance USA.“
