Společnost Aetos koupila 12 procent akcií Kofoly od skupiny CED Group, takže jí nyní patří 68 procent akcií skupiny Kofola. Aetos patří rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly, kteří tak jen navýší svůj podíl. Důvod je prostý: zatraktivnit firmu na burze. Kofola ale má ještě další plány, investuje do „zdraví“.
Kofola zamířila ještě více do rodinných rukou a obrací se směrem ke „zdraví“
„Kofola sice změnila majetkovou strukturu, ale fakticky se nic nemění. Rozhodující a majoritní akcionář je stále rodina Samarasů. Jen mají větší podíl. Strategie a styl společnosti jdou stále ve stejných šlépějích,“ okomentoval kroky Kofoly analytik J&T Banky Milan Vaníček.
Kofola avizovala, že rodina Samarasů převede prostřednictvím KSM Investment SA spolu s dalšími akcionáři Reném Musilou a Tomášem Jendřejkem své akcie v Kofole na nově založenou akciovou společnost Aetos.
Dvanáctiprocentní podíl, díky němuž se Aetos dostal na 68 procent akcií, získala od druhého největšího akcionáře CED Group (holdingová společnost, ovládaná polským Enterprise Fund, což je investorský fond spravovaný společností Enterprise Investors). CED Group dosud držel v Kofole celkem 37,3% podíl.
obrázek
Kofola se chce zalíbit na burze
- V květnu 2015 uvedla firma novou reklamní kampaň na meruňkovou příchuť Kofoly 0,5 l se šišlajícím psem. Vzorem pro 3D animaci se stal živý pes, který se jmenuje Tuna a je ze San Francisca. Kampaň měla obrovský úspěch a byla oceněná mimo jiné prestižní cenou efektivity komunikace. Společnost za ni získala Zlatou Effie v Česku i na Slovensku. Kampaň byla natolik populární, že šišlavý fofolí jazyk začali lidé používat i v běžném životě. Na sociálních sítích firma dosáhla více než 28 milionů zhlédnutí, z toho téměř 70 % bylo organických. Celkově novou příchuť Fofoly ochutnalo více než 1,7 milionu lidí.
Důvody této změny akcionářské struktury jsou podle tiskové mluvčí společnosti Jaroslavy Musilové dva. Jednak exit investora Enterprise Investors a dále ambice zatraktivnit firmu na burze. „Nejsme spokojeni s dlouhodobým vývojem ceny akcií po první veřejné nabídce akcií (IPO). Víme, že nás trh trestá za nízkou likviditu. Málo se s akciemi obchoduje. Těmito kroky jsme nastoupili cestu k navýšení freefloat (část akcií společnosti, které nejsou v jejím stálém držení). V dalších měsících budeme spolu s Enterprise Investors pracovat na nabídce dalšího dílu akcií trhu,“ říká Musilová. Kolik a kdy to bude, bude podle ní ale samozřejmě záviset na ceně akcií na burze a na podmínkách trhu.
„Dle mého názoru se to na trhu výrazně neprojeví. Je možné, že bude více obchodovatelných akcií na burze, protože má Kofola nejnižší free float na české burze, což by mohlo podnítit obchodování, respektive její likviditu. Na druhou stranu je třeba, aby Kofola dodávala rostoucí čísla, která zatím třetím rokem stagnují. Pokud budeme chtít být přesní, tak klesají,“ upozornil manažer J&T Marek Ševčík.
V porovnání s jinými tituly na české burze pak nabízí Kofola nižší dividendový výnos. „Marže prozatím byly nejvyšší v roce 2015 a management se prezentuje jako firma, která by měla růst spíše přes akvizice než organicky. Záležet tedy bude na tom, zda budou v nákupech úspěšní. V neposlední řadě bojuje Kofola v Polsku, kde padají tržby dvouciferným tempem a management od loňského roku provádí plán na jakousi restrukturalizaci a rebranding. Propustili lidi, vyměnili tamní management, zavřeli továrnu, chtějí prodávat více svých produktů na úkor private labels. Firma očekává, že výsledky změn by mohly být hmatatelné již v letošním roce,“ zamýšlí se Ševčík.
Kofola mění i dividendovou politiku
Co tedy Kofolu může čekat v příštím roce? Podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera přichází v úvahu případný private placement (neveřejná nabídka) nebo veřejná nabídka zbývajícího podílu drženého holdingem CED ve společnosti Kofola a tři procenta akcií Kofola držených společností Aetos. „V případě veřejné nabídky by tak mohlo dojít k výraznému zvýšení free floatu na pražském parketu, což by se na ceně akcií projevilo pozitivně,“ konstatuje Frayer.
Výrobní závod Kofoly
- Když v roce 1960 vyvinul Zdeněk Blažek z opavské farmaceutické společnosti Galena sirup Kofo, což byla vlastně směs bylin a ovocných šťáv ochucených lékořicí, zrodil se základ nové kolové limonády. Nápoj se měl jmenovat Kofocola, ale kvůli možným problémům s ochrannou známkou nakonec dostal název Kofola. Ta se pak po pádu komunistického režimu vyráběla v řadě limonádoven a patřila mezi nejoblíbenější nealkoholické nápoje v Československu až do otevření hranic. Poté ji dočasně vytlačily z trhu zahraniční kolové nápoje, ale v druhé polovině 90. let značku oživila společnost Santa Nápoje právě řecké rodiny Samarasů.
Vedle výše uvedené restrukturalizace chce však představenstvo společnosti Kofola ČeskoSlovensko zavést také novou dividendovou politiku. „Naším cílem je rozdělit dividendu akcionářům společnosti Kofola v minimální výši 60 procent z konsolidovaného čistého zisku dosaženého v každém finančním roce počínaje rokem 2017 do roku 2020,“ uvedl nedávno Daniel Buryš. A dozorčí rada společnosti Kofola také schválila opční program pro manažery. Pokud podle Buryše společnost Kofola splní komerční a finanční cíle tříletého business plánu, manažeři si rozdělí až 202 tisíce kusů akcií, což představuje 0,9 procenta všech akcií společnosti Kofola.
Aktuální je také to, že slovinská společnost Radenska oznámila, že odkoupí až pět procent akcií firmy Kofola ČeskoSlovensko. Firma, která je dceřinou společností Kofoly, nabízí 440 korun za akcii. Této hodnoty se na pražské burze akcie Kofoly dotkly v červnu po avizované změně vlastnické struktury, ale začátkem srpna se už zase pohybovaly blíž čtyřsetkorunové hranici.
Nabídka by tedy znamenala zhodnocení. „Prostor pro zhodnocení akcií je relativně slušný. Problémem je ale nízká likvidita titulu, která znemožňuje vybudovat dostatečně velkou pozici, aniž by se cena pohla výrazně nahoru. To by snížilo ziskový potenciál výkupní spekulace,“ vysvětluje analytik BH Securities Martin Vlček.
Proti světovým protějškům je podle Vlčka společnost z pohledu poměru tržeb a tržní kapitalizace firmy podhodnocená. „Takže pro dlouhodobé investory je rozumnější akcie držet dál a počkat si na lepší nabídku, na kterou ale možná budou muset čekat několik let, a i tak riskují, že majoritní vlastník pak s fúzí nebude souhlasit. Závisí tedy na očekávané délce investičního horizontu,“ dodal analytik.
Podle něj se dá očekávat, že se firmě nepovede vykoupit plánované množství akcií. „Zároveň je nejisté, zda bude výkupní cena zvednuta, protože u Kofoly, zdá se, není kupující tolik motivován jako v případě například Fortuny, kde byla výkupní cena několikrát zvýšena,“ dodal. Podle něj je Kofola z dlouhodobého pohledu velmi perspektivním odvětvím.
obrázek
Kofola koncentruje výrobu a investuje do zdraví
Co se týče plánů do budoucna, Kofole aktuálně běží sezona. „Počasí nám po těžším jaru začalo přát. To pak rozhoduje o ekonomické výkonnosti celého roku. Věříme, že máme dobře našlápnuto,“ říká Musilová. Kofola také podle ní pokračuje v integraci chorvatských akvizic ve Studenaci. „Vstupujeme do nové země, budujeme tam nový obchodní tým, celou logistiku, infrastrukturu,“ vysvětluje.
Skupina Kofola také aktualizuje svoji dlouhodobou strategii na polském trhu. Součástí strategie je soustředění výroby do modernizovaného závodu v Kutně, do kterého jsou zároveň naplánovány další investice. „Pracujeme na naší divizi v Polsku, která nefungovala, jak bychom si představovali. Chceme ji postavit na vlastních značkách, nikoliv výrobě pro privátní značky, jak tomu bylo dřív,“ potvrzuje slova analytika Ševčíka mluvčí Kofoly Musilová.
Podle člena představenstva skupiny Kofola Jiřího Vlasáka se do modernizace výrobního závodu v Kutně v posledních letech hodně investovalo, takže koncentrace výroby právě do tohoto závodu je logickým rozhodnutím. „Cílem kroku je zvýšení podpory pro naše klienty, spokojenost zákazníků a zachování nejvyšší kvality výrobků,“ uvedl.
Na základě výše uvedeného rozhodnutí bude do Kutna přemístěna výroba z výrobního závodu v Grodzisk Wielkopolski. Celý proces přesunu výroby by měl proběhnout do konce roku a dotkne se 136 zaměstnanců.
Závod Kofoly
- V roce 2004 byla představena nová Kofola Citrus, s citronovou příchutí.
- Od roku 2008 je v prodeji Kofola Bez cukru, která neobsahuje žádný cukr, a je tak alternativou ke Kofole Original.
- V roce 2011 byla vydána příchuť Kofola Višňová, s višňovou příchutí.
- V roce 2012 byla vydána nová příchuť Kofola s Guaranou s příchutí guarany v ergonomicky tvarované 1l lahvi. Oproti původní kofole obsahuje o polovinu více kofeinu.
- V roce 2013 se stala součástí portfolia vanilková příchuť.
- V roce 2016 přibyla Kofola Melounová.
- Od letošního roku jsou k mání i kofoly s příchutěmi malina a černý rybíz.
Kofola se však rozhodla vydat také vstříc novým trendům, které se nevyhýbají ani nápojům. „Oznámili jsme i malou akvizici české výrobní firmy, salátového byznysu Titbit. Což je posílení značky Ugo – čerstvých nápojů a čerstvých zdravých jídel. Tímto směrem budeme také významně investovat,“ říká Musilová. Kofola zároveň oznámila i akvizici perspektivní a rychle rostoucí společnosti Premium Rosa, která se specializuje na produkty vyrobené podle tradičních receptů z ovoce a léčivých rostlin.
Premium Rosa je perspektivní firma, která zaznamenává dvojciferný nárůst prodeje a její výrobky mají své zákazníky nejen v Polsku, ale po celém světě. Jejím převzetím skupina Kofola rozšířila své portfolio o produkty z kategorie zdravých potravin, například o sirupy, džusy, džemy, ale i další výrobky vyrobené z léčivých rostlin od certifikovaných zemědělských podniků.
„Akvizice Premium Rosa je součástí strategie, kterou chceme dosáhnout rozšíření nabídky skupiny o nové produkty. Tato transakce ale není posledním slovem v akvizičních plánech skupiny Kofola na polském trhu,“ říká Jiří Vlasák. „Skupina Kofola působí na několika evropských trzích a má stabilní finanční postavení. Výše uvedené změny mají pozitivní vliv na toto postavení i na hodnotu firmy,“ dodává Jiří Vlasák.
Trendem je plná, ovocná chuť
V posledních letech se na nápojovém trhu prolíná několik trendů, které obecně směřují ke zdraví, plné ovocné chuti a energii, hodnotí vývoj analytici. Z hlediska zdraví tak například stoupá obliba neochucené pramenité či minerální vody a džusů či nektarů. Spotřebitel se zároveň odvrací od levných řešení umělých a přírodně identických aromat, což je podle mluvčí společnosti Kofola také důvod poklesu nákupu levných sirupů a limonád, a přiklání se k opravdové chuti nápoje s reálnou ovocnou složkou.
„Spotřebitel je mnohem více ochoten si připlatit za vyšší kvalitu, kterou se mu, mimo jiné i díky různým akcím, daří získat cenově přijatelněji než v minulosti,“ říká tisková mluvčí Kofoly Musilová.
Roste ale podle ní poptávka i po plné chuti a energii, což je plus pro kolové nápoje a energy drinky. „Mimochodem energy drinky jsou jedinou nealko kategorií, jejíž trend růstu za posledních sedm let neklesl pod plus čtyři procenta, koly jsou kategorií s absolutně nejvyšším objemovým přírůstkem za stejnou dobu,“ konstatuje Musilová.
Spotřeba nealkoholických nápojů v EU
„Akvizice produktů, které doplňují relativně novou řadu ‚zdraví' je spíše strategií Kofoly jako společnosti. Neřekl bych, že je to strategie, kterou aplikují jiní velcí hráči z podobného odvětví. Ano, občas se objeví podobné pokusy jako Coca Cola Zero a jim podobné, ale nevnímám tyto pokusy jako samostatnou větev, která by se zabývala zdravou výživou,“ říká Vaníček.
Na rozdíl od nich ale Kofola začala s UGO bary, koupila Titbit či v Polsku Premium Rosa. „To jsou produkty, které segmentově spadají do zdravé výživy či zdravého životního stylu. Společnost v tom vidí budoucnost a vhodné doplnění současné strategie,“ dodává analytik.
Spotřeba nealkoholických nápojů v Česku
V hledáčku tuzemské nápojářské skupiny je už i tradiční polský výrobce šťáv, džusů a mražených potravin Hortex. Kofola zvažuje koupit tuto polskou značku nápojů a mražených výrobků, kterou podle portálu euro.cz prodává fond Argan Capital, neboť nyní končí svoji činnost a potřebuje vrátit peníze svým akcionářům. Cena transakce by dle odhadů mohla dosáhnout až 200 milionů eur (cca 5,2 miliardy korun).