Sklizeň obilovin i řepky bude letos nižší než loni. Slabší úroda může zdražit pečivo

Sklizeň základních obilovin letos podle prvních odhadů proti loňskému roku klesne o 3,3 procenta na 6,784 milionu tun. Jejich hektarový výnos má být nižší o dvě procenta. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,135 milionu tun, meziročně o 1,9 procenta méně, vyplývá z prvních odhadů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nižší úroda může zdražit pekárenské výrobky a lidé by měli počítat i s vyššími cenami ovoce a zeleniny, upozorňují analytici.

„Zejména menší zemědělci jsou ve svých odhadech hektarových výnosů zatím opatrní, což může souviset s nedostatkem srážek z počátku jara či obavami z poškození porostů vlivem dalšího průběhu počasí,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Nejpěstovanější plodinou na českých polích je letos pšenice ozimá, která zabírá třetinu z celkové osevní plochy. Statistici ale očekávají, že její sklizeň letos klesne téměř o šest procent na 4,445 milionu tun. Důvodem je snížení osevní plochy zhruba o pět procent a také nižší hektarový výnos. Pšenice jarní se podle odhadů sklidí 103 tisíc tun, o 7,3 procenta více než loni.

Úroda ječmene jarního vzroste mírně na 1,081 tun, ječmene ozimého by naopak mělo být sklizeno asi 625 tisíc tun, tedy o tři procenta meziročně méně. Díky rozšíření osevní plochy by na 159 tisíc tun měla vzrůst produkce žita. Úroda ovsa pak má být asi o pětinu vyšší, zemědělci by ho měli sklidit 164 tisíc tun. Sklizeň tritikale, tedy křížence žita a pšenice, má podle odhadů vzrůst o šest procent na 207 tisíc tun.

Odhad sklizně základních obilovin je letos o 2,5 procenta nižší ve srovnání s průměrem za posledních deset let.

„Z dlouhodobého hlediska plochy oseté základními obilovinami klesají. Ve srovnání s rokem 2010 jsou jejich výměry nižší o 100 tisíc hektarů. Výrazný je zejména úbytek ploch jařin, zatímco plochy ozimů jsou téměř na stejné úrovni,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Řepka letos zabírá 15 procent z celkové osevní plochy. Proti loňsku se ale výměra snížila o tři procenta na 368 tisíc hektarů. To je také důvod, proč by i přes očekávaný vyšší výnos měla úroda řepky letos klesnout.

Nižší sklizeň může zdražit pečivo

Vzhledem k tomu, že letošní úroda obilovin bude podprůměrná, lze podle analytiků očekávat, že dojde ke zdražování pekárenských výrobků. A lidé by měli podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka počítat i s vysokými cenami ovoce a zeleniny, protože výkupní ceny většiny zemědělských plodin se budou držet na vysokých úrovních. 

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda souhlasí, že propad sklizně, který by měl být patrný zejména u pšenice, se může odrazit v růstu ceny pekárenských výrobků. Ovšem ale upozorňuje, že prvotní odhady sklizní bývají často spíše pesimističtější, než jaká je nakonec sklizeň finální. „V uplynulých letech tomu tak v řadě případů bylo,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
před 2 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
09:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 11 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 22 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...