Na velké internetové firmy by mohla v Česku v budoucnu dopadnout sedmiprocentní digitální daň. Vládní návrh, který ji zavádí, v úvodním kole podpořila sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Měly by jí podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.
Poslanci podpořili digitální daň. Ročně by měla Česku přinést zhruba pět miliard
Události: Digitální daň prošla sněmovnou (zdroj: ČT24)
Navrhovaná daň se bude týkat tržeb. Nepůjde tak o daň ze zisku. Základ budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období, ale jen ta část vztahující se k českým uživatelům.
Hospodářské noviny v pondělí s odvoláním na nejmenovaný americký vládní zdroj informovaly o varování Spojených států, že kvůli digitální dani zavedou USA vůči Česku odvetná opatření. Washington daň považuje za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech. Podobný spor vedou USA i s Francií, která má tříprocentní digitální daň.
Schillerová: Úpravu resort řešil i se Spojenými státy
„Ani mezinárodní rychlík neprojede Českou republikou, když tu nebudou koleje. To znamená, kdyby tu nebyla infrastruktura IT, tak by těžko tyto firmy tady mohly už 10 let podnikat a neplatit nám skoro žádné daně. To si myslím, že není v pořádku a není to fér vůči podnikatelům, kteří ty daně tady platí,“ argumentovala ve středu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Dříve přitom uvedla, že se případné odvety USA neobává. Nyní před poslanci informovala, že úpravu ministerstvo řešilo i s velvyslanectvím USA. „Nemáme oficiální informace, že by se vůči nám něco chystalo,“ řekla. Podle ní není daň „ušita“ na americké firmy, ale dopadne i na jiné, které překročí ukazatele stanovené zákonem.
Zpravodaj k předloze Václav Votava (ČSSD) označil zavedení digitální daně za úspěch sociální demokracie. „Neměli bychom tomu pomyslnému chrastění řetězy ustupovat,“ řekl na adresu možné odvety ze strany USA.
Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura však chce, aby vláda poslance informovala o tom, jaká jednání vedla a jaké jsou záruky, že v případě schválení zákona nepřijdou protiopatření. Těch se kromě opozice obávají i některé české firmy.
USA se takhle ozvaly kvůli Francii. Washington pohrozil Paříži kvůli dani z digitálních služeb zavedením cla na některé zboží. Francie podle informací z úterý navrhla, že odloží splatnost daně z dubna až na konec roku.
Tuzemské ministerstvo financí navrhlo zavést takzvaný DST model digitální daně navržený dříve Evropskou komisí, který se ale v Evropské unii nepodařilo prosadit. Zdaňuje vybrané internetové služby. Jde o umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítích nebo prodej dat o uživatelích. Zdaňovacím obdobím by měl být kalendářní rok a daň by měla být placena v měsíčních zálohách.
Schillerová podotkla, že zákon vláda navrhuje na čtyři roky. „Současně jsme připraveni – pokud bude na platformě OECD přijato celosvětové jednotné řešení – ho okamžitě zrušit,“ uvedla.
Na e-shopy daň nedopadne
Dani budou podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber. Daň se ale nebude vztahovat na e-shopy nebo na služby spojené s hraním počítačových her.
Zákon má vstoupit v účinnost patnáctým dnem po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pokud ho parlament stihne projednat, mohla by tak daň začít platit již letos. Na služby, které firmy poskytly před nabytím účinnosti zákona, se nebude vztahovat.
Předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek už přišel s pozměňovacím návrhem, aby se sazba daně snížila ze sedmi na tři procenta. Navrhovaných sedm procent by podle něj mohlo firmy neúměrně zatížit. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) chce daň snížit na pět procent, stejnou výši chtějí i Piráti.
- O digitální dani pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, se na celoevropské úrovni poprvé začalo hovořit na summitu EU v Tallinu v září 2017. Tehdejší předseda Evropské komise (EK)Jean-Claude Juncker tehdy prohlásil, že unijní exekutiva předloží v roce 2018 návrh nových pravidel o spravedlivém a efektivním zdanění digitálních firem.
- Hlavním argumentem zastánců digitální daně je, že velké internetové společnosti inkasují v daných státech obrovské zisky, ale na daních odvedou ročně jen velmi málo. Nyní mohou tyto firmy zisk přiznávat v zemích s nízkými daněmi, jako je Irsko nebo Lucembursko. Nezáleží na tom, ze kterých zemí ve skutečnosti zisk pochází.
- EK představila návrhy na změny ve zdanění digitálních firem v březnu 2018. Návrh zahrnoval tříprocentní daň z příjmů z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (19,4 miliardy Kč) a příjmy v EU 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč).
- Ministrům financí členských zemí EU se ale poté několikrát nepodařilo najít shodu o možné podobě budoucí daně z digitálních služeb. Proti se postavily například Irsko, Švédsko nebo Dánsko. Unie poté oznámila, že se chce podílet na celosvětovém řešení v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve svém programu ale zdůraznila, že pokud se nepodaří do konce roku 2020 dosáhnout celosvětové dohody na digitální dani, měla by EU jednat sama. Některé země se následně rozhodly postupovat samostatně.
- Tříprocentní digitální daň schválil loni v červenci francouzský parlament. Tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných ve Francii se týká firem, které mají v této zemi příjmy nad 25 milionů eur (640 milionů Kč) a celosvětově nad 750 milionů eur (19,2 miliardy Kč). Washington pohrozil Francii kvůli dani z digitálních služeb zavedením cla na některé zboží. V lednu 2020 bylo oznámeno, že se obě země dohodly na příměří. Francie odloží výběr digitální daně na konec roku a USA na oplátku zatím nezavedou odvetná cla.
- Loni v říjnu italská vláda a v prosinci i parlament schválily jako součást zákona o rozpočtu na letošní rok i digitální daň. Týká se společností, jejichž roční tržby v celém světě přesahují 750 milionů eur a které mají z digitálních služeb příjmy nad 5,5 milionu eur. Ministerstvo financí odhaduje, že tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných v Itálii přinese státní pokladně letos 600 milionů eur (15,5 miliardy Kč).
- Loni v dubnu také rakouská vláda zvýšila chystané zdanění technologických společností na pět procent jejich příjmů z reklamy z původně plánovaných tří procent. Daň, kterou schválily i obě komory parlamentu a která začala platit od letoška, je součástí balíčku opatření zaměřených na velké technologické společnosti, jako je Google, Amazon a Facebook, které podle názoru vlády neplatí spravedlivé daně. Vídeň předpokládá, že tato opatření přinesou do státní pokladny ročně více než 200 milionů eur (přes pět miliard Kč). Plán zahrnuje pětiprocentní daň z příjmů z on-line reklamy pro společnosti, jejichž celosvětové roční příjmy činí nejméně 750 milionů eur (19 miliard korun), z toho minimálně 25 milionů v Rakousku.
- Plány na zavedení digitální daně již dříve ohlásily také například Španělsko či Británie, která by podle agentury Reuters chtěla zavést dvouprocentní digitální daň od letošního dubna, stejně tak jako Kanada. Ve Španělsku počátkem loňského roku schválila vláda podobný zákon jako ve Francii, jeho přijetí ale odložily dvoje předčasné volby, které se loni v zemi konaly. Zavedení digitální daně slíbila i vláda v Dánsku.
- Zdroj: ČTK