Česko nemusí vyplácet třem německým investorům a firmě JSW Solar půl miliardy korun jako škodu a ušlý zisk za zavedení solární daně, rozhodl ve středu arbitrážní soud v Ženevě, potvrdil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ministerstvo předpokládá stejný výsledek u dalších obdobných šesti žalob o více než 3,5 miliardy korun. Podle Solární asociace však rozhodnutí nemá pro řešení dalších soudních sporů žádnou váhu.
Šestadvacetiprocentní daň pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010 v reakci na boom nových slunečních elektráren vyvolaný zvýhodněným výkupem energie. Platit měla tři roky, později parlament její účinnost prodloužil a snížil sazbu na deset procent.
Provozovatelé elektráren zavedení odvodů kritizovali jako nečekaný a protiústavní zásah do svých podnikatelských záměrů.
Středeční verdikt se týká žaloby Gisele, Jürgena a Stefana Wirtgenových a pražské firmy JSW Solar z června 2013. Česká republika podle nich porušila Dohodu mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o podpoře a vzájemné ochraně investic uzavřenou v říjnu 1990. Podle arbitrážního soudu Česko investory zavedením solární daně ale nepoškodilo. „Arbitrážní tribunál dal za pravdu České republice a potvrdil, že garantovaná návratnost investic do solárních elektráren je stále zachována a žaloby jsou tudíž nedůvodné,“ uvedlo ministerstvo financí.
Vedle šesti dalších obdobných žalob zahraničních investorů hrozí státu podle ministerstva financí další arbitráže s hodnotou přesahující 20 miliard korun. „Podstata všech těchto sporů je však stejná a přestože jsou rozhodovány rozlišnými rozhodci, lze očekávat podobný výsledek,“ podotkla ředitelka odboru Mezinárodních právních služeb ministerstva financí Marie Talašová. Ve zbývajících šesti rozhodčích řízeních se podle ministerstva financí nyní už jen čeká na verdikty.
Solární asociace: Úspěch v jedné arbitráži neznamená úspěch v dalších
„Česká republika sice uspěla v první arbitráži, ale výsledek nemá váhu pro další právní spory mezi zahraničními vlastníky solárních parků a českým státem. Navíc se jednotlivé solární projekty liší a další mezinárodní rozhodci by o nich měli rozhodovat nezávisle,“ uvedl předseda dozorčí rady Solární asociace Jan Fousek. Český stát podle něj garantoval zákonem podmínky podpory, za kterých investoři vložili své prostředky do projektů solárních elektráren. „A byl to právě stát, který dal retroaktivní změnou podmínek impulz k podání arbitráží na ochranu těchto investic. Fakt, že v Česku není stabilní právní stát, určitě nepomůže dobré pověsti naší země,“ dodal Fousek.
Spolu se solární daní Česká republika ke konci roku 2010 také zrušila osvobození příjmů z provozu zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů od daně z příjmů a prodloužila dobu odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření. O náhradě údajné škody majitelům solárních elektráren rozhodovaly v minulosti také české soudy. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uspěl ve zhruba dvacítce sporů, v nichž investoři žádali zhruba sedm miliard korun.
