Babiš: Těžba na Dole Paskov se prodlouží do roku 2017

Praha - Ministr financí Andrej Babiš se dnes dohodl s předsedou představenstva skupiny NWR, že na Dole Paskov se bude těžit do konce roku 2017. Stát podpoří sociální program pro horníky 600 miliony korun, společnost NWR pak zaplatí sanaci dolu. Vláda přitom počítala s tím, že podpoří důl částkou až 1,1 miliardy korun.

Ministr Babiš dnes po jednání s Garethem Pennym, šéfem představenstva společnosti NWR, která vlastní Důl Paskov, oznámil, že těžba na Karvinsku bude pokračovat až do roku 2017. „Je dobrá šance celou firmu zachránit, důležité je, že se podařilo zabezpečit, aby horníci nepřišli o práci, a že tři roky bude Paskov vyrábět,“ řekl ministr financí. 

Stát dokonce ponese nižší náklady, než se původně předpokládalo, vláda by financovala sociální program pro horníky ve výši 600 milionů korun. Původně se přitom plánovalo, že bude muset do prodloužení těžby investovat až 1,1 miliardy, a to by přitom provoz pokračoval jen do konce roku 2016. Z částky měla navíc jít půlmiliarda na sanaci dolu. Tyto náklady teď na sebe ale bere NWR, oznámil Babiš. 

Gareth Penny označil navržené řešení za férové. „Budeme s vládou úzce spolupracovat,“ uvedl. Babiš nicméně upozornil, že navržená transakce potřebuje souhlas Evropské komise a české vlády. Už zítra chce o tom Babiš jednat s premiérem Sobotkou a ministrem průmyslu Janem Mládkem. 

Důl Paskov

… je dlouhodobě ztrátový, vlastní ho společnost OKD. Ta je pak stoprocentně vlastněna firmou NWR se sídlem v Amsterodamu. Společnost NWR zase téměř ze dvou třetin vlastní mezinárodní investiční skupina BXR, v níž má zhruba poloviční podíl český podnikatel Zdeněk Bakala. V Dole Paskov pracují přibližně tři tisícovky lidí. S uzavřením dolu proto nesouhlasili odboráři, podle nichž jsou pod zemí ještě miliony tun uhlí, které by se daly vytěžit.

Sobotka: Vítám změnu názoru ministra Babiše

Společnost OKD, která důl provozuje, chtěla prodělečný Paskov uzavřít už koncem roku 2014, jenže předchozí vláda Jiřího Rusnoka se obávala, že propouštění horníků by negativně poznamenalo region s vysokou nezaměstnaností. Chtěla proto uzavření dolu zabránit.

Situace kolem OKD ovšem po volbách rozštěpila současnou vládní koalici. Ministr financí Andrej Babiš totiž na Důl Paskov nechtěl z rozpočtu pustit ani korunu. Zdůvodňoval to tím, že stát podle něj už jednou OKD podpořil, a to při prodeji v roce 2004, kdy za 46 procent akcií získal 4,1 miliardy a prodělal při tom desítky miliard. Babiš v této souvislosti rovněž připomněl, že firma OKD se zavázala, že stát nepožádá o peníze na sanaci nebo sociální výdaje. ČSSD ovšem chtěla prodloužení těžby finančně podpořit. 

Sobotka proto dnešní dohodu Babiše s NWR ocenil: „Vítám změnu názoru ministra financí v záležitosti propouštění v OKD. ČSSD navrhovala, aby vláda zaujala aktivní postoj k prodloužení těžby na Dole Paskov.“ 

Mládek se bojí, aby nakonec sanaci přeci jen neplatil stát

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) ale nemusí být dnešní dohoda úplná a obává se, že 500 milionů korun bude muset za sanaci dolu nakonec stejně platit daňový poplatník. Existují prý zásadní pochybnosti, zda má firma pro tento účel dostatek peněz. Přesto ale ocenil, že se ministr financí začal otázkou zaměstnanosti horníků z Paskova zabývat. „Jsem rád, že ministr Babiš pochopil, že alespoň ty sociální výdaje tam musí přislíbit, aby zabránil tomu nejhoršímu,“ řekl Mládek Českému rozhlasu. 

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nezná detaily dohody, chce proto počkat na jednání vlády. „Pokud se má jednat o koaliční rozhodnutí, předpokládám, že by se na něm měly podílet všechny tři strany. A ne abychom my dělali arbitra, jestli je dobré jedno, či druhé rozhodnutí. My se na tom chceme podílet,“ prohlásil.  

ODS podporu horníků schvaluje. „Když jsou finanční prostředky státu poskytnuty přímo horníkům na jejich rekvalifikaci, tak takový postup je správný,“ reagoval předseda ODS Petr Fiala. A dohodu vlády a NWR uvítaly i odbory. „Pro nás to znamená obrovské plus, lidé budou mít práci minimálně do roku 2017,“ prohlásil Jaromír Pytlík, předseda sdružení hornických odborů OKD. 

Místopředseda sněmovního hospodářského výboru František Laudát (TOP 09) ale v Událostech, komentářích připomněl zisky NWR v minulých letech a postup označil za precedenční morální hazard. Obává se totiž, že by i další velké firmy pak mohly v případě ztrátového podnikání žádat stát o pomoc. 

OKD: Chceme důl provozovat s co nejmenší ztrátou

Společnost OKD chce teď důl v dalších třech letech provozovat s co nejmenší ztrátou. „Naším úkolem je teď ty tři roky učinit fungování dolu Paskov efektivnějším a hledat úspory, aby ztráty byly co nejmenší. Loni Důl Paskov totiž prodělal více než miliardu korun,“ poznamenal mluvčí OKD Marek Síbrt. 

Proti tomu, aby vláda financovala pokračování těžby v Dole Paskov, se vyslovil i prezident Miloš Zeman. „Dát panu Zdeňku Bakalovi další miliardu korun je vlastně projev bezradnosti státu,“ řekl včera prezident Českému rozhlasu. Stát má podle něj na firmu OKD vyvinout tlak. Čtěte více.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 10 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 12 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.