Experti hlásí rekordní celosvětový „zelený“ růst, Německo chce šetřit

3 minuty
Německo zpomalí výstavbu obnovitelných zdrojů
Zdroj: ČT24

Německo chce snížit náklady na energii díky pomalejšímu rozšiřování obnovitelných zdrojů. Týkat se to má hlavně nových zařízení pro větrnou energii na souši. Vláda hodlá omezit jejich výkon na 2,8 gigawattů ročně, což je asi tisíc větrných turbín. Nové limity se týkají i solárních zdrojů. Podle studie loni obnovitelných zdrojů po celém světě rekordně přibylo. Poprvé do nich investovaly víc rozvíjející se ekonomiky než vyspělé státy.

Kancléřka Angela Merkelová se dohodla na hlavních bodech další reformy podpory obnovitelných zdrojů energie v Německu s premiéry spolkových zemí. Instalace nových solárních zdrojů má být omezena limitem 600 megawattů ročně. Vláda chce také opustit dosavadní systém garantovaných plateb a přejít na režim tržních aukcí - zaplaceno producenty zelené energie, kteří vyhrají v tendru.

Omezení podpory se netýká malých zdrojů energie s instalovaným výkonem do 750 kilowattů, což jsou především solární panely na střechách rodinných domů. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel uvedl, že pro tyto zdroje bude podpora i v budoucnu vypisována podle dosavadních pravidel.

Podpora zelené energie? Průměrná německá domácnost dává přes 8 tisíc ročně

Velkorysá podpora zelených zdrojů vedla v Německu k přetěžování přenosové soustavy a k prudké expanzi větrných a solárních zařízení. Nové zdroje stlačily dolů burzovní cenu proudu, čímž vzrostl rozdíl mezi reálnou a garantovanou cenou elektřiny, který doplácejí spotřebitelé. Pro průměrnou domácnost to znamená náklady 300 eur (8100 korun) ročně.

„Neřekl bych, že se systém podpory neosvědčil, řekl bych, že to je logický důsledek řešení celé situace. Myslím, že je potřeba konstatovat, že podpora zdrojů obecně je chvályhodná, ovšem musí být v jakési ekonomické rovnováze. V současné době Německo dostihly důsledky jeho minulých rozhodnutí a ono tím řeší tu vzniklou situaci. Je otázkou, zda je to včas, a zda ta opatření jednoznačně zmírní ten tlak na zátěž obyvatelstva,“ konstatuje ředitel společnosti EkoWATT Jiří Beranovský.

A připomíná, že v Německu je zatíženo podporou obnovitelných zdrojů jen obyvatelstvo, kdežto v Česku náklady nesou i podniky. „A pokud bychom se měli vyjádřit k české elektrizační soustavě, tak ta pocítí důsledky rozhodnutí více tehdy, až bude posílená síť v Německu. Tato konkrétní rozhodnutí asi příliš vliv zatím mít nebudou,“ dodává Beranovský.

Německá vláda se s premiéry zemí ale nedohodla na limitu pro nová zařízení na výrobu elektrické energie z biomasy, kde narazila na odpor Bavorska. Otazníky zůstaly také nad budoucím rozvojem větrné energie na moři. Premiér Brém Carsten Sieling nicméně uvedl, že obě strany se dohodly na 90 procentech návrhů.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Reuters/Max Rossi

Merkelová je přesvědčena, že i zbylé otázky bude Berlín schopen se zeměmi vyřešit. Souhlas spolkových zemí je podmínkou pro uskutečnění reforem. Vláda doufá, že bude moci schválit příslušné návrhy v příštích týdnech. Návrh novely zákona by měl vstoupit v platnost počátkem příštího roku.

V Česku jde část peněz na podporu zelné energie přímo z plateb za elektřinu od zákazníků. Energetický regulační úřad pro letošek schválil podporu obnovitelným zdrojům ve výši 42 miliard korun.

Rekordní investice do obnovitelných zdrojů

Pokud jde o celosvětové měřítko, solárních, větrných i vodních zdrojů energie v roce 2015 rekordně přibylo, uvádí ve své zprávě mezinárodní expertní orgán REN2. Investice do obnovitelných zdrojů dosáhla 286 miliard dolarů – tedy dvojnásobek toho, co se investovalo do nových uhelných a plynových elektráren.

3 minuty
Beranovský: Konkrétní rozhodnutí v Německu na Česko okamžitý dopad asi mít nebudou
Zdroj: ČT24

V oblasti obnovitelné energie pracuje osm milionů lidí na celém světě. Nejrychlejší tempo růstu zaznamenali odborníci v rozvíjejících se ekonomikách, jako je Čína nebo Indie, ale také v Japonsku, USA a Velké Británii. Ve vztahu k HDP dané země ale patří mezi největší investory malé země jako Mauritánie, Honduras, Uruguay a Jamajka.

„Skutečnost, že v roce 2015 přibylo obnovitelných zdrojů o výkonu 147 gigawattů, zejména pokud jde o větrné a solární (elektrárny), je jasným znamením, že tyto technologie jsou cenově konkurenceschopné (s fosilními palivy),“ říká výkonná tajemnice REN21 Christine Linsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 1 hhodinou

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
včera v 14:42

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
včera v 07:30

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...