Praha - Schodek státního rozpočtu se příští rok může pohybovat mezi 160 až 170 miliardami korun, avšak jen za předpokladu, že se podaří prosadit rozsáhlé škrty, které navrhuje Fischerova vláda. V dnešních Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Eduard Janota. Peníze má ušetřit především zmrazení platů ve veřejném sektoru a úspory na ministerstvech. Některé rozpočtové kapitoly mohou přijít až o 20 procent prostředků. Janotou navrhované výdajové rámce podpořila i Národní ekonomická rada vlády (NERV).
V návrhu programového prohlášení, které chce vláda přijmout na své pondělní schůzce, podle Janoty žádná konkrétní čísla ohledně schodku rozpočtu nebudou. „Myslím si, že když tam bude závazek k odpovědné fiskální politice, v programovém prohlášení to zcela stačí,“ řekl k tomu Janotův předchůdce v úřadu Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).
Právě dosažení co možná největší rozpočtové disciplíny si Janota vytknul za svůj hlavní cíl v čele ministerstva financí. Ekonomové i politici však přiznávají, že kvůli předpokládanému propadu ekonomiky v letošním roce rozhodně nebude udržení deficitu na uzdě lehkým úkolem.
„Úloha pro jakoukoli vládu bude v tomto směru velmi obtížná,“ přiznává guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. „Na druhé straně je zřejmé, že je potřeba udržet deficity v rozumných mezích a je lépe se trochu omezit teď než později. Bylo by to velmi bolestné, to vidíme třeba teď v Maďarsku,“ dodal.
Schodek by mohl být přes 220 miliard
Podle Janoty by kvůli recesi mohl stát na daních vybrat v příštím roce až o 100 miliard míň. Výpadek dalších šedesát miliard korun by měly nižší příjmy ze sociálního pojištění. „Kdybych tomu nechal volný průběh, deficit rozpočtu by mohl skončit někde na 223 miliardách,“ zdůraznil Janota. „To je pro mě nepřijatelné jako pro ministra financí i jako pro odborníka přes rozpočet,“ dodal.
Eduard Janota, ministr financí:
Opatření, která budu navrhovat, jsou velmi komplikovaná, protože vývojem z posledních deseti let se stalo to, že státní rozpočet lze z pozice ministra financí fakticky ovlivňovat v úrovni 18 až 19 procent. Vše ostatní jsou věci dané zákony.
Výdajovou stránku rozpočtu může ministerstvo financí ovlivnit jen z menší části. Většinu totiž tvoří takzvané mandatorní výdaje, které stát platí například na důchody a sociální dávky. Ty jsou dány zákonem. Janota si tak největší úspory slibuje především z plánovaného zmrazení platů státním zaměstnancům. Naopak prioritami rozpočtu by měly nadále zůstat výdaje na vědu a výzkum a výdaje na rozvoj infrastruktury.
„Ne“ zmrazování platů, vzkazuje ČSSD
Na co nejnižší schodek rozpočtu tlačí především strany bývalé vládní koalice. Kalousek před svým odchodem z čela ministerstva financí navrhoval schodek ve výši 150 miliard korun, což by představovalo zhruba 4,7 procenta HDP. Naopak ČSSD klade důraz na zachování sociálních standardů. Chce proto prosadit růst mezd ve veřejném sektoru alespoň na úrovni inflace. „Pokládal bych za velmi užitečné, kdybychom nejenom v letošním, v příštím, ale i v tom následujícím roce udrželi deficit státního rozpočtu pod 200 miliardami korun,“ řekl stínový ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Návrhy ministerstva financí na výdajové rámce dnes podpořili členové Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Došli jsme k závěru, že ministr financí Eduard Janota dělá maximum možného,“ řekl večer člen NERV Tomáš Sedláček. Ten však zároveň upozornil na to, že on osobně by byl v dalších letech při snižování deficitu ještě ambicióznější. Splnění tzv. Maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura (podíl deficitu veřejných financí tři procenta na HDP) se podle něj totiž takto oddaluje až za rok 2015.
Návrh státního rozpočtu na příští rok musí vláda poslancům předložit do konce září. Schvalovat ho však s největší pravděpodobností bude až sněmovna v novém složení, která vzejde z předčasných voleb. Ty by se měly konat v říjnu.
Nereálných 38 miliard pro letošek
Optimisticky se ale nevyvíjí ani letošní rozpočet. Jeho platnou podobu počítající se schodkem 38,1 miliardy schválila vláda a následně i poslanci v závěru minulého roku. Tehdy ovšem ještě málokdo tušil, jak špatně si česká ekonomika povede. Teď je jasné, že hospodaření státu bude v letošním roce vypadat úplně jinak. „Otevřeně říkám, že deficit nebude 38, že bude patrně ke 150 miliardám,“ přiznává Janota.
ČSSD by proto chtěla rozpočet znovu posoudit ve sněmovně. Kalousek ale kontruje: „Rozpočet má teď velkou výhodu - vláda nesmí utratit víc.“ Podle exministra by pak hospodaření státu v letošním roce mohla poškodit nezodpovědná politika stran v rámci předvolebního populismu.
