Experti hlásí rekordní celosvětový „zelený“ růst, Německo chce šetřit

Nahrávám video

Německo chce snížit náklady na energii díky pomalejšímu rozšiřování obnovitelných zdrojů. Týkat se to má hlavně nových zařízení pro větrnou energii na souši. Vláda hodlá omezit jejich výkon na 2,8 gigawattů ročně, což je asi tisíc větrných turbín. Nové limity se týkají i solárních zdrojů. Podle studie loni obnovitelných zdrojů po celém světě rekordně přibylo. Poprvé do nich investovaly víc rozvíjející se ekonomiky než vyspělé státy.

Kancléřka Angela Merkelová se dohodla na hlavních bodech další reformy podpory obnovitelných zdrojů energie v Německu s premiéry spolkových zemí. Instalace nových solárních zdrojů má být omezena limitem 600 megawattů ročně. Vláda chce také opustit dosavadní systém garantovaných plateb a přejít na režim tržních aukcí - zaplaceno producenty zelené energie, kteří vyhrají v tendru.

Omezení podpory se netýká malých zdrojů energie s instalovaným výkonem do 750 kilowattů, což jsou především solární panely na střechách rodinných domů. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel uvedl, že pro tyto zdroje bude podpora i v budoucnu vypisována podle dosavadních pravidel.

Podpora zelené energie? Průměrná německá domácnost dává přes 8 tisíc ročně

Velkorysá podpora zelených zdrojů vedla v Německu k přetěžování přenosové soustavy a k prudké expanzi větrných a solárních zařízení. Nové zdroje stlačily dolů burzovní cenu proudu, čímž vzrostl rozdíl mezi reálnou a garantovanou cenou elektřiny, který doplácejí spotřebitelé. Pro průměrnou domácnost to znamená náklady 300 eur (8100 korun) ročně.

„Neřekl bych, že se systém podpory neosvědčil, řekl bych, že to je logický důsledek řešení celé situace. Myslím, že je potřeba konstatovat, že podpora zdrojů obecně je chvályhodná, ovšem musí být v jakési ekonomické rovnováze. V současné době Německo dostihly důsledky jeho minulých rozhodnutí a ono tím řeší tu vzniklou situaci. Je otázkou, zda je to včas, a zda ta opatření jednoznačně zmírní ten tlak na zátěž obyvatelstva,“ konstatuje ředitel společnosti EkoWATT Jiří Beranovský.

A připomíná, že v Německu je zatíženo podporou obnovitelných zdrojů jen obyvatelstvo, kdežto v Česku náklady nesou i podniky. „A pokud bychom se měli vyjádřit k české elektrizační soustavě, tak ta pocítí důsledky rozhodnutí více tehdy, až bude posílená síť v Německu. Tato konkrétní rozhodnutí asi příliš vliv zatím mít nebudou,“ dodává Beranovský.

Německá vláda se s premiéry zemí ale nedohodla na limitu pro nová zařízení na výrobu elektrické energie z biomasy, kde narazila na odpor Bavorska. Otazníky zůstaly také nad budoucím rozvojem větrné energie na moři. Premiér Brém Carsten Sieling nicméně uvedl, že obě strany se dohodly na 90 procentech návrhů.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Reuters/Max Rossi

Merkelová je přesvědčena, že i zbylé otázky bude Berlín schopen se zeměmi vyřešit. Souhlas spolkových zemí je podmínkou pro uskutečnění reforem. Vláda doufá, že bude moci schválit příslušné návrhy v příštích týdnech. Návrh novely zákona by měl vstoupit v platnost počátkem příštího roku.

V Česku jde část peněz na podporu zelné energie přímo z plateb za elektřinu od zákazníků. Energetický regulační úřad pro letošek schválil podporu obnovitelným zdrojům ve výši 42 miliard korun.

Rekordní investice do obnovitelných zdrojů

Pokud jde o celosvětové měřítko, solárních, větrných i vodních zdrojů energie v roce 2015 rekordně přibylo, uvádí ve své zprávě mezinárodní expertní orgán REN2. Investice do obnovitelných zdrojů dosáhla 286 miliard dolarů – tedy dvojnásobek toho, co se investovalo do nových uhelných a plynových elektráren.

Nahrávám video

V oblasti obnovitelné energie pracuje osm milionů lidí na celém světě. Nejrychlejší tempo růstu zaznamenali odborníci v rozvíjejících se ekonomikách, jako je Čína nebo Indie, ale také v Japonsku, USA a Velké Británii. Ve vztahu k HDP dané země ale patří mezi největší investory malé země jako Mauritánie, Honduras, Uruguay a Jamajka.

„Skutečnost, že v roce 2015 přibylo obnovitelných zdrojů o výkonu 147 gigawattů, zejména pokud jde o větrné a solární (elektrárny), je jasným znamením, že tyto technologie jsou cenově konkurenceschopné (s fosilními palivy),“ říká výkonná tajemnice REN21 Christine Linsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Od srpna se začíná vyplácet superdávka

V pátek skončilo přechodné období, během kterého lidé pobírali původní dávky státní sociální pomoci. Od soboty, tedy od srpna, se začíná vyplácet takzvaná superdávka. Ta začala platit už v říjnu loňského roku a má nahradit čtyři dosavadní dávky, tedy příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě.
před 10 mminutami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.