Lhůta pro vracení odpočtu daně z přidané hodnoty se zřejmě prodlouží o polovinu na 45 dnů. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík neprosadil při středečním jednání sněmovního rozpočtového výboru o vládní novele daňového řádu úpravu, která by zachovala nynějších 30 dnů. Uspěl naopak s pozměňovacím návrhem, jenž zachovává pětidenní toleranční dobu, po kterou nevzniká pokuta za opožděné podání daňového tvrzení.
Lhůta pro vracení odpočtu DPH patří k nejspornějším částem předlohy, která zejména umožní vznik internetového portálu pro on-line vyřizování daňových záležitostí s finančním úřadem. Podle Ferjenčíka a také Jana Skopečka (ODS) jde o kontokorent vlády na účet firem. „Je špatně, aby si vláda půjčila 24 miliard od firem,“ uvedl Ferjenčík.
„V době digitalizace se má prodloužit lhůta o polovinu. To nemůžeme myslet vážně,“ podotkl předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Z argumentů ministerstva financí uznal jen ten, že Ferjenčíkova úprava by u části vratek zkrátila lhůtu na 15 dnů. Pro druhé sněmovní čtení proto připraví odlišný pozměňovací návrh. Kritika prodloužení lhůty zazněla i od koaličního poslance ČSSD Václava Votavy, podle kterého jde proti podpoře podnikání.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tvrdí, že prodloužená lhůta bude ve prospěch daňových subjektů. „Získá se čas na prověření nesporné částky,“ řekla. Suma, kterou stát jednorázově získá, je podle ní vedlejším efektem novely.
24 miliard korun kvůli sporným stovkám milionů, tvrdí Ferjenčík
Sporných částek přitom ubylo po zavedení kontrolního hlášení. „Před jeho zavedením zadržovala finanční správa pět až sedm miliard ročně. To byly peníze, které byly v cash flow státu, nikoliv firem. Dnes zadržuje osm set milionů korun,“ dodala ministryně.
„Je absurdní kvůli osmi set milionům sporných záloh zadržovat 24 miliard korun z daní. To mi přijde postavené na hlavu,“ reagoval Ferjenčík. „Je to jinými slovy kontokorent, který si stát bere od podnikatelů,“ dodal Skopeček.
Schillerová nesouhlasila ani s Ferjenčíkovým návrhem na zachování pětidenní toleranční doby. Poznamenala však, že o této věci je ochotná diskutovat. Například podle Pavla Juříčka (ANO) by v úvahu připadaly tři dny, a to vzhledem k víkendům. „Procedurálně správně tři dny jsou pro každý daňový subjekt podle mého názoru dostačující,“ řekl.
Podnikatelé si budou moci žádat o změnu DIČ, aby neobsahovalo rodné číslo
Předloha přináší i další změny, například bude možné částečné vracení nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty v podobě záloh. Podnikatelé si budou moci požádat o změnu daňového identifikačního čísla (DIČ) tak, aby neobsahovalo rodné číslo. Výbor nepodpořil požadavek Tomáše Martínka (Piráti), aby nově přidělovaná DIČ neobsahovala rodné číslo automaticky.
Dále novela umožňuje při vymáhání zajišťovacích příkazů využít nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo. V případě prohlášení o majetku podle materiálu nebude ochromena činnost firmy proto, že by neměla přístup ke svým penězům. O měsíc se má prodloužit lhůta pro podání daňového přiznání, pokud ho poplatník podá elektronicky. Snižují se některé sankce za porušení daňových povinností.
Ministerstvo financí uvádí, že zákonná podoba on-line finančního úřadu neboli portálu MOJE daně spočívá v rozšíření již existující daňové informační schránky (DIS), kterou nyní využívá jen malá část poplatníků. Systém bude podobný internetovému bankovnictví a jeho uživatelé budou mít lepší přehled o svých daňových povinnostech. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) označuje projekt MOJE daně za vlajkovou loď ministerstva financí.
