Důležitou ingrediencí, která se při malování na vodě přimíchává do barev, je hovězí žluč. Díky ní se barva udrží na hladině. Místo šepsování plátna si Tereza Gemelová připraví v obrovském plechu vodní lázeň s přídavkem turecké gumy v prášku. Pak si namíchá barvu. „Používám turecké pigmenty, které smíchám s vodou a kapkami hovězí žluči. Míchání barev je docela složité, protože se vám rozpíjí podle toho, kolik žluči použijete. Ta také postupně vyprchá, takže musíte domíchávat,“ vysvětluje studentka výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.
Studentka se naučila tureckou techniku malování na vodě
Pak si nacáká nebo kápne barvu na hladinu a maluje. Používá štětce z koňských žíní obvázané rybím vlascem, jemnější kresbu dělá drátky. „Základem je takzvané mramorování, můžeme ale vytvářet i ornamenty nebo květiny, které patří k tradičním motivům EBRU,“ vysvětluje. Kresbu pak otiskuje na papír, na látku i keramiku. Techniku EBRU se naučila během stáže v Istanbulu od umělkyně, která se na ni specializuje. „Pomáhala jsem v jejím ateliéru s různými věcmi včetně pořádání výstav, přitom jsem se EBRU naučila,“ říká dívka.
Turečtí umělci při EBRU dodržují tradici, která z náboženských důvodů nedovoluje zobrazovat lidi a zvířata. Tereza Gemelová se doma v Lichnově od této tradice oprostila a začala malovat na vodě třeba koně. Techniku chce dál využívat ve své volné tvorbě a plánuje ji předávat dál. V srpnu chystá kurzy EBRU s tradičními pomůckami.