Veřejné projednávání dostavby Dukovan bylo pod dohledem příznivců i odpůrců jádra

Nahrávám video
Na projednávání dostavby Dukovan přišli zastánci i odpůrci. Podle Drábové je ale odpor slabší, než byl u stavby Temelína
Zdroj: ČT24

Veřejného projednávání záměru stavby nových bloků dukovanské jaderné elektrárny se během středy účastnilo v Třebíči okolo 200 lidí. Firma ČEZ plánuje postavit u elektrárny jeden až dva další bloky.

Před vchodem do městského zimního stadionu, kde ministerstvo životního prostředí tuto akci pořádá, se před zahájením s transparenty sešly skupinky odpůrců i příznivců jaderné energie. Někteří protestující proti stavbě bloků uvedli, že přijeli z Dolních Rakous.

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové je odpor proti dukovanské elektrárně mnohem slabší, než byl před lety proti Temelínu. „Atmosféra byla daleko jiná, daleko bouřlivější, daleko emotivnější a daleko méně jsme dokázali být partnery v diskuzi,“ podotkla.

Sešli se odpůrci (vlevo) i příznivci jádra.
Zdroj: Pavlíček Luboš/ČTK

Jednání začalo krátce po poledni. Ze začátku ho sledovaly desítky lidí, postupně jich přibylo. Jednání se odehrává v češtině, zajištěno je tlumočení do němčiny, polštiny a maďarštiny. Mezi dotčené totiž patří kromě Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a obcí v širším regionu také okolní státy. Starostové obcí, kteří se debaty zúčastnili, vesměs vyslovovali podporu dostavbě Dukovan.

„Co se bezpečnosti týče, nejvíc dotazů bylo z řad Rakušanů. Ujištěni byli, že pravděpodobnost havárie reaktoru je minimální,“ přiblížila diskusi redaktorka ČT Blanka Poulová. „Co se závislosti na tom, kdo bude nové bloky stavět, ujistil ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek, že je ČEZ schopen omezit jakoukoli závislost a že náklady na výstavbu se budou odvíjet od výběru dodavatele. Přesná částka ale nezazněla,“ doplnila.

Nahrávám video
Život ve stínu jaderné elektrány. Jak se žije obyvatelům Dukovan
Zdroj: ČT24

Aktuální akce v Třebíči je součástí procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí, který probíhá už od roku 2016. „Od té doby probíhá konzultace s veřejností a konzultace na expertních úrovních a dnes se koná veřejné projednání. Předpokládáme, že na jaře příštího roku by mělo být vydáno závěrečné stanovisko,“ přiblížil ředitel odboru posuzování vlivu na životní prostředí na ministerstvu životního prostředí Evžen Doležal.

Přednost mají Dukovany

Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Podle dosavadních vyjádření politiků má přednost výstavba ve starší elektrárně Dukovany. Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje ale brzdí nejasnosti o způsobu financování.

Podle analýzy ministerstva financí je nejlepší variantou výstavby jaderných bloků v Česku jejich vybudování částí společnosti ČEZ, která by byla ve stoprocentním vlastnictví státu. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl generální ředitel energetické firmy Daniel Beneš. Varianta podle něj vyhrála ve všech čtyřech kategoriích, se kterými analýza skupiny pro strategii financování pracovala. Předmětem hodnocení byly celkové investiční náklady na výstavbu, cena vyrobené elektřiny, dopady na státní rozpočet a naplňování energetické koncepce státu.

Energetika
Zdroj: ČT24

V poslední době se tak hovoří o možné transformaci či rozdělení firmy ČEZ, což by mělo mimo jiné pomoci právě k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku Dukovan. Podle Beneše by se společnost neměla rozdělovat, ale transformovat, aby z ní bylo možné vytlačit menšinové akcionáře. Stát teď drží ve společnosti ČEZ přibližně 70procentní podíl.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v nedávném pořadu Interview ČT24 uvedl, že vláda by měla jasně prohlásit, že má zájem stavět nové bloky, a představit časový harmonogram, cestovní mapu. „Pokud to vláda neudělá, nejlépe do konce roku, tak se snadno může stát, že ta výstavba jaderných boků nějak vyšumí,“ varoval.

Připomněl, že v letech 2035 až 2037 bude končit životnost současných bloků. Přitom příprava a výstavba nových si vyžaduje hodně času a hrozí, že by se to nemuselo stihnout. Uvedl také, že na českou politiku má nepříznivý vliv i to, že Německo v roce 2022 zavře všechny své jaderné elektrárny. „Za takových podmínek se těžko staví nové bloky,“ řekl Mládek. Navíc z Unie odchází Velká Británie, která rozvoj jaderné energetiky podporovala. A ve Francii není tlak na další rozvoj jádra, země spíše některé elektrárny uzavře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 7 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...