Na trh s módou přišli noví hráči, obliba slev zůstává silná. Jak pět let prosperity míchalo kartami

Do světa módy vstoupily řetězce Lidl a Pepco, začal ústup asijských tržnic a stále více lidí při nákupu oblečení a obuvi kombinuje jak internet, tak kamenné prodejny. A zároveň s tím přetrvává fenomén slev. Pět tučných let, které Česko od roku 2014 jako celek zažilo, se projevilo i v módě. Tedy v byznysu, který stojí více než mnohé jiné na rychle se měnících nákupních zvycích a který musí pružně reagovat na čas krize nebo čas prosperity.

Před pěti lety doznívalo v tuzemsku těžké období světové finanční krize (v Česku 2009 až 2013). Více než polovina lidí během ní nakupovala méně oblečení, vybírala levnější prodejny a vyčkávala s nákupem na výprodeje. Mnozí nakupovali, jen když to bylo nezbytně nutné. Své nákupní zvyky měnili zejména lidé s nižšími příjmy, obyvatelé menších sídel či pravidelní zákazníci hypermarketů a tržnic, ukázal v roce 2010 průzkum společnosti Incoma GfK.

Jiné průzkumy poukazovaly na to, že například v roce 2009 klesla nákupním centrům kvůli krizi návštěvnost meziročně až o třicet procent, což nejvíce pocítily právě prodejny s módou. 

Od té doby se hodně změnilo. Hospodářský výkon Česka začal prudce stoupat. Měnila se i podoba obchodní sítě pro oblečení a móda, hráči na trhu, nákupní zvyklosti, objevily se nové požadavky zákazníků.  

V roce 2014 byly hlavními místy pro nákup oděvů a obuvi prodejny Deichmann, následované řetězcem Tesco (FF) a C&A. V první pětici se pak ještě umístily podle tehdejší studie GfK Fashion prodejny Baťa a Sportisimo. O pět let později se vedoucí skupina kamenných prodejen promíchala. Nová studie GfK Fashion 2019 zmiňuje na prvním místě Sportisimo, za ním pak Lidl a Deichmann. První pětku doplňují Tesco (FF) a C&A. 

Když se pak ještě připočtou stále sílíci internetové obchody pro nákup módy, prádla, oblečení a obuvi, vyjde jako „skokan pětiletky“ řetězec Lidl. Jeho Lidlshop.cz se totiž prosazuje i v této sféře, spolu se Sportisimo.cz se dostal na třetí internetovou příčku.

V této kategorii nyní vyhrál Bonprix.cz a druhý byl Zoot.cz (nyní v tříměsíční ochraně před věřiteli). Před pěti lety bylo přitom pořadí prvních tří Aukro.cz,  Bonprix.cz a Tchibo.cz. 

Lehce odlišný pohled nabízí vyhledávač oblečení Glami.cz. Jako desítku hlavních hráčů v českém on-line světě módy uvádí firmy Bonprix, Sportisimo, AboutYou, Zoot, E-obuv, H&M, Deichmann, Astratex, A3 Sport a Zara. 

  • 2018          135
  • 2017           115
  • 2016             98
  • 2015             81
  • 2014             67
  • Zdroj: APEK a Heureka (2019)

Růst nákupů na internetu a vzestup e-shopů je nepopiratelným fenoménem posledních let. Zatímco v roce 2013 udávalo 53 procent dotázaných, že oděvy a módu nakupují výhradně v kamenné prodejně, o pět let později jich bylo jen 44 procent. Těch, kteří nakupují pouze na internetu zůstal přitom stejný podíl (7 procent).

Přibývá tak spotřebitelů, kteří využívají obou kanálů a do svého rozhodování stále víc zapojují on-line platformy. Podle studií GfK FutureBuy v letech 2013 a 2018 jich je 49 procent, o devět procentních bodů více než dříve. A právě v segmentu Oděvy/móda je těchto „obojživelníků“ nejvíce ze všech sledovaných částí trhu. Odborníci pak k tomu dodávají, že propojovat „bricks and clicks“ dává pro obchodníky smysl.  

