Kofola ovládla výrobce bylinných čajů Leros. Cena je tajná

Nápojářská skupina Kofola kupuje českého výrobce bylinných čajů Leros. Převezme všechny jeho výrobní kapacity i zaměstnance. Obě firmy se dohodly na tom, že cenu, za níž Kofola získá stoprocentní podíl, nebudou zveřejňovat.

„Vybrali jsme si Kofolu, protože jsme česká firma a chtěli jsme v této tradici pokračovat. Trh se mění a my potřebujeme silného partnera, který dokáže tuto značku rozšířit i na další trhy a věříme, že právě Kofola jím je,“ uvedl dosavadní majoritní vlastník společnosti Leros Antonín Kachlík.

Leros nově povede zkušený manažer Martin Mateáš, který pro Kofolu pracoval jedenáct let a teď se do ní po čtyřleté přestávce vrací.

„Kofola a bylinky k sobě neodmyslitelně patří. Leros je výrobce s dlouholetou tradicí, s výborným zázemím, zkušenými zaměstnanci a vysoce kvalitními produkty z léčivých rostlin. Naším cílem je tuto tradiční českou společnost, která byla roky budovaná na pevných zásadách, dále v tomto duchu rozvíjet a zlepšovat její postavení na trhu,“ uvedl Mateáš.

Leros navázal na čtyřicetiletou tradici někdejšího státního podniku Léčivé rostliny - Zbraslav, který vznikl v 50. letech minulého století. Kdysi ještě pod svým původním názvem firma dodávala Kofole byliny pro výrobu stejnojmenného nápoje. Vyrábí vysoce kvalitní bylinné čaje z léčivých rostlin a má klíčové místo na trhu v Česku a na Slovensku.

Závody má Kofola v pěti zemích

Kofola je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů v Evropě. Má sedm výrobních závodů v Česku, Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku a Chorvatsku a zaměstnává více než 2100 lidí, z toho asi sedm set v Česku. K výrobkům firmy patří vedle Kofoly ovocné nápoje a sirupy Jupí, dětské nápoje Jupík, energetické nápoje Semtex, nápoje značky Vinea, Chito, Top Topic nebo Citro Cola.

Za první tři čtvrtletí loňského roku společnosti klesly meziročně tržby o 1,3 procenta na 5,35 miliardy korun. Bez započítání polského trhu však rostly o 8,4 procenta. Podle firmy se také vydařila hlavní sezona: ve třetím čtvrtletí jí i přes nejchladnější září za poslední desetiletí vzrostly tržby o 3,2 procenta.

Počátky značky sahají do roku 1960, kdy Zdeněk Blažek z opavské farmaceutické firmy Galena vyvinul sirup Kofo (směs bylin a ovocných šťáv ochucených lékořicí), základ kolové limonády. Nápoj se měl jmenovat Kofocola, ale kvůli možným problémům s ochrannou známkou nakonec dostal název Kofola. Do pádu komunistického režimu patřila Kofola vyráběná v řadě sodovkáren mezi nejoblíbenější nealkoholické nápoje v Československu. Po otevření hranic Kofolu dočasně vytlačily z trhu zahraniční kolové nápoje. V druhé polovině 90. let značku oživila společnost Santa Nápoje rodiny Samarasů. V roce 2003 byla v Krnově sídlící Santa přejmenována na Kofolu a vznikl holding, který o tři roky později přestěhoval své sídlo do Ostravy. Po mohutné investici v Polsku v roce 2008 tam také firma přenesla své sídlo, v roce 2015 se ale skupina Kofola vrátila zpět do Česka, když aktivity mateřské společnosti přesunula do akciové společnosti Kofola ČeskoSlovensko se sídlem v Ostravě. Firma loni v létě dokončila změnu vlastnické struktury, 68 procent nyní patří společnosti AETOS, za níž stojí rodina Samarasů spolu s René Musilou a Tomášem Jendřejkem, kteří jsou v Kofole od jejího počátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 8 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...