ČEZ chce na Znojemsku postavit větrný park s 16 elektrárnami

Praha - Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje chce v Tavíkovicích a Čermákovicích na Znojemsku postavit větrný park s celkovým plánovaným výkonem až 48 megawattů. V lokalitě by v roce 2011 let mělo stát 16 větrníků, každý s instalovaným výkonem dva až tři megawatty. ČTK dnes o tom informoval mluvčí firmy Ivo Měšťánek.

„V současnosti máme souhlasy s výstavbou od obou obcí i rezervované vyvedení výkonu do sítě. Dalšími fázemi projektu budou vypracování studie EIA (studie dopadů projektu na životní prostředí) a získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Park by mohl stát v průběhu roku 2011,“ řekl generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Josef Sedlák.

ČEZ tvrdí, že lokalita je dostatečně větrná a má dobré parametry pro připojení strojů do sítě. „Pro obce bude přínosem pravidelný příspěvek do rozpočtu za každý stroj, navyšovaný každých pět let,“ uvedl Měšťánek. Provoz je projektován na 20 let s možným prodloužením.

ČEZ plánuje postavit v Česku během dvou až tří let větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem přes 100 megawattů. To je zhruba desetina výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. Firma tvrdí, že již má souhlas dotčených obcí. „Již nyní máme souhlasy k výstavbě elektráren o celkovém instalovaném výkonu 110 megawattů,“ uvedl Sedlák.

Vedle větrného parku na Znojemsku plánuje ČEZ rovněž vyrábět energii z větru například u Stříbra na Tachovsku, kde by mělo vyrůst 13 strojů s celkovým výkonem až 39 MW.

V Rešicích a Horních Dubňanech poblíž jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku chce ČEZ postavit 10 až 12 větrníků; okolní obce včetně Dukovan však s výstavbou nesouhlasí. Park Dlouhé pole na Chomutovsku se 33 větrnými elektrárnami o celkovém výkonu 66 MW zase zatím brzdí přítomnost armádních radarů.

Celá elektrárenská skupina pak chce během 15 let investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie celkem 30 miliard korun. Dvě třetiny z této částky jsou určeny právě na výstavbu větrníků. Nyní jsou základem obnovitelných zdrojů skupiny vodní elektrárny.

Česko mělo na konci září v provozu 70 větrných elektráren, jejich instalovaný výkon se během prvních devíti měsíců letošního roku zvýšil téměř o 27 procent na 67 megawattů. Podíl větrníků na celkové výrobě elektřiny je ale dosud nepatrný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
13:47Aktualizovánopřed 56 mminutami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 2 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
včera v 16:15‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.