Pošta změní v září otevírací dobu 265 poboček, u dalších pak v říjnu

Česká pošta upraví od září návštěvní dobu 265 poboček, dalších, převážně menších pošt ve městech, se změna dotkne od října. Celkově půjde o zhruba 1500 poboček, tedy o téměř polovinu všech pošt. Pošty budou mít dva dny v týdnu otevřeno od 10:00 do 18:00 a tři dny od 08:00 do 16:00 hodin. Podnik změny zavede po zkušenostech z koronavirové krize. V současnosti je provozní doba nejednotná, každá pobočka jí má jinak, uvedl mluvčí Matyáš Vitík.

Důsledkem změn bude vedle posunu hodin pro veřejnost vyšší obsazenost přepážek a také lepší zastupitelnost v případě neočekávaných událostí, například během epidemií. Česká pošta provozuje celkem 3200 poboček a zaměstnává 29 tisíc lidí.

Ke změně otevírací doby nedojde u jednopřepážkových poštovních poboček ve venkovské síti a pošt s nepřetržitým provozem. V obcích nad 20 tisíc obyvatel bude fungovat vždy jedna hlavní pošta, jejíž současný rozsah otevíracích hodin pro veřejnost zůstane. Otevírací doba poštovních poboček umístěných v obchodních centrech se rovněž nemění.

„Hlavním principem změny je nahrazení takzvaného dvousměnného provozu jednosměnným. V praxi to bude vypadat tak, že místo dvou pracovníků, kteří se v jednom dni střídali ve dvou intervalech, bude nově jeden pracovník zajišťovat přepážku v pondělí a ve středu od otevření pošty až do 18:00 hodin a v úterý, čtvrtek a v pátek od 08:00 hodin až do uzavření konkrétní pobočky. V konečném důsledku to umožní obsadit více přepážek, které doposud mnohdy zůstávaly neobsazené,“ uvedl Vitík.

Pošta tak zároveň reaguje na neočekávané události posledních měsíců, kdy se pošťáků dotýkala karanténní opatření a řešily se personální zástupy na jednotlivých provozovnách. Jednosměnný provoz umožní vytvoření personálních kapacit na menších poštách, které by byly případně využity na velkých pobočkách. Nové nastavení umožní i snazší zvládnutí vánočních provozů a výpadku velkých skupin pracovníků bez nutnosti čerpat další personální náklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...