Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zpomalil na 1,7 procenta z únorových 1,8 procenta. Český statistický úřad uvedl ve své zprávě, že na růstu cen se podílelo zejména bydlení, kde se zvýšily ceny nájemného z bytu o 2,4 procenta, vodného o 1,9, stočného o 1,2 a elektřiny o 2,8 procena.
Vedle toho se mezi potravinami zvýšily ceny mouky, jogurtů, margarínu a ostatních rostlinných tuků a lidé meziročně více zaplatili také za stravovací a ubytovací služby.
Naopak dolů tlačily meziroční inflaci nižší ceny telefonních služeb a oděvů, v bydlení zlevnil zemní plyn, teplo a teplá voda.
Březnová inflace zůstala dle očekávání pod dvouprocentním cílem České národní banky, připomněl hlavní ekonom INB Bank pro ČR Jakub Seidler. Za meziročním zpomalením stály ve srovnání s únorem zejména nižší ceny potravin. Také ceny pohonných hmot mírně klesly.
„Inflace dosáhla svého vrcholu v říjnu minulého roku ve výši 2,9 procenta a od té doby postupně zpomaluje. Za tím stojí jednak efekt srovnávací základy (ceny na přelomu roku 2016/2017 začaly zrychlovat z titulu rychlejšího růstu cen potravin a cen v restauracích z titulu zavedení EET) a také silnější kurz koruny,“ uvedl Seidler, který očekává, že se inflace bude i v příštích měsících pohybovat mírně pod dvěma procenty.
„Statistika spotřebitelské inflace dopadla podle očekávání, proto kurz koruny na její zveřejnění reagoval jen minimálně,“ podotkla ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček dodal, že nižší inflace a vyšší úrokové sazby by mohly pomoci při krocení realitního trhu, který se začíná přehřívat.
Rusnok zpomalení inflace nepřeceňuje
Současné zpomalení inflace guvernér České národní banky Jiří Rusnok nepřeceňuje a očekává, že v dalších čtvrtletích se bude inflace pohybovat blízko dvouprocentního inflačního cíle. Rusnok to uvedl na úterní konferenci ratingové agentury Moody's, napsala agentura ČTK.
ČNB v březnu přitom očekávala v prognóze inflaci na 2,3 procenta. Podle prognózy ČNB by měla být inflace letos nad dvouprocentním cílem a vrátit se k němu začátkem příštího roku.
V případě úrokových sazeb Rusnok zopakoval, že jejich další růst je možné očekávat nejdříve v závěru letošního roku a pak zejména v příštím roce. „Měnová politika je omezená tím, co udělá Evropská centrální banka,“ uvedl.
