Praha – Zhruba pět milionů Čechů chodí do práce nebo podniká a ti všichni musí v těchto měsících přemýšlet o tom, jakým způsobem podají daňové přiznání k dani z příjmu. Zaměstnanci to mají jednoduché – stačí, když do 17. února podepíší u svého zaměstnavatele daňové prohlášení a vše potřebné za ně vyřídí účetní firmy. Podnikatelé musí spoléhat na své vlastní síly nebo na služby daňového poradce. Nejasnosti ohledně daní ale mívají jak zaměstnanci, tak podnikatelé. Na jejich otázky odpovídá daňový expert Martin Šesták.
Podat, nebo nepodat přiznání?
Zdena: Chci se zeptat, zda musím podat daňové přiznání, když jsem šest měsíců marodila (při zaměstnání) a od července jsem vedena na úřadu práce. Dostala jsem dvouměsíční odstupné.
Nemáte-li jiné příjmy, které by zakládaly povinnost podat daňové přiznání, tak přiznání podat nemusíte. Pokud vám ale byla z odstupného sražena a odvedena daň, stálo by podání daňového přiznání, uplatnění slevy na dani na poplatníka a vrácení daně za úvahu.
Markéta: V roce 2013 jsem byla na mateřské dovolené, tudíž bez příjmu. Z mého životního pojištění mi přišlo potvrzení na odečet daně ve výši 14 800 Kč. Chci se zeptat, zda má cenu si daňové přiznání u zaměstnavatele vyplnit, nebo tím, že jsem neměla příjem, mi stejně nic nevrátí. Děkuji za odpověď.
Podávat daňové přiznání nemá pro vás žádný význam. Byla jste bez zdanitelných příjmů.
Důchodci a daně
Vladimír: Pobírám starobní důchod a zároveň jsem několik měsíců zaměstnán. Musím podat daňové přiznání? Pracuji na dobu určitou.
Nejsou-li jiné důvody pro podání daňového přiznání a k 1. lednu 2013 jste pobíral starobní důchod, tak daňové přiznání za rok 2013 nemusíte podávat. Slevu na poplatníka jako starobní důchodce nemůžete uplatnit.
Petr: Z nahodilého přijmu a starobního důchodu překročím částku 900 000 korun. Znamená to, že musím zdanit i starobní důchod a do jaké rubriky částku uvedu? Jestliže musím započítat do příjmů i důchod, mohu si z něj odečíst i paušální částku nákladů? Platím i ze starobního důchodu sociální a nemocenské pojištění? Děkuji.
Starobní důchod zdaňujete v těchto případech:
- roční výše důchodu přesáhne 36 násobek minimální mzdy k 1. lednu kalendářního roku (8 000 Kč k 1. 1. 2013, tj. 288 888 Kč).
- jestliže součet dílčích základů daně podle § 6 (zaměstnání), § 7 (podnikání) a § 9 (pronájem) přesáhne za rok částku 840 000 Kč. Zde již nezáleží na výši důchodu. Byl by zdaněn celý spolu s uvedenými příjmy. Sociální a zdravotní pojištění ale z důchodu neplatíte. Paušální výdaj na příjem z důchodu neuplatníte.
Pokud váš příjem spadá pod § 10 (např. příležitostné příjmy), důchod nebudete zdaňovat, pokud nepřekročíte limit uvedený v bodu jedna. Případné zdanění důchodu se uvede v příloze č. 2 – dílčí základ daně podle § 10.
Prohlášení k dani u DPP a DPČ
Silva: V červnu jsem si otevřela kavárnu a založila živnostenský list. Od června mám zaměstnance na dohodu o provedení práce, který byl přitom evidován na úřadu práce jako nezaměstnaný. Jeho měsíční příjmy nepřesáhly 4 000 korun. Bohužel teď nevím, jak je to s platbou daně z příjmu. Jestli jsem to správně pochopila, tak když zaměstnanec na DPP podepíše toto prohlášení k dani, daní si na konci roku výdělek sám, a pokud není výdělek vysoký, daň pak neplatí? Můžu to uplatnit i zpětně u tohoto zaměstnance? Zaměstnavatel tedy po podepsání prohlášení o dani z příjmu zaměstnancem nemusí z platu brigádníka nic odvádět? Od nového roku mám další dva brigádníky, jeden z nich je nezaměstnaný a druhý má ještě zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Můžu s ním tedy také podepsat prohlášení k dani z příjmů a dohodu o provedení práce do 300 hodin ročně a výdělkem do 4 000 Kč měsíčně? Děkuji za informace!
Pokud vám zaměstnanec na DPP nepodepsal prohlášení k dani, měla jste jeho příjem zdaňovat srážkovou daní ve výši 15 %, daň odvádět a vyplácet čistý příjem. Tato daň je konečná, zaměstnanec nemůže požadovat vrácení daně v daňovém přiznání. V opačném případě (zaměstnanec podepsal prohlášení) jste měla srazit 15% zálohu na daň, ale vzhledem k uplatnění slevy na poplatníka by vyšla daň 0.
Zaměstnanec může mít podepsáno prohlášení současně jen u jednoho zaměstnavatele. Jestliže má váš brigádník jinde hlavní zaměstnání, bude je nejspíš mít podepsané tam, a vám je v takovém případě už podepsat nemůže. Budete tedy u něj uplatňovat srážkovou daň.
Pavla: Jsem studentka vysoké školy a mám brigádu na dohodu o pracovní činnosti na 300 hodin, což vyčerpám za tři měsíce. Zaměstnavatel mi ale chtěl dát podepsat růžový formulář na daň na celý kalendářní rok, nejen na ty tři měsíce, kdy mám smlouvu. Řekl mi, že když tak daně vrátím, což ale nechci. Dále mám tuto smlouvu u dalšího zaměstnavatele o letních prázdninách. Tam podepíši opět růžový formulář, ale jen na ty měsíce, co tam mám smlouvu. Když se smlouvy nepřekrývají, jsou dvě prohlášení v pořádku?
Prohlášení k dani, tedy růžový formulář, můžete podepsat na stejné období kalendářního roku jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud vám zaměstnavatel neumožnil změnit údaje v prohlášení tak, abyste formulář mohla podepsat na prázdniny u jiného zaměstnavatele, měla jste o to požádat písemně.
Z různých soudků
Klára: V roce 2012 jsem zakoupila akcie. Pokud bych je v roce 2013 prodala se ziskem, dodržela bych 6 měsíců „držení“, a tudíž bych nemusela platit daň ze zisku. Když je v roce 2014 prodám se ziskem, musím ze zisku zaplatit daň z příjmu - neboli vztahuje se nově 3leté období „držení“ pro osvobození i na akcie zakoupené před rokem 2014, nebo až na akcie zakoupené v roce 2014?
Na cenné papíry nabyté před koncem roku 2013 se nový časový test (3 roky) nevztahuje.
Marie: Prosím o vyjádření k otázce daní z příjmu pro fyzické osoby, uplatňující výdaje procentem ze zisku. Jsme spolupracující manželé a ptám se, zdali se omezení výdajů týká zisku před rozdělením příjmů, nebo po rozdělení příjmů na spolupracující osoby?
Podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující manželku/manžela nesmí být větší než 50 %. Max. podíl na zisku je 540 000 Kč. Pokud se ptáte na omezení výdajů při uplatnění výdajů procentem z příjmů ve výši 40 % a částkou 800 000 Kč (resp. 30 % u pronájmu částkou 600 000 Kč), jedná se o omezení před rozdělením na spolupracující osoby.
