Dukovany ukončily odstávku čtvrtého bloku. V provozu je opět celá elektrárna

Jaderná elektrárna Dukovany ukončila neplánovanou odstávku čtvrtého bloku způsobenou kontrolou jednoho z cirkulačních čerpadel. Elektřinu začal blok znovu dodávat do sítě v 06:48 a na plný výkon se dostane během pátku, sdělil ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V provozu tak jsou znovu všechny čtyři bloky Dukovan.

Ve čtvrtém bloku energetici kontrolovali jedno z šesti hlavních cirkulačních čerpadel, která zajišťují oběh vody v primárním okruhu. Průběžné kontroly měření teploty, tlaku nebo průtoku totiž vykazovaly změny některých parametrů. Důkladnější kontrolu tak ČEZ provedl, aby se vyhnul případné závadě na zařízení.

Kontrolu a servis čerpadla dokončili odborníci v úterý. Následovaly tlakové zkoušky a předepsané testy zařízení. Štěpná reakce v reaktoru byla obnovena ve čtvrtek odpoledne, uvedl mluvčí.

„Přestože se nejednalo o poruchu, postupujeme konzervativně. Rozhodnutí preventivně zařízení zkontrolovat hodnotím jako správné,“ uvedl ředitel divize jaderné energetiky ČEZu Bohdan Zronek.

Odstávek bylo letos více, očekávaných i neplánovaných

Čtvrtý blok Dukovan byl kvůli tomu letos krátkodobě odstaven už podruhé. V dubnu stál devět dní v souvislosti s kontrolou zařízení sekundární části potrubí parogenerátoru. Ze stejného důvodu byl následně krátce odstaven i blok číslo tři. Plánované odstávky spojené s výměnou části jaderného paliva se letos zatím v Dukovanech uskutečnily dvě. Týkaly se druhého a prvního bloku, každý z nich stál přes 50 dní.

Dukovanská elektrárna s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. V blízké budocunosti by se mohly Dukovany rozšířit. Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Podle dosavadních vyjádření politiků má přednost výstavba ve starší elektrárně Dukovany. Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje ale brzdí nejasnosti o způsobu financování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 58 mminutami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 16 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026
Načítání...