Na trh s módou přišli noví hráči, obliba slev zůstává silná. Jak pět let prosperity míchalo kartami

Do světa módy vstoupily řetězce Lidl a Pepco, začal ústup asijských tržnic a stále více lidí při nákupu oblečení a obuvi kombinuje jak internet, tak kamenné prodejny. A zároveň s tím přetrvává fenomén slev. Pět tučných let, které Česko od roku 2014 jako celek zažilo, se projevilo i v módě. Tedy v byznysu, který stojí více než mnohé jiné na rychle se měnících nákupních zvycích a který musí pružně reagovat na čas krize nebo čas prosperity.

Před pěti lety doznívalo v tuzemsku těžké období světové finanční krize (v Česku 2009 až 2013). Více než polovina lidí během ní nakupovala méně oblečení, vybírala levnější prodejny a vyčkávala s nákupem na výprodeje. Mnozí nakupovali, jen když to bylo nezbytně nutné. Své nákupní zvyky měnili zejména lidé s nižšími příjmy, obyvatelé menších sídel či pravidelní zákazníci hypermarketů a tržnic, ukázal v roce 2010 průzkum společnosti Incoma GfK.

Jiné průzkumy poukazovaly na to, že například v roce 2009 klesla nákupním centrům kvůli krizi návštěvnost meziročně až o třicet procent, což nejvíce pocítily právě prodejny s módou. 

Od té doby se hodně změnilo. Hospodářský výkon Česka začal prudce stoupat. Měnila se i podoba obchodní sítě pro oblečení a móda, hráči na trhu, nákupní zvyklosti, objevily se nové požadavky zákazníků.  

V roce 2014 byly hlavními místy pro nákup oděvů a obuvi prodejny Deichmann, následované řetězcem Tesco (FF) a C&A. V první pětici se pak ještě umístily podle tehdejší studie GfK Fashion prodejny Baťa a Sportisimo. O pět let později se vedoucí skupina kamenných prodejen promíchala. Nová studie GfK Fashion 2019 zmiňuje na prvním místě Sportisimo, za ním pak Lidl a Deichmann. První pětku doplňují Tesco (FF) a C&A. 

Když se pak ještě připočtou stále sílíci internetové obchody pro nákup módy, prádla, oblečení a obuvi, vyjde jako „skokan pětiletky“ řetězec Lidl. Jeho Lidlshop.cz se totiž prosazuje i v této sféře, spolu se Sportisimo.cz se dostal na třetí internetovou příčku.

V této kategorii nyní vyhrál Bonprix.cz a druhý byl Zoot.cz (nyní v tříměsíční ochraně před věřiteli). Před pěti lety bylo přitom pořadí prvních tří Aukro.cz,  Bonprix.cz a Tchibo.cz. 

Lehce odlišný pohled nabízí vyhledávač oblečení Glami.cz. Jako desítku hlavních hráčů v českém on-line světě módy uvádí firmy Bonprix, Sportisimo, AboutYou, Zoot, E-obuv, H&M, Deichmann, Astratex, A3 Sport a Zara. 

  • 2018          135
  • 2017           115
  • 2016             98
  • 2015             81
  • 2014             67
  • Zdroj: APEK a Heureka (2019)

Růst nákupů na internetu a vzestup e-shopů je nepopiratelným fenoménem posledních let. Zatímco v roce 2013 udávalo 53 procent dotázaných, že oděvy a módu nakupují výhradně v kamenné prodejně, o pět let později jich bylo jen 44 procent. Těch, kteří nakupují pouze na internetu zůstal přitom stejný podíl (7 procent).

Přibývá tak spotřebitelů, kteří využívají obou kanálů a do svého rozhodování stále víc zapojují on-line platformy. Podle studií GfK FutureBuy v letech 2013 a 2018 jich je 49 procent, o devět procentních bodů více než dříve. A právě v segmentu Oděvy/móda je těchto „obojživelníků“ nejvíce ze všech sledovaných částí trhu. Odborníci pak k tomu dodávají, že propojovat „bricks and clicks“ dává pro obchodníky smysl.  

