Experti hlásí rekordní celosvětový „zelený“ růst, Německo chce šetřit

3 minuty
Německo zpomalí výstavbu obnovitelných zdrojů
Zdroj: ČT24

Německo chce snížit náklady na energii díky pomalejšímu rozšiřování obnovitelných zdrojů. Týkat se to má hlavně nových zařízení pro větrnou energii na souši. Vláda hodlá omezit jejich výkon na 2,8 gigawattů ročně, což je asi tisíc větrných turbín. Nové limity se týkají i solárních zdrojů. Podle studie loni obnovitelných zdrojů po celém světě rekordně přibylo. Poprvé do nich investovaly víc rozvíjející se ekonomiky než vyspělé státy.

Kancléřka Angela Merkelová se dohodla na hlavních bodech další reformy podpory obnovitelných zdrojů energie v Německu s premiéry spolkových zemí. Instalace nových solárních zdrojů má být omezena limitem 600 megawattů ročně. Vláda chce také opustit dosavadní systém garantovaných plateb a přejít na režim tržních aukcí - zaplaceno producenty zelené energie, kteří vyhrají v tendru.

Omezení podpory se netýká malých zdrojů energie s instalovaným výkonem do 750 kilowattů, což jsou především solární panely na střechách rodinných domů. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel uvedl, že pro tyto zdroje bude podpora i v budoucnu vypisována podle dosavadních pravidel.

Podpora zelené energie? Průměrná německá domácnost dává přes 8 tisíc ročně

Velkorysá podpora zelených zdrojů vedla v Německu k přetěžování přenosové soustavy a k prudké expanzi větrných a solárních zařízení. Nové zdroje stlačily dolů burzovní cenu proudu, čímž vzrostl rozdíl mezi reálnou a garantovanou cenou elektřiny, který doplácejí spotřebitelé. Pro průměrnou domácnost to znamená náklady 300 eur (8100 korun) ročně.

„Neřekl bych, že se systém podpory neosvědčil, řekl bych, že to je logický důsledek řešení celé situace. Myslím, že je potřeba konstatovat, že podpora zdrojů obecně je chvályhodná, ovšem musí být v jakési ekonomické rovnováze. V současné době Německo dostihly důsledky jeho minulých rozhodnutí a ono tím řeší tu vzniklou situaci. Je otázkou, zda je to včas, a zda ta opatření jednoznačně zmírní ten tlak na zátěž obyvatelstva,“ konstatuje ředitel společnosti EkoWATT Jiří Beranovský.

A připomíná, že v Německu je zatíženo podporou obnovitelných zdrojů jen obyvatelstvo, kdežto v Česku náklady nesou i podniky. „A pokud bychom se měli vyjádřit k české elektrizační soustavě, tak ta pocítí důsledky rozhodnutí více tehdy, až bude posílená síť v Německu. Tato konkrétní rozhodnutí asi příliš vliv zatím mít nebudou,“ dodává Beranovský.

Německá vláda se s premiéry zemí ale nedohodla na limitu pro nová zařízení na výrobu elektrické energie z biomasy, kde narazila na odpor Bavorska. Otazníky zůstaly také nad budoucím rozvojem větrné energie na moři. Premiér Brém Carsten Sieling nicméně uvedl, že obě strany se dohodly na 90 procentech návrhů.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Reuters/Max Rossi

Merkelová je přesvědčena, že i zbylé otázky bude Berlín schopen se zeměmi vyřešit. Souhlas spolkových zemí je podmínkou pro uskutečnění reforem. Vláda doufá, že bude moci schválit příslušné návrhy v příštích týdnech. Návrh novely zákona by měl vstoupit v platnost počátkem příštího roku.

V Česku jde část peněz na podporu zelné energie přímo z plateb za elektřinu od zákazníků. Energetický regulační úřad pro letošek schválil podporu obnovitelným zdrojům ve výši 42 miliard korun.

Rekordní investice do obnovitelných zdrojů

Pokud jde o celosvětové měřítko, solárních, větrných i vodních zdrojů energie v roce 2015 rekordně přibylo, uvádí ve své zprávě mezinárodní expertní orgán REN2. Investice do obnovitelných zdrojů dosáhla 286 miliard dolarů – tedy dvojnásobek toho, co se investovalo do nových uhelných a plynových elektráren.

3 minuty
Beranovský: Konkrétní rozhodnutí v Německu na Česko okamžitý dopad asi mít nebudou
Zdroj: ČT24

V oblasti obnovitelné energie pracuje osm milionů lidí na celém světě. Nejrychlejší tempo růstu zaznamenali odborníci v rozvíjejících se ekonomikách, jako je Čína nebo Indie, ale také v Japonsku, USA a Velké Británii. Ve vztahu k HDP dané země ale patří mezi největší investory malé země jako Mauritánie, Honduras, Uruguay a Jamajka.

„Skutečnost, že v roce 2015 přibylo obnovitelných zdrojů o výkonu 147 gigawattů, zejména pokud jde o větrné a solární (elektrárny), je jasným znamením, že tyto technologie jsou cenově konkurenceschopné (s fosilními palivy),“ říká výkonná tajemnice REN21 Christine Linsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 2 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 9 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...