Veřejné projednávání dostavby Dukovan bylo pod dohledem příznivců i odpůrců jádra

8 minut
Na projednávání dostavby Dukovan přišli zastánci i odpůrci. Podle Drábové je ale odpor slabší, než byl u stavby Temelína
Zdroj: ČT24

Veřejného projednávání záměru stavby nových bloků dukovanské jaderné elektrárny se během středy účastnilo v Třebíči okolo 200 lidí. Firma ČEZ plánuje postavit u elektrárny jeden až dva další bloky.

Před vchodem do městského zimního stadionu, kde ministerstvo životního prostředí tuto akci pořádá, se před zahájením s transparenty sešly skupinky odpůrců i příznivců jaderné energie. Někteří protestující proti stavbě bloků uvedli, že přijeli z Dolních Rakous.

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové je odpor proti dukovanské elektrárně mnohem slabší, než byl před lety proti Temelínu. „Atmosféra byla daleko jiná, daleko bouřlivější, daleko emotivnější a daleko méně jsme dokázali být partnery v diskuzi,“ podotkla.

Sešli se odpůrci (vlevo) i příznivci jádra.
Zdroj: Pavlíček Luboš/ČTK

Jednání začalo krátce po poledni. Ze začátku ho sledovaly desítky lidí, postupně jich přibylo. Jednání se odehrává v češtině, zajištěno je tlumočení do němčiny, polštiny a maďarštiny. Mezi dotčené totiž patří kromě Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a obcí v širším regionu také okolní státy. Starostové obcí, kteří se debaty zúčastnili, vesměs vyslovovali podporu dostavbě Dukovan.

„Co se bezpečnosti týče, nejvíc dotazů bylo z řad Rakušanů. Ujištěni byli, že pravděpodobnost havárie reaktoru je minimální,“ přiblížila diskusi redaktorka ČT Blanka Poulová. „Co se závislosti na tom, kdo bude nové bloky stavět, ujistil ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek, že je ČEZ schopen omezit jakoukoli závislost a že náklady na výstavbu se budou odvíjet od výběru dodavatele. Přesná částka ale nezazněla,“ doplnila.

3 minuty
Život ve stínu jaderné elektrány. Jak se žije obyvatelům Dukovan
Zdroj: ČT24

Aktuální akce v Třebíči je součástí procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí, který probíhá už od roku 2016. „Od té doby probíhá konzultace s veřejností a konzultace na expertních úrovních a dnes se koná veřejné projednání. Předpokládáme, že na jaře příštího roku by mělo být vydáno závěrečné stanovisko,“ přiblížil ředitel odboru posuzování vlivu na životní prostředí na ministerstvu životního prostředí Evžen Doležal.

Přednost mají Dukovany

Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Podle dosavadních vyjádření politiků má přednost výstavba ve starší elektrárně Dukovany. Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje ale brzdí nejasnosti o způsobu financování.

Podle analýzy ministerstva financí je nejlepší variantou výstavby jaderných bloků v Česku jejich vybudování částí společnosti ČEZ, která by byla ve stoprocentním vlastnictví státu. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl generální ředitel energetické firmy Daniel Beneš. Varianta podle něj vyhrála ve všech čtyřech kategoriích, se kterými analýza skupiny pro strategii financování pracovala. Předmětem hodnocení byly celkové investiční náklady na výstavbu, cena vyrobené elektřiny, dopady na státní rozpočet a naplňování energetické koncepce státu.

Energetika
Zdroj: ČT24

V poslední době se tak hovoří o možné transformaci či rozdělení firmy ČEZ, což by mělo mimo jiné pomoci právě k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku Dukovan. Podle Beneše by se společnost neměla rozdělovat, ale transformovat, aby z ní bylo možné vytlačit menšinové akcionáře. Stát teď drží ve společnosti ČEZ přibližně 70procentní podíl.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v nedávném pořadu Interview ČT24 uvedl, že vláda by měla jasně prohlásit, že má zájem stavět nové bloky, a představit časový harmonogram, cestovní mapu. „Pokud to vláda neudělá, nejlépe do konce roku, tak se snadno může stát, že ta výstavba jaderných boků nějak vyšumí,“ varoval.

Připomněl, že v letech 2035 až 2037 bude končit životnost současných bloků. Přitom příprava a výstavba nových si vyžaduje hodně času a hrozí, že by se to nemuselo stihnout. Uvedl také, že na českou politiku má nepříznivý vliv i to, že Německo v roce 2022 zavře všechny své jaderné elektrárny. „Za takových podmínek se těžko staví nové bloky,“ řekl Mládek. Navíc z Unie odchází Velká Británie, která rozvoj jaderné energetiky podporovala. A ve Francii není tlak na další rozvoj jádra, země spíše některé elektrárny uzavře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...