S růstem prosperity a širší nabídky slábne pozice asijských prodejen a tržišť. V době krize tam podle některých průzkumů nakupovalo přes dvacet procent populace. Ve studii GfK Fashion 2019 uvádělo opakovaný nákup v těchto místech 12 procent dotázaných, jednorázový  nákup zmiňovalo 14 procent. 

Orientaci na kombinaci kamenných obchodů a e-shopů potvrzuje i studie EY z roku 2017. Podle ní například 80 procent mladých lidí (a zhruba polovina ostatních) v kamenných obchodech přes chytrý telefon srovnává cenu, hledá recenze nebo si zboží fotí. Kamenné obchody nadále hrají při nákupu oblečení důležitou roli díky inspiraci a možnosti „vyzkoušení“. 

Studie také ukázala, že právě u oblečení panují mezi ženami a muži největší rozdíly v nákupním chování. Ženy (58 procent dotázaných) nakupují v porovnání s muži (26 procent) oblečení mnohem více pro radost. Jen o trochu níže stojí pro ženy obnovení šatníku či nakupování ve slevách. 

U mužů je hlavní motivací nahrazení obnošených kousků (76 procent) nebo pořízení zcela nového druhu do jejich šatníku (43 procent). 

Vývoj HDP (v %)
Zdroj: ČSÚ/ČNB

Ani přes pětiletý vzestup hospodářství ovšem nepolevuje obliba slev. 

„Podle výsledků studie GfK Fashion 2019 nakoupí ve slevách, akcích a výprodejích zákazníci téměř šedesát procent oblečení a obuvi. Nejčastěji takto nakupují v posezonních výprodejích, následují akce z reklamních letáků a slevy vázané na věrnostní programy a registrace u prodejce,“ uvedl Zdeněk Skála z GfK Czech. Za uplynulých pět let tak došlo jen k mírnému poklesu obliby slev, a to ze 63 na 58 procent. 

Slevy máme rádi

K tomu Skála dodává, že „v některých prodejnách jsou podle respondentů slevy tak časté, že v nich prakticky nikdy nenakupují za plné ceny“. Nejčastěji byly v této souvislosti zmiňovány prodejny Lidl, Sportisimo a Tesco F&F. 

K zajímavému závěru došel Tomáš Molnár z EY. Na základě studie EY z roku 2017 podotkl, že „rostoucí tendence nákupu oděvů u mladé generace pouze na základě slev je alarmující a svědčí o nedostatečném cílení komunikace a budování vztahu se zákazníkem ze strany značek a obchodníků“. Na slevy tehdy nejčastěji reagovala mladá generace (59 %), speciálně mladé dívky a ženy (71 %), které cíleně vyhledávaly výhodné nabídky. A zatímco muži jdou do obchodů často s jasným cílem i představou o značce, až 40 procent žen se rozhoduje teprve v obchodě o tom, jaký produkt a kterou značku si koupí.

I loňský rok byl pro obchodníky úspěšný

Úspěšné roky obchodníků, nejen s módou, potvrzují také statistici. Podle jejich propočtů rostly maloobchodní tržby (bez aut) loni pátým rokem za sebou. Jen loni se meziročně zvýšily téměř o pět procent. O rok dříve se přitom vzestup přibližoval bezmála šesti procentům. 

Spotřeba domácností přitom byla loni hlavním tahounem české ekonomiky. Lidé měli zájem především o počítače a telefony, oděvy a obuv, stejně tak například o výrobky pro sport a rekreaci. Ekonomové sice odhadují, že letos zřejmě růst spotřeby poleví, ale i tak bude stále velmi silná. Je to dáno rekordní zaměstnaností a solidním zvyšováním mezd. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 19 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 21 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
23. 8. 2026

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.