S růstem prosperity a širší nabídky slábne pozice asijských prodejen a tržišť. V době krize tam podle některých průzkumů nakupovalo přes dvacet procent populace. Ve studii GfK Fashion 2019 uvádělo opakovaný nákup v těchto místech 12 procent dotázaných, jednorázový  nákup zmiňovalo 14 procent. 

Orientaci na kombinaci kamenných obchodů a e-shopů potvrzuje i studie EY z roku 2017. Podle ní například 80 procent mladých lidí (a zhruba polovina ostatních) v kamenných obchodech přes chytrý telefon srovnává cenu, hledá recenze nebo si zboží fotí. Kamenné obchody nadále hrají při nákupu oblečení důležitou roli díky inspiraci a možnosti „vyzkoušení“. 

Studie také ukázala, že právě u oblečení panují mezi ženami a muži největší rozdíly v nákupním chování. Ženy (58 procent dotázaných) nakupují v porovnání s muži (26 procent) oblečení mnohem více pro radost. Jen o trochu níže stojí pro ženy obnovení šatníku či nakupování ve slevách. 

U mužů je hlavní motivací nahrazení obnošených kousků (76 procent) nebo pořízení zcela nového druhu do jejich šatníku (43 procent). 

Vývoj HDP (v %)
Zdroj: ČSÚ/ČNB

Ani přes pětiletý vzestup hospodářství ovšem nepolevuje obliba slev. 

„Podle výsledků studie GfK Fashion 2019 nakoupí ve slevách, akcích a výprodejích zákazníci téměř šedesát procent oblečení a obuvi. Nejčastěji takto nakupují v posezonních výprodejích, následují akce z reklamních letáků a slevy vázané na věrnostní programy a registrace u prodejce,“ uvedl Zdeněk Skála z GfK Czech. Za uplynulých pět let tak došlo jen k mírnému poklesu obliby slev, a to ze 63 na 58 procent. 

Slevy máme rádi

K tomu Skála dodává, že „v některých prodejnách jsou podle respondentů slevy tak časté, že v nich prakticky nikdy nenakupují za plné ceny“. Nejčastěji byly v této souvislosti zmiňovány prodejny Lidl, Sportisimo a Tesco F&F. 

K zajímavému závěru došel Tomáš Molnár z EY. Na základě studie EY z roku 2017 podotkl, že „rostoucí tendence nákupu oděvů u mladé generace pouze na základě slev je alarmující a svědčí o nedostatečném cílení komunikace a budování vztahu se zákazníkem ze strany značek a obchodníků“. Na slevy tehdy nejčastěji reagovala mladá generace (59 %), speciálně mladé dívky a ženy (71 %), které cíleně vyhledávaly výhodné nabídky. A zatímco muži jdou do obchodů často s jasným cílem i představou o značce, až 40 procent žen se rozhoduje teprve v obchodě o tom, jaký produkt a kterou značku si koupí.

I loňský rok byl pro obchodníky úspěšný

Úspěšné roky obchodníků, nejen s módou, potvrzují také statistici. Podle jejich propočtů rostly maloobchodní tržby (bez aut) loni pátým rokem za sebou. Jen loni se meziročně zvýšily téměř o pět procent. O rok dříve se přitom vzestup přibližoval bezmála šesti procentům. 

Spotřeba domácností přitom byla loni hlavním tahounem české ekonomiky. Lidé měli zájem především o počítače a telefony, oděvy a obuv, stejně tak například o výrobky pro sport a rekreaci. Ekonomové sice odhadují, že letos zřejmě růst spotřeby poleví, ale i tak bude stále velmi silná. Je to dáno rekordní zaměstnaností a solidním zvyšováním mezd. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 13 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 23 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled