S akciemi Kofoly se začalo na pražské burze obchodovat 2. prosince 2015. Upisovací cena v primární veřejné nabídce byla stanovena na 510 korun za kus. Do konce roku 2016 cena akcie klesala a dosáhla svého dna na úrovni 360 korun. Letos se jí ale daří, v červnu se cena dostala i ke 440 korunám. Velkým nedostatkem pro aktivnější obchodování na trhu je ale nízký free float, který způsobuje nízkou likviditu na trhu a může být i důvodem, proč lze IPO Kofoly prozatím označit za neúspěšné. V loňském roce Kofola odešla z polské burzy.
Z pohledu fundamentů zůstává nadále problematická situace v Polsku. Silná konkurence a tlak na ceny vyústily v pokles prodejů privátních značek vyráběných pro maloobchodní řetězce. Nepříznivá situace ale panuje i v prodeji vlastních značek. Tyto nepříznivé trendy se promítly na poklesu EBITDA marže na polském trhu v loňském roce na 7,4 procent z 9,6 procent za rok 2015. Přitom EBITDA marže za celou skupinu činila v roce 2016 15,2 procent (15,3 % v roce 2015). Kofola provedla reorganizaci výroby v Polsku, když uzavřela jeden ze tří závodů a propustila stovku zaměstnanců.
V roce 2015 Kofola uskutečnila významnou akvizici slovinského výrobce minerálních vod Radenska, která je jedničkou na tamním trhu. Kofole se zde daří realizovat vysoké marže přes dvacet procent. Vedle toho prostřednictvím firmy Radenska začala Kofola licenčně vyrábět a distribuovat produkty Pepsi na chorvatském trhu, čímž navázala na spolupráci mezi Pepsi a Radenskou na slovinském trhu, která funguje více než dvacet let. Tím si otevřela dveře do Adriatického regionu a koupila tři regionální chorvatské značky (Nara, Inka a Vocko).
V září loňského roku získala od chorvatské společnosti Podravka sto procent v její nápojové divizi, ve výrobci minerálních vod Studenac. V konsolidovaných výsledcích by se měla tato akvizice Studenacu ukázat od letošního roku a měla by vést k výraznému růstu tržeb. Loňské výsledky v Adriatickém regionu byly negativně ovlivněny zvýšenými marketingovými náklady a výdaji spojenými s budováním prodejních týmů.
Zásadní je pro Kofolu cukr a jeho cena
Důležitou komodou pro Kofolu je cukr, který tvoří zhruba 17 procent celkových provozních nákladů. Vzhledem k výraznému růstu jeho ceny indikovala Kofola nárůst vstupních cen cukru o 10 až 20 procent, což bude tlačit na letošní ziskovost společnosti. Letošní liberalizace trhu s cukrem v Evropské unii přinese zrušení kvót na výrobu a export této komodity. Nárůst nabídky a vyšší konkurenční prostředí by tak mělo v budoucnu tlačit na pokles cen cukru na evropském trhu, což by mělo mít pozitivní vliv zejména na hospodářské výsledky v příštím roce.
Ve střednědobém horizontu očekáváme, že Adriatický region bude stále více a více přispívat do ziskovosti celé skupiny, a to především díky nadprůměrným ziskovým maržím oproti ostatním trhům. Skokové navýšení Kofola kvůli akvizici Studenacu zažije již letos. V následujících letech by pak skupina měla těžit zejména ze synergetických efektů slovinských a chorvatských aktivit.
Pokud se vrátím ještě k polskému trhu, portál euro.cz informoval o zájmu Kofoly o polského výrobce šťáv, džusů a mražených potravin Hortex. Mluvčí Kofoly uvedla, že se skupina nyní soustředí především na investice do inovací, a to na trzích, kde je již etablovaná. Společnost se nyní rozhlíží po trhu a hledá správné akviziční příležitosti.
Cena transakce by mohla dosáhnout až dvě stě milionů eur (5,2 miliard korun). Tržní kapitalizace Kofoly nyní činí 9,5 miliard korun. Společnost Hortex vloni operovala s tržbami okolo 940 milionů polských zlotých PLN (5,8 mld. korun) a EBITDA na úrovni 80 milionů polských zlotých (496 milionu korun).
Akvizice polského výrobce by znamenala pro Kofolu nutnost obstarat dodatečný kapitál emisí nových akcií či výrazně zvýšit zadlužení. Zároveň cena transakce na úrovni P/EBITDA za rok 2016 je vyšší, než jaké je v současné době ocenění Kofoly, zatímco EBITDA marže společnosti Hortex činí 8,5 %, což je zhruba polovina marže celé skupiny Kofola (15,2 procent za rok 2016). Akvizice se nám zdá být v tomto kontextu za takovouto cenu spíše méně pravděpodobná.
Management při primární nabídce indikoval dividendovou politiku na úrovni 30 procent čistého zisku. Vloni Kofola vyplatila zálohu sedm korun na akcii, letos pak valná hromada rozhodla o dalších 13,5 korun. Očekávám, že jde o mimořádně vysokou dividendu, která se nebude v budoucnu opakovat. Na začátku června nápojářská skupina uvedla, že chce do roku 2020 rozdělit nejméně 60 procent konsolidovaného zisku. Dividendový výnos společnosti se dle nás bude pohybovat okolo dvou procent, což by indikovalo dividendu do 10 korun na akcii.
